Vatikán. Na Papežské univerzitě Gregoriana byl dnes dopoledne zahájen mezinárodní kongres pod titulem “Deus summe cognoscibilis . Teologická aktuálnost svatého Bonaventury”. Jedním z jeho organizátorů je vatikánská nadace Josepha Ratzingera – Benedikta XVI., jejíž předseda, o. Federico Lombardi, v úvodu přečetl poselství emeritního papeže, datované 31. říjnem 2017. Jeho adresátem je o. Amaury Begasse de Dhaem, S.I., profesor teologie na zmíněné univerzitě.

Emeritní papež se v listě zmiňuje o právě dokončené (a opětovné) četbě z díla Fernanda Van Steenberghena o třináctém století, a s potěšením konstatuje, nakolik se prohloubily znalosti o tomto časovém úseku, a to i vzhledem k „serafickému doktoru“. Zatímco dříve se o sv. Bonaventurovi uvažovalo výlučně ve vztahu k aristotelismům jeho doby, dnes podstatně vzrostlo povědomí o hloubce jeho osobnosti a bohatství perspektiv v jeho myšlení, soudí Benedikt XVI.

Kupříkladu vyšlo jasně najevo, pokračuje emeritní papež, že Jáchym z Fiore nebyl jediným outsiderem s extravagantními názory – setkáním jeho myšlenek s postavou sv. Františka z Assisi se naopak otevřely nové perspektivy, které dosahují až do hloubi samotné teologie. Rovněž je patrné, že také rozdílné způsoby recepce Pseudo-Dionysa, které vedly k novým ohniskům v teologii a duchovním životě, přispěly ke změně obrazu, který jsme si učinili o 13.století, dodává. Uznání toho, že láska zakládá sílu poznání v temnotě intelektu, které je důležité právě pro Bonaventuru, předkládá zcela jiné pojetí člověka v porovnání s postojem sv. Augustina, píše emeritní papež účastníkům římského sympozia a povzbuzuje je k diskusi o františkánském světci, velmi aktuálním v dnešní dějinné chvíli.

(jag)