Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

2.3.2015 

Arcibiskup marockého Rabatu: muslimům je možné důvěřovat

Vatikán. Severoafričtí biskupové dnes audiencí s papežem Františkem zahájili týdenní kanonickou návštěvu ad limina. Pastýři, sdružení v Severoafrické oblastní biskupské konferenci (CERNA) zastupují Alžírsko, Libyi, Maroko a Tunisko. S římským biskupem nemluvili pouze o džihádistech a vraždění. „Naše vztahy s muslimy jsou zcela klidné a pokojné“, potvrdil nám arcibiskup marockého Rabatu, mons. Vincent Landel, který vede zmíněnou biskupskou konferenci.

„V jiných částech světa tomu tak není, ale u nás v Maroku, Alžírsku a Tunisku je situace normální. Křesťané jsou tu sice většinou cizinci a někdy se zdržují na přechodnou dobu, ale naše církve jsou velice mladé. Kupříkladu v Maroku, kde máme 30 tisíc věřících, je průměrný věk 35 let. Naše společenství se neustále vyvíjejí, zejména v Libyi, která dnes prožívá dramatické období. Zůstali tam pouze biskupové a malá skupinka Filipínců. Ostatní křesťané – většinou z Blízkého východu nebo Filipín – zemi opustili. Avšak v dalších třech státech našeho regionu spolupracujeme s našimi muslimskými bratry, žijeme mezi nimi, máme svobodu kultu, avšak můžeme ji uplatňovat pouze v bohoslužebných budovách. Proselytismus je trestný, což pro výkon náboženské svobody není vždy jednoduché.“

Výjimkou na relativně klidném severoafrickém území tedy zůstává Libye, na které se negativně podepsalo tzv. arabské jaro.

„V Libyi před arabským jarem žilo 150 tisíc křesťanů. Byli to všichni cizinci, pracující zejména v ropném průmyslu. Dnes jich zůstaly dva až tři tisíce, čtyři až pět kněží, dva biskupové. Odjely také řeholnice, které do tamních nemocnic povolal předchozí prezident Kaddáfí. Životem křesťanů tedy otřásl boj mezi různými politickými frakcemi v zemi. Samozřejmě se můžeme obávat postupu Islámského státu, ale podle mého soudu nesmíme propadat panice. Spíše mám obavy z toho, že se problémy budou řešit silou. Před nedávnými událostmi v Libyi napsala naše biskupská konference otevřený list, ve kterém prohlásila, že není nutné sáhnout ke zbraním, nýbrž zkoumat všechny možné cesty dialogu. Dozvěděl jsem se, že některé evropské křesťanské asociace nesouhlasily s tím, co jsme napsali.“

Dalším želízkem v ohni je migrace. Pouze za poslední rok se z Libye k italským břehům vydalo nejméně 150 tisíc uprchlíků, pocházejících zejména ze subsaharské Afriky.

„Pro libyjskou církev je obtížné něco pro ně udělat, ale v Alžírsku, Tunisku a Maroku spolu s Charitou děláme, co je možné. Podporujeme migranty, nasloucháme jim, navracíme jim naději. Poté se sami rozhodují, zda pokračovat v cestě. Kupříkladu Maroko hraničí se španělskou enklávou Mellila, kam denně přecházejí stovky migrantů. Znám mnohé z nich, kteří se o to pokusili desetkrát a pokračují dál. Tito lidé odešli ze své země a nemají co ztratit. I když Evropa uzavře hranice, migranti je budou nadále přecházet. Skutečným problémem je rozvoj subsaharských zemí, které potřebují vzdělání, zdravotnictví, práci, zejména pro mladé lidi. V Maghrebu máme desítky tisíc subsaharských studentů, které Evropa nechce, zatímco u nás mohou vystudovat. Pokud by tito mladí lidé mohli studovat ve své vlasti, snáze poté najdou práci a přispějí k rozvoji svých zemí.“

Dialog s islámem a provoz v migračním koridoru – takové je dvojí pastorační směřování Severoafrické biskupské konference, uzavírá její předseda.

„A proto je nezbytné, aby naši křesťané procházeli dobrou formací, nebáli se islámu, nýbrž rozhodně pracovali na rozvoji Maroka, Alžírska, Tuniska a Libye. Máme tudíž velkou zodpovědnost, při které potřebujeme Evropu. Nikoli však Evropu hluchou a slepou, nýbrž Evropu s otevřeným srdcem, plným naděje.“

A právě této Evropě severoafričtí biskupové adresují následující výzvu:

„Chtěl bych nahlas říci, že je možné šťastně žít a být křesťany v muslimském kontextu, důvěřovat muslimům a spolu s nimi nadějně pohlížet do budoucnosti svých zemí. Nesmíme tedy podléhat pesimismu. Vždyť Tunisko, kde začalo arabské jaro, dnes má ústavu zaručující náboženskou svobodu, což vůbec nebylo samozřejmé. Existují tu znamení naděje a nelze očekávat, že plně se rozvíjející země stihnou za pár let to, co západní demokracie uskutečnily za několik desetiletí.“

Soudí arcibiskup Vincent Landel. Papež František biskupům rozdal francouzsky psanou promluvu a jako obvykle dal přednost osobnímu rozhovoru. Severoafričtí pastýři Svatému otci odevzdali obsáhlý pastorační list, nazvaný „Služebníci naděje – Katolická církev v dnešním Maghrebu“. Dokument se člení na čtyři kapitoly, které se věnují vývoji v regionu a změnám v místní církvi, poslání a svědectví severoafrických církví a mariánské úctě.

(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
25.6.19 Australský episkopát: Musíme pochopit svoji nepatrnost a velikost Božího plánu
18.6.19 Angolští biskupové: Papež zná situaci v naší zemi
9.3.19 Papež František upřesňuje: Bůh dopouští mnohost náboženství
16.11.18 Chorvatští biskupové u papeže
10.11.18 Na jaře příštího roku navštíví papež Rumunsko



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti