Řím.
„Bůh je velký, je Bohem slávy, jde s tebou a když je to nutné, klidně ti obstará i zmrzlinu“, řekl
papež František v prvním dílu televizního programu, ve kterém komentuje modlitbu Otče náš (ve středu 25.10. v 21 hodin jej vysílala italská katolická televize
TV 2000). Papež se v dialogu s padovským vězeňským kaplanem o. Marcem Pozzou (foto) zamýšlel nad prvními slovy této modlitby:
“Nebesa znamenají Boží velikost a všemohoucnost. Bůh je první, veliký, stvořil nás. Nebesa jsou nesmírností jeho moci, lásky a krásy. Pomysli na Abrahámova Boha, který přistupuje a říká: „Vstaň, choď v mé přítomnosti a buď dokonalý, vstaň, pohleď, jdi dál, věř, doufej, nevzdávej se“. Tento blízký Bůh – pomysli na Sinaj – Bůh slávy, světla, kouře a oblaku nám ukazuje svůj majestát, což je stěží pochopitelné. Ty i já máme – a všichni mají říkat – „Otče náš, jenž jsi na nebesích“, ale máme to vyslovovat poníženě.“
Papež dále vyprávěl příběh ze svého dětství:
“Když mi bylo pět nebo šest let, šel jsem na operaci krčních mandlí. Tehdy se dělala bez anestezie, ale nejdřív pacientovi ukázali zmrzlinu, kterou potom dostane. Zavedli mi do úst rozvěrač, ošetřovatel mne podržel a lékař mi odstranil mandle. Pak jsem dostal zmrzlinu a byl konec. Když jsme vyšli z nemocnice, nemohl jsem bolestí mluvit, a tatínek zavolal taxík, kterým jsme dojeli domů. Udivilo mne, že za to musel zaplatit, protože jsem si myslel, že tatínkovi patří všechna auta ve městě. Také jsem se ho na to ihned zeptal, když jsem zase po dvou dnech mohl mluvit. „Proč jsi platil tomu pánovi z auta? To nebylo tvoje auto?“ Tato zkušenost dítěte s otcem nás učí, jaký je vztah k Boží velikosti, ale také Boží blízkosti. Bůh je velký, je Bohem slávy, ale jde s tebou a když je to nutné, postará se i o zmrzlinu.“
komentoval papež František modlitbu Otče náš v italské katolické televizi.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
