Řím.
Příčinou propadu členské základny, jakou nadále zažívají řeholní společenství, je chybná interpretace II. vatikánského koncilu – domnívá se o. Angel Pardilla. Vatikánské nakladatelství vydalo jeho knihu o zasvěceném životě (
La realtà della vita religiosa), ve které bilancuje pokoncilní změny v této oblasti života církve. Připomíná předně, že řeholní společenství po koncilu ztratila jasnou představu o své identitě. Řeholní život byl vnímán na stejné úrovni jako jiná povolání, nebo dokonce jako něco horšího. Podle španělského klaretina je nová interpretace koncilu nezbytným základem pro novou a lepší pastoraci povolání.
O. Pardilla vypočítává, že během půlstoletí, které následovalo po koncilu, mužská řeholní společenství přišla o téměř 40 procent členů (39,58%) a ženská o 45 procent (44,61%). Připomíná, že koncil probíhal v době plného rozkvětu řádů. Ihned v prvním desetiletí po koncilu však nastoupila krize. Počet řeholníků klesl o 18,5% a řeholnic o bezmála 10 procent.
Jak uvádí o. Pardilla, ve statistikách stále figurují na prvním místě jezuité, přestože se jejich počet za posledních padesát let snížil o více než polovinu (53,54%). V současnosti jich je 16 740. Následují salesiáni s více než patnácti tisíci členy (15 270, -30,72%) a minorité, kterých je přes třináct a půl tisíce (13 632, -49,52%). Pokud jde o ženské řehole, nejvíce členek má kongregace milosrdných sester sv. Vincence z Pauly, nazývaných u nás také Vincentky, kterých je přes 16 tisíc. I tato kongregace se však v pokoncilních desetiletích zmenšila o 64%. Na druhém místě jsou – se 13 tisíci členek – salesiánky (-30%) a na třetím místě bosé karmelitky, kterých je deset a půl tisíce. Oproti jmenovaným kongregacím však tento kontemplativní řád vyniká tím, že se počet jeho členek snížil oproti předkoncilní situaci pouze o pět procent.
Recenzi zmíněné studie přinesla agentura SIR.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
