Vatikán.
Když v roce 1950 papež Pius XII. připravoval vyhlášení dogmatu o Nanebevzetí Panny Marie, spatřil několikrát za sebou podobný úkaz, jakému 13. října 1917 přihlížely tisíce lidí ve Fatimě. Svěřil se o tom pouze několika nejbližším lidem, mezi nimiž byl kardinál Federico Tedeschi, díky kterému později vešly tyto události ve známost jako jeho osobní svědectví.
Teprve před devíti lety byl v archivu rodiny Pacelli objeven vlastnoruční záznam Pia XII., ve kterém věcně a bez interpretací popisuje svůj zážitek.
„Psal se 30. říjen 1950,“ dva dny před slavnostním vyhlášením dogmatu o Nanebevzetí, vysvětluje Pius XII. Papež se vydal na svou obvyklou odpolední procházku do Vatikánských zahrad. Ve chvíli, kdy vykročil z prostranství před jeskyní Panny Marie Lurdské „směrem k vrcholu pahorku, po pravé straně, cestou podél hradeb“, papež Pacelli líčí zvláštní fenomén, který nikdy dříve neviděl: „Slunce, které bylo ještě poměrně vysoko, se jevilo jako matný nažloutlý kotouč, obkroužený dalším světelným kruhem“, na který bylo možné bez obtíží hledět. „Matný kotouč – pokračuje Pius XII. ve svých poznámkách – se mírně pohyboval, jednak kroužil a jednak se přesouval zleva doprava a naopak. Uvnitř kotouče však byly zcela zřetelně vidět neustálé silné pohyby“.
Papež Pius XII. dodává, že stejný jev spatřil i následujícího dne, 31. října a 1. listopadu, v den vyhlášení dogmatu, a naposled 8. listopadu. Nikdy později se už neopakoval, přestože – jak uvádí ve svém záznamu – se mnohokrát pokoušel přijít na totéž místo, ve stejnou dobu a za podobných atmosférických podmínek.
Andrea Tornielli (La Stampa 12. 5. 2017) v článku věnovaném vztahu Pia XII. k Fatimě podotýká, že tento papež zachoval naprostou střízlivost a nikdy nemluvil o „zázraku“ ani se nepokoušel o další možné intepretace. Pius XII. nicméně choval fatimské události ve velké úctě a po celý pontifikát byl v kontaktu s jedinou z přeživších vizionářů, sestrou Lucií Dos Santos.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
