Drazí bratři a sestry, dobrý den a požehnanou neděli!

Dnes je slavnost Nejsvětější Trojice, připomíná nám tajemství jediného Boha ve třech osobách: Otce, Syna a Ducha svatého. Trojice je společenstvím božských osob, které jsou jedna s druhou, jedna pro druhou a jedna v druhé. Toto společenství je životem Boha, tajemstvím lásky živého Boha. A Ježíš nám toto tajemství zjevil. Mluvil k nám o Bohu jako Otci, promlouval k nám o Duchu a řekl o Sobě, že je Synem Božím. A tak nám toto tajemství zjevil. A když vstal z mrtvých, poslal učedníky, aby hlásali evangelium všem národům, a řekl jim ať je křtí „ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ (Mt 28,19). Tento pokyn v každé době Kristus dává církvi, která převzala misijní poslání od apoštolů, a dává jej také každému z nás, kteří mocí křtu patříme do jejího společenství.

Dnešní liturgická slavnost nám tedy umožňuje rozjímat podivuhodné tajemství, z něhož pocházíme a ke kterému se ubíráme, obnovuje v nás poslání žít společenství s Bohem a mezi sebou podle vzoru božského společenství. Jsme povoláni žít nikoli jedni bez druhých, jedni nad druhými či jedni proti druhým, nýbrž jedni spolu s druhými, jedni pro druhé a jedni v druhých. To znamená přijmout a dosvědčovat svorně krásu evangelia, žít láskou vzájemně a vůči všem, sdílet radosti a bolesti, učit se přijímat i dávat odpuštění a pod vedením pastýřů si vážit různých charismat. Jedním slovem je nám svěřen úkol vytvářet taková církevní společenství, která budou stále více rodinou, schopnou reflektovat zář Trojice a evangelizovat nejenom slovy, ale mocí Boží lásky, která v nás přebývá.

Trojice, jak jsem naznačil, je také posledním cílem naší pozemské pouti. Putování křesťanského života je totiž bytostně „trojiční“: Duch svatý nás vede k plnému poznání Kristova učení, připomíná nám, co učil Ježíš; a Ježíš přišel na svět, aby nám dal poznat Otce a přivedl nás k Němu, abychom se s Ním smířili. V křesťanském životě se všechno točí kolem trojičního tajemství a ve vztahu k tomuto nekonečnému tajemství se všechno uskutečňuje. Snažme se proto stále držet „tón“ svého života vysoko a připomínejme si k jakému cíli a pro jakou slávu existujeme, pracujeme, zápasíme a trpíme; a k jaké nezměrné odměně jsme povoláni. Toto tajemství objímá celý náš život a veškerou naši křesťanskou existenci. Připomínáme si to například pokaždé, když činíme znamení kříže: ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. A nyní se pokřižujme všichni společně a nahlas řekněme: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“.

Tento poslední den května, mariánského měsíce, se svěřujeme Panně Marii. Ona, která více než každý jiný tvor poznala, ctila a milovala tajemství Nejsvětější Trojice, ať nás vede za ruku, pomáhá nám chápat v událostech světa znamení přítomnosti Boha, Otce i Syna i Ducha svatého; vyprosí nám, abychom milovali Pána Ježíše z celého srdce a šli vstříc vidění Trojice, podivuhodnému cíli, ke kterému svým životem směřujeme. Prosme ji rovněž, aby pomáhala církvi být tajemstvím společenství a přívětivou komunitou, která přijímá každého člověka zvláště chudého a odsouvaného stranou, a pociťovat, že je dcerou, Bohem chtěnou a milovanou.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Angelus