Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Ve středu přemýšlíme o rodině a v tomto tématu budeme pokračovat. V dnešní katechezi budeme uvažovat o zranitelnosti rodiny v životních situacích, které ji vystavují zkoušce. Rodina má mnoho problémů, které ji podrobují zkouškám. Jedním z nich je chudoba. Myslíme na četné rodiny, které bydlí na periferiích velkoměst, ale také v zemědělských oblastech. Kolik bídy, jaká zanedbanost! Situaci pak v některých místech zhoršuje ještě válka. Válka je vždycky strašná. Postihuje zvláště civilní obyvatelstvo, rodiny. Válka je vskutku „matkou veškeré chudoby“, válka zbídačuje rodiny, pustoší životy, duše i ty nejposvátnější a nejdražší city.
Navzdory tomu všemu existuje spousta chudých rodin, které vedou svůj život důstojně a často jsou otevřeny Božímu požehnání. Toto poučení však nemá ospravedlňovat naši lhostejnost, ale spíše umocňovat naše zahanbení nad tím, že tolikerá chudoba existuje! Je takřka zázrak, že se rodina utváří i v chudobě, ba dokonce uchovává, jak se dá, specifickou lidskost svých pout. Tato skutečnost irituje ony plánovače blahobytu, kteří považují city, plození a rodinné vazby za sekundární proměnnou životní úrovně. Nechápou nic! Měli bychom naopak pokleknout před rodinami, které jsou opravdovou školou lidství a zachraňují společnost z barbarství.
Co nám zůstane, podlehneme-li vyděračství císaře a mamonu, násilí a peněz, a zřekneme se také rodinných citů? Nová občanská etika nastane jedině tehdy, když zodpovědní činitelé veřejného života zreorganizují sociální vazby a začnou bojovat proti zvrhlé spirále, která spoutává rodinu s chudobu a vede nás do záhuby.
Dnešní ekonomie se často specializuje na užívání individuálního blahobytu, ale hojně praktikuje vykořisťování rodinných vazeb. To je obrovská a závažná kontradikce! Nezměrná práce rodiny nefiguruje v rozpočtech, samozřejmě! Ekonomie a politika jsou zde totiž skoupé na uznání. Vnitřní formace člověka a sociální cirkulace citů má však svůj sloup právě tam! Když jej odejmeš, zhroutí se všechno.
Není to jenom otázka chleba. Mluvíme o práci, o školství a zdravotnictví. Je důležité to dobře chápat. Jsme vždycky velice pohnuti, když vidíme fotky podvyživených a nemocných dětí, které jsou nám ukazovány v různých částech světa. Současně nás také velmi dojímá zářivý pohled mnoha dětí, které nemají nic, chodí do chatrných škol, ale hrdě nám ukazují svoji tužku a svůj sešit. A s jakou láskou se dívají na svého učitele nebo svoji učitelku! Děti opravdu vědí, že člověk nežije jenom chlebem! V bídě strádají děti, protože touží po lásce a rodinných vazbách.
My křesťané bychom měli být neustále nablízku rodinám, které jsou zkoušeny chudobou. Přemýšlejte, každý z vás zná někoho, tatínka nebo maminku, kteří jsou bez zaměstnání. Rodina pak trpí. To je ohavné. Sociální mizérie totiž rodinu deptá a někdy ničí. Nedostatek či ztráta práce anebo její tíživá nejistota dopadají na rodinný život a vystavují vztahy tvrdé zkoušce. Životní úroveň v těch nejbídnějších čtvrtích, kde jsou problémy s bydlením a dopravou, jsou omezeny sociální služby, zdravotnictví a školství – to vše způsobuje další těžkosti. K těmto materiálním faktorům přistupují škody, které působí rodině falešné vzory šířené v médiích a založené na konzumismu a kultu zdání, které ovlivňují ty nejchudší společenské vrstvy a zvětšují rozklad rodinných vazeb. Je třeba se starat o rodiny a pečovat o city, když je rodina v důsledku chudoby vystavována zkoušce!
Církev je matka a nesmí na toto drama svých dětí zapomínat. Také ona musí být chudá, aby byla plodná a dávala odpověď na tolikerou bídu. Chudá je taková církev, která praktikuje dobrovolnou jednoduchost ve svém životě, ve svých institucích a v životním stylu svých členů, aby byla zbořena přehrada každého rozdělení, zejména od chudých. Je třeba modlitby a činu. Prosme intenzivně Pána, aby námi otřásl a učinil naše křesťanské rodiny protagonistkami této revoluce rodinného sblížení, která je nyní tolik potřebná! Touto rodinnou blízkostí je od počátku církev tvořena. A nezapomínejme, že soud potřebných, maličkých a chudých anticipuje soud Boží (Mt 25,31-46). Nezapomínejme na to a čiňme vše, co lze, na pomoc rodinám, aby mohly projít zkouškou chudoby a bídy postihující rodinné city a vazby.
Chtěl bych ještě jednou přečíst biblický text, který jsme slyšeli na začátku a každý z nás ať myslí na rodiny, které jsou zkoušeny mizérií a chudobou. Bible v knize Sirachovcově praví: „Synu, neodmítej chudému živobytí a nenechávej chřadnout ubožáka. Nenech trpět toho, kdo má hlad, nedráždi nuzného. Nevrhej se na rozjitřené srdce, nedopusť, aby potřebný zchřadl, než mu dáš almužnu. Neodstrkuj těžce zkoušeného prosebníka, neodvracej svůj pohled od chudého. Neodvracej své oči od potřebného, nikomu nedávej podnět, aby tě proklínal“ (Sir 4,1-5). To totiž učiní Pán, jak říká evangelium, pokud nebudeme takto jednat.
Další články z podrubriky Generální audience
odeslat článek
vytisknout článek
