VaticanNews.va

   21. 5. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5732
Poslechem z webových stránek.3613
Četbou textů na webových stránkách.5761
Poslechem i četbou.3414


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež překládá církvi trojí vzor ženské svatosti

Kdo popírá existenci ďábla, nechápe transcendenci Boha

Otec Geissler byl zproštěn obžaloby ze sexuálního obtěžování bývalé německé řeholnice


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

16.2.2016 

Ne všechno začalo s námi, ne všechno s námi skončí

Homilie papeže při mši s kněžími a řeholnicemi, Morelia – Mexiko.

Česká sekce RV

Jedno úsloví říká: „Řekni mi, jak se modlíš, a já ti řeknu, jak žiješ; řekni, jak žiješ, a já ti řeknu, jak se modlíš“, protože když vyjevuješ, jak se modlíš, učím se objevovat živého Boha, a když ukazuješ, jak žiješ, učím se věřit v Boha, ke kterému se modlíš, neboť náš život promlouvá modlitbou a modlitba promlouvá naším životem. Modlitba učí, jak putovat, mluvit i naslouchat. Škola modlitby je školou života a škola života je místem, kde se učíme modlit. Pavel říkával svému oblíbenému učedníkovi Timoteovi, když jej povzbuzoval, aby žil z víry: „Pamatuj na svou matku a babičku.“ Seminaristé, kteří vstupovali do semináře, mi často říkali: „Otče, chtěl bych se naučit hlubší modlitbě...“ – „Modli se dál, jak jsi se to naučil doma. A tvoje modlitba postupně poroste stejně jako jsi vyrostl ty.“

Ježíš uváděl svoje (učedníky) do tajemství života, tajemství Svého života. Ukázal jim při jídle, spánku, uzdravování, kázání a modlitbě, co znamená být Synem Božím. Nabídnul jim, aby sdíleli Jeho život, Jeho důvěrnost, a když byli s Ním, nechal je, aby se v Jeho těle dotkli Otcova života. Dal jim ve Svém pohledu, ve Své chůzi zakusit sílu a novost oslovení „Otče náš“. V Ježíši tento výraz nemá „pachuť“ rutiny či opakování. Má naopak příchuť života, zkušenosti autenticity. Ježíš uměl žít modlitbou a modlit se životem, když říkal: Otče náš.

A vyzval nás jednat stejně. Naším prvním povoláním je osvojit si zkušenost této milosrdné Otcovy lásky v našem životě, v našich dějinách. Jeho prvním posláním je uvést nás do této nové dynamiky lásky, synovství. Naším prvním povoláním je naučit se říkat „Otče náš“, říkat „Abba“. „Běda mi, kdybych nehlásal evangelium!“ – říká Pavel; běda mně! „Že hlásám evangelium – říká dál – tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost“ (1 Kor 9,16).

Pozval nás, abychom se účastnili Jeho života, božského života: běda nám - zasvěceným, kněžím, seminaristům, biskupům - pokud jej nesdílíme, běda nám, nedosvědčujeme-li to, co jsme viděli a slyšeli, běda nám. Nejsme, ani nechceme být funkcionáři božství, nejsme a netoužíme nikdy být zaměstnanci Boha, protože jsme posláni mít účast na Jeho životě, jsme pozváni ke vstupu do Jeho srdce, které se modlí, žije a říká: Otče náš. Co jiného je naším posláním, než říkat svým životem: Otče náš? Od začátku až do konce, jako náš bratr biskup, který zemřel dnes v noci (96 letý emeritní arcibiskup v mexickém Hermosillo, mons. Carlos Quintero Arce).

A k tomuto našemu Otci se každý den obracíme modlitbou: neuveď nás v pokušení. Sám Ježíš tak činil. On prosil, abychom my, Jeho učedníci včerejška i dneška nepodléhali pokušení. Co může být jedním z pokušení, které se na nás může obořit? Co může být jedním z pokušení, které vyvstává nejenom z kontemplace reality, ale z jejího života? Jaké pokušení může k nám, kteří jsme povoláni k zasvěcenému životu, kněžství a biskupství, opakovaně přicházet z prostředí, kterému dominuje násilí, korupce, narkoobchod, opovrhování lidskou důstojností, lhostejnost vůči utrpení a křehkosti? Jaké pokušení můžeme stále znovu zakoušet vzhledem k této realitě, která vypadá jako nezrušitelný systém?

