Vatikán. V bazilice sv. Petra sloužil vpodvečer Petrův nástupce liturgii ze svátku Uvedení Páně do chrámu na zakončení Roku zasvěceného života. Bohoslužby se ve zcela zaplněné bazilice účastnili řeholníci, řeholnice, zasvěcené panny, členové a členky institutů zasvěceného a apoštolského života a věřící laici. Spolu s papežem koncelebrovalo šedesát biskupů a kardinálů a přibližně tisícovka kněží. Svatý otec popsal charakteristické rysy zasvěceného života jako péče o úžas ze setkání s Kristem, touhu po setkání s druhými a vděčnou radost z povolání. A mimo jiné řekl:

„Evangelium nám také říká, že Ježíšova „matka i otec byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli“ (Lk 2,33). Josef a Maria si uchovávají úžas tohoto setkání naplněného světlem a nadějí pro všechny národy. A také my jako křesťané a jako zasvěcené osoby jsme strážci úžasu. Úžasu, který vyžaduje neustálou obnovu. Běda, když se duchovní život stane zvykem, běda, když naše charismata vykrystalizují v abstraktní doktrinu: charismata zakladatelů – jak jsem již vícekrát řekl – nejsou k tomu, aby byla zaplombována do láhví a stala se muzeálními kousky. Naši zakladatelé byli pohnuti Duchem a nebáli se zašpinit si ruce všedním životem a lidskými problémy, odvážně se vydávali na zeměpisné a existenciální periferie. Nezastavovali se před překážkami a neporozuměním druhých, protože si uchovávali v srdci úžas ze setkání s Kristem. Neochočili si milost evangelia, měli v srdci neustále zdravý neklid pro Pána, nutkavou touhu nést Jej druhým jako Maria a Josef v chrámu. Také my jsme dnes povoláni přijímat prorocká a odvážná rozhodnutí.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

(mig)