Vatikán.
„Je pěkné, že jste tady“ – těmito slovy před několika dny přivítal emeritní papež Benedikt XVI. Kaie Diekmanna, šéfredaktora německého deníku
Bild (15.10.2015). Noviny, kterých se pouze na německém území denně prodá na dva miliony výtisků, den po nástupu Josepha Ratzingera na Petrův stolec vyšly s dnes již legendární obálkou pod titulem
Wir sind Papst, „My jsme papež“. Největší německý deník se tehdy hlásil ke svému rodákovi, papeži německé národnosti, který byl zvolen po více než pětisetleté přestávce. Právě tuto titulní stranu, umělecky zvěčněnou v březovém dřevě, nyní dostal emeritní papež darem. „Bylo to dojemné – pocítil jsem tenkrát spojení se svými krajany“, vyjádřil se Benedikt XVI.
„Vyzařuje dobrou náladu, živě reaguje, není na něm patrná ani známka předchozího vyčerpání“, popisuje šéfredaktor Bildu muže v jednoduché bílé sutaně a hnědými sandály na nohou, opírajícího se o chodítko pro seniory. Benedikt XVI. nyní nosí kříž, který jako úřadující papež předával biskupům, aby se tak s nimi cítil ve spojení. Emeritní papež přibližuje klidný průběh svého dne, který přerušují pouze občasné návštěvy. Každý večer telefonuje svému bratru Georgovi, aby si vzájemně promluvili o každodenních událostech. Jak Benedikt XVI. podotýká, po nástupu do petrovského úřadu byl jeho největší starostí budoucí vztah s bratrem a možnost vzájemných návštěv. „Ale pak jsme objevili, že existuje telefon“, dodává s lišáckým úsměvem, píše německý Bild. Přestože je mons. Georgu Ratzingerovi 91 let a téměř nevidí, strávil v srpnu čtyři týdny u bratra ve Vatikánu.
Hovor s německým novinářem se však stočil také na jiná, méně osobnější témata. Benedikt XV. vypráví o svých posledních papežských cestách do Izraele, Jordánska a Libanonu. A také o mnoha setkáních s mladými lidmi v těchto oblastech, otřásaných válkou. Jeho myšlenky se znepokojením sledují také množství dnešních válek a stěhování národů, které Evropu staví před nedozírné problémy. Benedikt XVI. se podle svých vlastních slov modlí za lidi, kterých se toto utrpení dotýká. Každý večer se pomocí elektrovozíku spolu se svým osobním sekretářem přemístí před Lurdskou jeskyni ve Vatikánským zahradách. Před tamním oltářem již stojí připraveno chodítko a začíná pravidelná dvacetiminutová procházka s modlitbou růžence.
(jag)