Vatikán.
Den poté, co nizozemští ministři spravedlnosti a zdravotnictví podali návrh na legalizované usmrcování starých lidí, papež František téměř symbolicky přijal více než sedm tisíc seniorů. Audience se konala u příležitosti Svátku prarodičů, který italský parlament vyhlásil před jedenácti lety a který připadá na 2. říjen – Památku svatých andělů strážných. Dnešními papežovými hosty byli zejména zástupci Národního sdružení starších podnikových zaměstnanců, které na celém italském území čítá zhruba sto tisíc členů.
“Církev hledí na staré lidi s láskou, uznáním a hlubokou úctou. Jsou zásadní součástí křesťanského společenství a společnosti – ztělesňují totiž národní kořeny a paměť. Jste velmi důležití, protože vaše zkušenost je cenným pokladem, který umožňuje nadějeplný a zodpovědný pohled do budoucnosti. Zralost a moudrost, kterou jste během let nashromáždili, může pomoci mladším lidem, podpořit je v růstu, otevřenosti vůči budoucnosti a hledání vlastní cesty. Staří lidé totiž dosvědčují, že také v nejtěžších zkouškách nikdy nesmíme ztrácet důvěru v Boha a lepší budoucnost. Jsou jako stromy, které nadále nesou plody, a navzdory tíži let mohou vnášet originální přínos do hodnotového bohatství společnosti a při stvrzování kultury života.“
Zahájil Petrův nástupce promluvu, kterou častokrát přerušoval bouřlivý potlesk. Papež vzápětí vypočítal mnohé nenahraditelné role prarodičů – v rodině, při péči o vnoučata a předávání životních zkušeností, ale také víry, stejně jako ve farnostech a dobrovolnické službě.
“Ve světě, který často mytizuje sílu a vnější zdání, jste povoláni svědčit o hodnotách, jež mají skutečnou a trvalou platnost, neboť jsou vepsány do srdce každého člověka a zaručeny Božím slovem. Právě protože jste lidmi takzvaně třetího věku – či lépe řečeno „jsme“, protože k vám také patřím – máme se zasazovat o rozvoj kultury života. Přinášejme svědectví o tom, že každé životní období je Boží dar, má svou krásu a důležitost, byť může být poznamenáno křehkostí.“
Děkuji Pánu za mnohá zdravotnická zařízení, jejich zaměstnance a mnoho rodin, kteří dnes každodenně slouží starým lidem tak, aby mohli důstojně prožít tuto důležitou etapu života, pokračoval Svatý otec.
“Instituce, které přijímají staré lidi, mají být místy lidskosti a láskyplné pozornosti, kde nejslabší lidé nežijí v zapomnění a zanedbanosti, nýbrž zůstávají v živé paměti, docházejí za nimi návštěvy a je o ně pečováno jako o starší bratry a sestry.“
Státní instituce a sociální kontext mohou starým lidem značně napomoci v tom, aby se aktivně účastnili na životě společnosti a co nejlépe uplatnili své schopnosti. Zejména však mají dbát na úctu k jejich lidské důstojnosti a vystupovat proti jejich odpisu, vysvětloval papež na příběhu z dětství s obsahem podobným Nerudově „Dědově míse“.
“Je zapotřebí odporovat škodlivé skartační kultuře, která marginalizuje seniory, protože je považuje na nevýkonné. Veřejní činitelé, kulturní, vzdělávací a náboženské instituce i všichni lidé dobré vůle jsou povoláni k budování stále inkluzívnější společnosti. (…) Neplatí – jsi starý, tak se kliď. Když je člověk starý, může nám mnohé říci o dějinách , kultuře, životě a jeho hodnotách…Nedopusťme, aby odpis starých lidí nadále pokračoval, ať převáží kultura inkluze.“
Zároveň je důležité podprovat mezigenerační vazby, připomněl Svatý otec. „Mluvte se svými vnoučaty“, povzbuzoval přítomné, „možná se vám zdají jinak založení a poslouchají jinou hudbu, ale potřebují vás, vaše slova a moudrost.“
“Rád si čtu o tom, jak Josef s Marií přinesli Ježíška do chrámu – bylo to čtyřicetidenní dítě. Setkali se tam se dvěma starými lidmi, kteří byli moudrostí svého lidu a velebili Boha, že tato moudrost bude pokračovat v onom dítěti. Ježíše přijali v chrámu právě tito dva staří – a nikoli kněz, to se stalo až později. Byli to prarodiče. Přečtěte si to v Lukášově evangeliu, je to moc krásné!“
Loučil se papež František se seniory z celé Itálie.
(jag)