Rádio Vaticana

Vatikán. V den, kdy Svatý stolec zveřejnil papežské poselství ke Světovému dni nemocných, přijal papež František v aule Pavla VI. ty, kteří se s nemocí a utrpením denně setkávají – pacienty, zaměstnance, spolupracovníky a dobrovolníky římské dětské nemocnice Bambin Gesù spolu s jejich rodinami. Bylo mezi nimi také 150 dětí ze zahraničních zdravotnických zařízení, kde nemocnice Svatého stolce podporuje mezinárodní léčebné projekty. Papež František, kterého na pódiu obklopily děti zdravotníků i malí pacienti, opakovaně vybočoval z napsaného proslovu a za nadšených a hlasitých projevů publika i za pohnutého ticha přítomných reagoval na vyslechnutá svědectví. Vážnou atmosféru navodila otázka zdravotní sestry, která se papeže zeptala, proč děti trpí. Svatý otec přiznal, že nezná odpověď:

“Ani Ježíš tu neodpovídal slovy. Když se před ním vyskytly případy nevinných lidí, kteří tragicky trpěli, Ježíš nekázal ani teoreticky neřečnil, ačkoli by to bylo možné. Žil mezi námi, ale nevysvětloval nám, proč lidé trpí. Ukázal nám ale cestu, kterou se dodává smysl tomuto lidskému prožitku utrpení. Snášel utrpení s láskou, a tak projevil, za koho trpí. Nikoli proč, nýbrž za koho.“

Odpovědí je hledět na kříž a čekat, co nám Bůh poví, dodal papež k jedné z „otevřených otázek naší existence“.

“Je snad Bůh nespravedlivý? Ano, když se to vezme z tohoto pohledu, byl nespravedlivý ke svému Synu, poslal jej na kříž. V onom dítěti ale trpí naše lidské bytí, naše tělo. Když nastává utrpení, slova nejsou vhodná – jen pláč a tichá modlitba.“

Je velmi náročné doprovázet trpící dítě, řekl dále papež a doporučil, aby si lidé v takovýchto krajně náročných pracovních pozicích denně uvědomovali hodnotu vděku a dokázali vzdávat díky.

“Učíme to děti, ale my dospělí to sami neděláme. Avšak děkovat prostě jen za to, že stojíme před nějakým člověkem, je lék proti ochabování naděje, které se šíří jako nehezká nakažlivá nemoc. Když děkujeme, sytíme naději. Naše spása je předmětem této naděje, jak říká sv. Pavel. Naděje je palivem křesťanského života, díky němuž můžeme denně jít dál.“

Jak papež doplnil, takováto malá cesta nepatrných gest se může zdát ztrátová, zejména dnes, kdy převládající mentalita požaduje bezprostřední výsledek, úspěch a zviditelnění.

“Pomyslete ale na Ježíše, který většinu svého života prožil v ústraní a beze spěchu vyrůstal v rodině, kde se denně učil, pracoval a sdílel její radosti i bolesti. Vánoce k nám promlouvají o Bohu, který nebyl silný a mocný, nýbrž křehký a slabý jako dítě.“

Jaká má být naše firemní značka?, ptal se papeže student vysoké zdravotnické školy, která při dětské nemocnici působí. „Být unavený, zpocený, špinavý a těšit se, až půjdu z práce domů, ale přesto zůstávat na místě a dávat tam život“, neváhal papež s odpovědí. Máme se obávat pouze jediného – korupce ve zdravotnictví, dodal důrazně.

“Podívejte se na děti a pomyslete si v duchu – je možné za jejich zády zkorumpovaně kšeftařit? Možná mohu na konci pracovního dne poslat někoho do háje a říci pár ostrých slov, jsem unavený a špinavý, ale nikdy zkorumpovaný! Do korupce se upadá postupně – sem tam nějaký úplatek, pak se za někoho přimluvím, až sklouznu do korupce. Ve světě, kde se obchoduje se zdravím a kde zdravotnický průmysl oklamává spoustu lidí, se katolická nemocnice (Bambin Gesú) musí postavit na odpor. Všichni jsme hříšníci, ale ne zkorumpovaní.“

„Když vás bude pokoušet nějaké nekalé jednání, podívejte se na děti“, vyzýval papež. „Je s nimi hodně práce, unavují nás, ale nejsou zkorumpované“, řekl dnes Svatý otec pacientům a zaměstnancům římské dětské nemocnice Bambin Gesù.

(jag)