Odvážné gesto polských biskupů může být vzorem pro všechny národy zažívající konfliktní situace – stojí v listu kardinála státního sekretáře Pietra Parolina, ve kterém reaguje na 50. výročí historického listu nadepsaného „Odpouštíme a prosíme o odpuštění“. Polští biskupové jej sepsali v době posledního zasedání II. vatikánského koncilu a předali svým německým protějškům, jako projev vůle ke křesťanskému smíření obou národů.
V rámci připomínky proběhla včera v německém institutu Campo Santo Teutonico ve Vatikánu „eucharistie smíření“, na níž navázala konference pod patronátem velvyslanectví obou států při Svatém stolci a Papežské rady pro kulturu.
Eucharistickou slavnost celebroval prefekt Kongregace pro nauku víry, kardinál Gerhard Müller. V úvodu vatikánský kardinál připomněl, že Polsko se stalo první obětí paktu Molotov – Ribbentrop, který v důsledku vedl k tragédii II. světové války a masovému vyhlazování lidí. Gesto polských biskupů vycházelo ze zásadního křesťanského přesvědčení, že Bůh stvořil všechny jako bratry a sestry, proto je nutné dobré sousedské soužití a přátelství mezi lidmi, zdůraznil.
V homilii arcibiskup Stanislav Gądecki připomněl okolnosti sepsání dopisu a odpověď německých biskupů. „List byl projevem odvahy polského episkopátu, který si troufl přistoupit k této inciativě na mezinárodním fóru bez svolení a vědomí strany,“ připomněl předseda polského episkopátu. Vyjmenoval také pozitivní důsledky smířlivého gesta, jako memorandu z roku 1968 ve věci uznání hranic na Odře a Nise, které podepsalo 160 německých intelektuálů, včetně budoucího papeže Josepha Ratzingera. S vděčností mluvil také o německé pomoci pro Polsko v 70. a 80. letech a o podpoře kandidatury Karola Wojtyly na konkláve ze strany německých kardinálů.
50. výročí listu polských biskupů završila „konference o smíření“, zorganizovaná v sídle institutu Maria Santissima Bambina. Vedle předsedy Papežské rady pro kulturu, kardinála Ravasiho, se jí účastnil také kardinál Miloslav Vlk a představitelé jiných vyznání, jako velký muftí ze Srbska Mustafa Ceric či ukrajinský archimandrita prof. Serhij Ciril Hovorum.
foto: kardinálové Wyszyński a Wojtyla
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
