Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Abychom dobře sloužili Pánu, musíme se varovat obojakosti a touhy po moci – kázal papež František při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. Nelze sloužit Bohu a tomuto světu, zdůraznil papež.

Petrův nástupce komentoval dnešní evangelium (Lk 17,7-10) o „neužitečných služebnících“. Jen na okraj lze poznamenat, že český překlad užívaný v liturgii, stejně jako ekumenický překlad této evangelní perikopy nahradil přívlastek řeckého slova „neužiteční“ slůvkem „jenom“. Výraz „neužiteční služebníci“ však opět nalezneme v katolickém překladu Jeruzalémské Bible. Právě kolem tohoto slůvka se odvíjela dnešní homilie. „Každý pravý učedník - zdůraznil papež František - by si měl toto označení připomínat. Jaké jsou však překážky, které nám brání sloužit Pánu svobodně? – otázal se a odpověděl: Je jich mnoho. Jednou z nich je touha po moci.“

„Kolikrát jsme - možná u sebe doma slyšeli slova: »tady poroučím já!«? A kolikrát jsme to my sami, aniž bychom to řekli, dali druhým pocítit anebo jim to ukázali? Toto je bažení po moci. Ježíš nás učil, že ten, kdo poroučí, se má stát tím, kdo slouží. A pokud někdo chce být první, ať je služebníkem všech. Ježíš převrací hodnoty tohoto světa, mondénní hodnoty. Touha po moci není cestou k tomu, jak se stát Pánovým služebníkem, ba naopak. Je to překážka, jedna z překážek, které se nám staví do cesty a o jejichž překonání jsme ve vstupní modlitbě prosili Pána.“

„Další překážka, pokračoval papež, se objevuje také v životě církve. Je jí obojakost, ke které dochází, když chce někdo sloužit Pánu, ale zároveň také tomu, co není Pánovo.“

„Pán nám řekl, že nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď slouží Bohu anebo penězům. To nám řekl Ježíš. Je to obojakost. To není totéž, co hřích. Všichni jsme hříšníci, a kajeme se z toho. Obojakost však označuje dvojaké jednání. Hrát to napravo i nalevo, hrát to na Boha i na svět. A to je překážka. Kdo baží po moci a je obojaký, stěží může sloužit a stát se svobodným služebníkem Pána.“

„Tyto překážky: bažení po moci a obojakost – pokračoval papež – odnímají pokoj a působí jakési svrbění srdce, nepokoj a neustálou úzkost. Vedou nás k životu v napětí mondénní marnivosti, k životu ve zdání. Kolik jen lidí – posteskl si dále – žije pouze proto, aby byli ve výloze, ukázali se a říkalo se o nich: »Ten je ale dobrý...« Žijí pro věhlas, mondénní pověst. A takto – dodal – nelze sloužit Pánu. Prosme proto Pána, ať Mu „můžeme bez vnitřních i vnějších překážek svobodně sloužit“ (srov. Vstupní modlitba 32. neděle v mezidobí).

„Služba Bohu je svobodná: jsme děti, nikoli otroci. A sloužit Bohu v pokoji, spokojeně, když On sám nás zbavil překážek, které připravují o pokoj a spokojenost, znamená sloužit ve svobodě. A sloužíme-li Pánu ve svobodě, vnímáme ten nejhlubší pokoj a Pánův hlas: »Pojď služebníku dobrý a věrný!«. Všichni chceme sloužit Pánu dobře a věrně, ale potřebujeme Jeho milost, sami nemůžeme. A proto Jej o tuto milost ustavičně prosme, aby odstranil tyto překážky, daroval nám klid a pokoj srdce, abychom mu sloužili svobodně, nikoli jako nevolníci, nýbrž jako děti.“

„A třebaže je naše služba svobodná – pokračoval Svatý otec – musíme si opakovat, že jsme »neužitečnými služebníky«, kteří si uvědomují, že sami nezmohou nic. Máme jenom prosit a dělat prostor, aby v nás On působil a přetvářel nás ve služebníky svobodné, v děti a nikoli otroky. „Kéž nám Pán pomáhá otevírat srdce a nechávat působit Ducha svatého, aby od nás odstranil tyto překážky, zejména bažení po moci, které velice škodí, a obojakost, přetvářku a snahu sloužit Bohu i světu. Ať nám daruje tento klid, tento pokoj, abychom Mu mohli sloužit jako svobodný syn, který nakonec s velkou láskou řekne Bohu: »Otče, děkuji, ale Ty víš, že jsem služebník neužitečný« – uzavíral papež ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)