Brescia. 7. prosince 1965 schválil 2. vatikánský koncil deklaraci ?Dignitatis Humanae?, dokument nevelký rozsahem, snad mezi ostatními koncilními dokumenty méně známý, ale revolučního obsahu, který inspiroval také Jana Pavla II. V Bresci o tom od včerejška diskutují historikové, teologové a právníci, kteří se sešli ze všech částí světa na kolokviu, které organizuje Institut Pavla VI. Byl to právě papež Montini ? připomněl kardinál Paul Poupard, předseda Papežské rady pro Kulturu, který setkání předsedá ? který tuto deklaraci o náboženské svobodě chtěl. Mnozí koncilní otcové byli jakoby zajatci odsouzení, které vyjádřila církev XIX. století proti laicismu a náboženskému indiferentismu. Montini však uměl ukázat, jak uznání primátu individuálního svědomí otevřeného pravdě je základem důstojnosti lidské osoby. A právě koncilní deklarace ?Dignitatis Humanae? byla novým podnětem pro diplomatickou aktivitu Svatého Stolce v obraně náboženské svobody, která přivedla k prohlášení o lidských právech v Helsinkách v roce 1975, které bylo poznamenáno hrdinským svědectvím mnohých pastýřů a věřících z druhé strany ?železné opony?.

(jis)