Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Kněží římské diecéze spolu se svým biskupem dnes dopoledne slavili ve Svatopetrské bazilice tzv. missu chrismatis, tedy mši spojenou se svěcením olejů a s obnovou kněžských slibů. Diecézní biskup se svými koncelebranty při této liturgii žehná oleje katechumenů a nemocných a světí křižmo.
Papež František ve své obsáhlé promluvě rozjímal o správné únavě a správném odpočinku kněze. Vypočítal přitom celkem tři druhy únavy: únavu ze zástupů lidí; únavu z nepřátel a únavu ze sebe samého:

“Existuje únava, kterou můžeme nazvat „únavou ze zástupů, únavou z lidu“. Pro Pána i pro nás – jak říká evangelium – je to vysílení, ale je to dobrá únava, plná užitku a radosti. Lid, který Jej následoval, rodiny, které Mu přinášely svoje děti, aby jim požehnal, ti kteří byli uzdraveni, kteří přicházeli se svými přáteli, mladí, které onen rabín nadchnul... neponechávali ani čas k jídlu. Pána však neomrzelo s lidmi přebývat. Naopak: připadalo mu, že mu dodávají sílu (srov. Evangelii gaudium, 11). Tato únava uprostřed naší činnosti je zpravidla milost, kterou má každý z nás kněží na dosah (srov. ibid. 279). Jak je to krásné: lid má rád svoje pastýře, touží po nich a potřebuje je! Věřící lid nás nenechává bez přímého závazku, pokud se někdo neschová na úřadě anebo nejezdí po městě vozem se zatemněnými skly. Taková únava je dobrá a zdravá. Je to únava kněze, který je cítit ovcemi..., ale usmívá se jako tatínek, který hledí na své děti a vnuky. Nemá co do činění s těmi, kteří se vyznají v drahých voňavkách a prohlížejí si tě zdálky a z výšky (srov. ibid. 97). Jsme přátelé Ženicha a v tom je naše radost. Pokud Ježíš pase stádce mezi námi, nemůžeme být pastýři s kyselou tváří, zbědovaní, a už vůbec ne, což je nejhorší, pastýři znuděnými. Pach ovcí a úsměv otců... Unavení, ale s radostí toho, kdo slyší svého Pána, jak říká: „Pojďte požehnaní mého Otce“ (Mt 25,34).

Existuje také jiná únava, kterou můžeme nazvat „únavou z nepřátel“. Démon a jeho stoupenci nespí a vzhledem k tomu, že jejich uši nesnášejí Boží Slovo, neúnavně pracují, aby Jej umlčeli anebo zmátli. Tady je únava z obrany před nimi nejvíce svízelnou. Jde nejenom o to prokazovat dobro s veškerou námahou, kterou to obnáší, ale je zapotřebí bránit před zlem stádce i sebe (srov. Evangelii gaudium, 83). Zlý je úskočnější než my a je schopný zdemolovat v jediném okamžiku to, co jsme trpělivě budovali dlouhý čas. Tady je třeba prosit o milost učit se neutralizovat zlo – to je důležitý zvyk, učit se neutralizovat zlo – nevytrhávat koukol, nenamlouvat si, že musíme jako nadlidé bránit to, co má bránit jedině Pán. To všechno pomáhá k tomu, abychom nenechávali klesnout paže pod tíží špatnosti, před výsměchem ničemníků. Pánovo slovo pro tyto situace zní: „Buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět!“ (Jan 16,33). Toto slovo nám dodává sílu!

A nakonec, skutečně nakonec, aby vás tato homilie neunavila, je tady „únava z nás samotných“ (srov. Evangelii gaudium, 277). Ta je asi nejvíce nebezpečná. První dvě totiž vyplývají z toho, že jsme vydáni všanc, vycházíme ze sebe, abychom pomazávali a namáhali se (jsme těmi, kdo se starají). Tato únava se však více vztahuje sama k sobě. Je to zklamání ze sebe, ale není nahlíženo zpříma s poklidnou radostí toho, kdo zjišťuje, že je hříšník a potřebuje odpuštění. Takový prosí o pomoc a ubírá se dál. Jde o únavu, která skýtá „ochotu i neochotu“ vložit se do všeho, ale pak si stýská po česneku a cibuli v Egyptě; je to zahrávání si s klamnou představou být něčím jiným. Tuto únavu rád nazývám „koketování s duchovním zesvětštěním“. Jsme-li o samotě, povšimneme si, že mnohé životní sektory jsou prostoupeny tímto zesvětštěním a máme dojem, že jej nemůže očistit žádné obmytí. Tady může jít o špatnou únavu. Slova z Apokalypsy nám ukazují příčinu této únavy: „Máš trpělivost a vydržel jsi mnoho pro mé jméno a neochabl jsi. Ale mám proti tobě, že jsi upustil od své první lásky“ (Zj 2,3-4). Jedině láska dává odpočinek. Co není milováno, unavuje špatně, a dlouhodobě unavuje ze všeho nejhůře.”

PLNÉ ZNĚNÍ homilie je ZDE

František po bohoslužbě pozval deset kněží svojí diecéze do Domu sv. Marty na oběd (foto).

(RaVat)