Myslím, že bychom to mohli shrnout jediným slovem: rezignace. Vzhledem k této realitě nás může přemoci jedna z oblíbených zbraní démona: rezignace. Co působí? Říká: »Takový je život!« Rezignace nás paralyzuje a brání nám nejenom jít, ale také razit cestu; rezignace, která nás nejenom děsí, ale také ponouká, abychom se zabarikádovali v našich „sakristiích“ a zdánlivých jistotách; rezignace, která nám brání nejenom zvěstovat, ale brání nám velebit. Odnímá nám veselí, radost chvály. Rezignace nám nejenom brání plánovat, ale také riskovat a měnit se. Proto, Otče náš, nedej nám podlehnout pokušení.

Je velice užitečné ve chvílích pokušení sáhnout do naší paměti! Velice nám pomáhá pozorovat „dřevo“, ze kterého jsme uhněteni. Ne všechno začalo s námi a ne všechno s námi skončí; a proto je užitečné upamatovat se na dějiny, které nás přivedly až sem. A v tomto upamatovávání nemůžeme opomenout toho, který měl toto místo tolik rád, že se stal synem této země. Toho, který dovedl říci sám o sobě: „Byl jsem odvolán z úřadu soudce a dali mi plnost kněžství zásluhou mých hříchů. Mne, neužitečného a zcela neschopného uskutečnit tak velkou věc; mne, který neumí veslovat, zvolili za prvního biskupa Michoacán“ (Vasco Vásquez de Quiroga, Carta pastoral, 1554). Díky panu kardinálovi arcibiskupovi (Alberto Suárez Inda – pozn.překl.) slavíme tuto eucharistii s kalichem, který tento biskup používal.“

Spolu s vámi chci vzpomenout na tohoto hlasatele evangelia, známého také jako „Tata Vasco“, jako „Španěla, který se stal indiánem“. Realitu, v níž žili indiáni Purhépechas, přibližuje slovy: „byli prodáváni a týráni a jako tuláci sbírali na tržištích ze země odpadky“. Dalek pokušení omrzelosti a rezignace, byl pohnut svou vírou, životem a soucitem a tváří v tvář této tak paralyzující a nespravedlivé realitě se snažil různými způsoby uskutečňovat „oddech“. Bolest utrpení jeho bratří se stala modlitbou a modlitba se stala konkrétní odpovědí. Tím si mezi indiány vysloužil jméno „Tata Vasco“, což v jazyce purépechas znamená tatínek, otec, táta.

Toto je modlitba, to je výraz, ke kterému nás Ježíš zve. Otče, táto, abba, nedovol, abychom podlehli pokušení omrzelosti, rezignace; nedovol, abychom podlehli pokušení zapomenout na své předchůdce, kteří nás svým životem učili říkat: Otče náš.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
21.5.19 Ježíšův pokoj je jako hlubina v moři, jehož hladinou zmítají vlny
10.5.19 Křesťan miluje Boží zákon, ovšem nikoli tvrdohlavě
7.5.19 Uvězněni virtuálností přišli jsme o vůni a chuť reality
6.5.19 První přijímání je především slavnost, v níž slavíme Ježíše
5.5.19 Bůh překvapuje, protože miluje



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Ježíšův pokoj je jako hlubina v moři, jehož hladinou zmítají vlny

Papež František k 500. výročí první mše v Rí Gallegos

Papež se připojil k ekumenické modlitbě k Duchu svatému

Vincent Lambert: Odvolací soud nařídil obnovení výživy

Transparentnost vatikánských financí nadále roste

Římský biskup opět navštíví jihoitalské Bari

Sri Lanka měsíc po útocích: Víra je silnější než strach

Papež: Evangelizace je svědectví, nikoli proselytismus

Primas Itálie zahájil plenární zasedání italského episkopátu

Vincent Lambert. Papež: střežte vždy život

Kardinál Sarah: Ďábel rozsévá pochybnosti, Bůh však církev neopouští

Od začátku roku zemřelo násilnou smrtí osm kněží

 Nově na webu
Svatý otec: Bůh nás miluje mnohem více než my sami sebe

Publicistika: Není klerikalismus jako klerikalismus

Publicistika: O spirituální dimenzi západního malířství

Rozhovory: Uvykli jsme nadávkám – nahraďme je „mystikou respektu“!

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv květen 19
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru