Vatikán.
V římském paláci papežské kanceláře (Palazzo della cancelleria), probíhá V. sympózium organizované Apoštolskou penitenciárií. Letos se věnuje tématu „Pokání a penitenciárie ve století Tridentského koncilu. Praxe a učení v širším světě (1517-1614)“. Hovoří
mons. Krzysztof Nykiel, regent této papežské instituce:
„Století Tridentského koncilu je základním a zlomovým obdobím v dějinách církve. Období, o němž je řeč, v sobě nese nároky reformy církve, která probíhala na různých úrovních křesťanství pozdního středověku. Na sympóziu vystoupí badatelé z různých oblastí, aby poukázali na důležité novinky a reformy, které z teologického, právnického, kulturního, liturgického a pastoračního hlediska přinesl tento ekumenický koncil katolické církvi. Pokud bychom chtěli už nyní načrtnout jejich charakteristiky, lze říci, že koncil přinesl odhodlání a podněty k systematickému úsilí výchovu k víře. Stejně tak lze poukázat na věroučný přínos, zejména pokud jde o otázku ospravedlnění a svátostí. Po disciplinární a pastorační stránce byly velmi důležité předpisy o povinnosti biskupů sídlit ve svých diecézích a věnovat se pastoračním úkolům, zakládání seminářů a katechetickému vzdělávání věřících.“
Jaké specifické dispozice vyšly z Tridentina ohledně svátosti smíření?
„V souvislosti s napadáním svátosti smíření ze strany protestantů, formuloval Tridentský koncil tři základní body. Předepisuje, že každý křesťan má alespoň jedno ročně vyznat těžké hříchy, dále mluví o povinnosti předložit své viny úsudku zpovědníky, který může udělit či odmítnout rozhřešení a do třetice se snaží teologicky prokázat, že tyto požadavky nejsou pouhými církevním pravidly, ale mají základ „v božském právu“, tzn. že pocházejí od Boha samého.“
Sympozium probíhá krátce před zahájením svatého roku Milosrdenství. Čím může přispět k přípravě na toto Jubileum?
„Sympózium především zdůrazňuje zásadní význam svátosti pokání a její důležitost pro církev v minulosti a současnosti. V bule, kterou Svatý otec Jubileum vyhlásil, připomíná: »Znovu a naléhavě klademe do středu svátost smíření, aby nám dovolila dotknout se vlastní rukou velikosti milosrdenství. Pro každého penitenta bude pravým zdrojem vnitřního pokoje« (Misericordiae Vultus, 17). Nelze překročit práh jubilejní Svaté brány, aniž bychom předtím prošli zpovědnicí, »svatou bránou duše«, nevyčerpatelným zdrojem odpuštění a pokoje. Když věřící přistupuje ke svátosti smíření, pokaždé vlastně naplňuje pouť - zvláštní znamení Svatého roku - uvnitř slitovného Otcova srdce, navrací se do domu Otce, který nás vždy neúnavně očekává, vychází nám vstříc, aby nám odpustil a uspořádal oslavu na počest návratu k životu v milosti, v plnosti evangelia (srov. Lk 15,21-25).“
Říká regent Apoštolské penitenciárie, mons. Nykiel.
(job)