Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

16.3.2018 

O. Cantalamessa o poslušnosti v životě křesťana

Poslušnost v křesťanském životě byla tématem čtvrtého postního kázání o. Raniera Cantalamessy pro papeže a jeho spolupracovníky z římské kurie. Papežský kazatel vyšel ze 13. kapitoly listu Římanům, kde sv. Pavel mluví o povinnosti podřizovat se vyšší moci, protože veškerá moc pochází od Boha. Srovnání s dalšími novozánkonními texty ukazuje, že Apoštol národů zde mluví o občanské a státní autoritě (srov. Tt 3,1; 1 Pt 2, 13-15). Historickým rámcem jeho slov je povstání zélótů proti Římu, které skončilo zničením Jeruzaléma. Otázka, jakou autoritu následovat, tedy byla pro tehdejší křesťany aktuální. Sv. Pavel řeší tento problém ve světle Ježíšových slov a po jeho vzoru:

Království, které hlásal Kristus není z tohoto světa, není tedy národní a politické povahy. Díky tomu může žít pod jakýmkoliv politickým režimem, přijímat jeho výhody (jakou bylo například římské občanství),  a s nimi ovšem také zákony. Problém je tedy vyřešen ve smyslu poslušnosti státu.

Veškerá poslušnost, včetně poslušnosti občanským autoritám, se však odvíjí od esenciální poslušnosti, kterou není poslušnost člověka člověku, nýbrž poslušnost člověka Bohu. Otec Cantalamessa ji přirovnal k vláknu, na němž je zavěšena pavučina. Pokud se naruší některé z postranních vláken, náprava je snadná, praskne-li však vlákno, na němž je zavěšena, celá síť padá a není již co opravovat.

Něco podobného se děje s osnovou autorit a poslušnosti ve společnosti, v řeholním řádu a v církvi. