Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Sdírat druhé lidi v práci kvůli vlastnímu obohacení - to dělá pijavice a je to smrtelný hřích, konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

První dnešní čtení z listu sv. Jakuba (5,1-6) důrazně varuje boháče, kteří hromadí peníze tím, že připravují lidi o mzdu. „Bohatství je samo o sobě dobré – komentoval papež – avšak je relativní, nikoli absolutní. Mýlí se ti, kdo se drží takzvané teologie prosperity, podle níž Bůh potvrzuje člověku jeho spravedlnost, když jej zahrnuje bohatstvím. Není snadné nelpět na bohatství srdcem. Nelze sloužit Bohu i bohatství. Majetek může být jako okovy, které připravují o svobodu následovat Ježíše. »Mzda, o kterou jste ošidili sekáče, kteří vám požali pole – říká sv. Jakub – křičí a křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána zástupů« (Jak 5,4).“

„Když bohatství vzniká sdíráním lidí a vykořisťováním jejich práce, boháči sdírají lidi a ti se stávají otroky. Pomysleme však na dnešní dobu. Tady i na celém světě se děje totéž. »Chci pracovat.« - »Dobře. Dám ti smlouvu od září do června.« - Bez sociálního a zdravotního pojištění. V červnu jej propustí a v červenci a srpnu má jíst vzduch. A v září jej zase zaměstnají. Ti kdo si takto počínají jsou skutečné pijavice. Žijí z toho, že pouštějí lidem žilou a činí z nich otroky práce.“

Papež František pak přibližuje, co slyšel od jedné dívky, která našla práci na jedenáct hodin denně za 650 euro měsíčně na černo. Bylo jí řečeno: »Jsi-li pro, ber, pokud ne, můžeš jít. Za tebou čekají ve frontě další.« Tito boháči – poznamenal papež – hromadí majetek a apoštol jim říká: »krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež« (v.5) Krev všech těchto lidí, kterou jste sáli – řekl dále papež – a z níž jste žili, je křikem, který volá k Pánu, je voláním po spravedlnosti. Sdírání lidí je dnes skutečné otrokářství. Mysleli jsme si – dodal – že otroci už neexistují, ale existují. Je pravda, že nejsou bráni z Afriky a prodáváni do Ameriky. Nikoli, ale jsou v našich městech. Existují totiž podnikatelé, kteří lidem ukládají práci za nespravedlivých podmínek.“

„Včera na audienci jsme rozjímali o boháčovi a Lazarovi. Tento bohatec byl ve svém světě, nevšímal si toho, že na druhé straně dveří jeho domu někdo hladověl. Toto je však horší. Onen bohatec byl nevšímavý a nechal druhého zemřít hladem. Tohle je však horší. Takto nechávám lidi o hladu a profituji z jejich práce! Znamená to žít z jejich krve. A to je smrtelný hřích. Je to smrtelný hřích. A je třeba mnohého pokání, je třeba mnohé odčinit, aby se došlo obrácení z tohoto hříchu.“

Papež pak vzpomněl na smrt jistého lakomce, o kterém lidé žertovali: »Byl to nezdařený pohřeb, protože nebylo možné zavřít rakev. Dotyčný si totiž chtěl vzít svůj majetek s sebou, ale nevešel se tam.« - „Nikdo si svůj majetek nemůže vzít s sebou,“ dodal papež.

„Mysleme na toto drama dneška, na sdírání lidí, na krev lidí, z nichž jsou otroci. Obchodníci s lidmi nejsou jenom ti, kdo kupují prostitutky a děti na práci. Existuje i »civilizovanější« obchod: »Budu ti platit jenom potud, bez dovolené a bez zdravotního a sociálního pojištění. Všechno na černo. Ale já zbohatnu!«. Kéž nám Pán dá pochopit onu jednoduchou věc, o níž mluví Ježíš v dnešním evangeliu (Mk 9,41-50). Cennější je jedna číše vody podaná v Kristově jménu než všechna bohatství nahromaděná sdíráním lidí.“

Končil papež František dnešní kázání v Domě sv. Marty.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)