Latinský Patriarcha z Jeruzaléma, mons. Michael Sabbah, ve svém rozhovoru s redaktorem Vatikánského rozhlasu zdůraznil, že setkání Arafata se Svatým Otcem ?podpořila budování míru na Středním Východě?.
Jan Pavel II. otevřel světu oči. V dohodách z Osla všichni uznali palestinského vůdce a jeho národ, to znamená uznaly práva tohoto národa. Se vznikem Palestinského státu počítá již celý svět, včetně Izraele a Ameriky.
Jaký byl podle vás vztah Arafata ke katolíkův ve Svaté Zemi?
Podle Arafata nepatří Palestina, se svou bohatou křesťanskou kulturou, pouze Palestincům či Izraelcům, ale celému světu. Staral se o křesťany a jejich kostely. Důkazem bylo slavení Vánoc a dalších křesťanských svátků, či dosazení křesťanů na vedoucí místa ve městech a obcích s velkým počtem křesťanů, jako je Betlém, Beit Sala, Beit Sahour. Tato univerzální vize překonává nacionalismus a doufáme, že bude pokračovat dále, za nových vůdců jak v Palestině tak v Izraeli.
Arafat zasáhl i v záležitosti mešity v Nazaretě?
Vyjádřil se k tomu dost jasně: ?I když leží na muslimské půdě, darujeme ji křesťanům?.
Jaké máte na Arafata vzpomínky vy osobně?
Vzpomínám na jeho modlitbu o Vánocích, přestože nebyl křesťan. Obdivoval Andělský zpěv, ?Sláva na výsostech Bohu a pokoj lidem dobré vůle?. Na naše telefony odpovídal ihned. Stal při nás. Několikrát zasáhl při diskusích mezi křesťany a muslimy, hlavně v oblasti Betlému a osobně dohlížel na jejich usmíření.
Připravil Roberto Piermarini. Překlad Marta Kratochvílová.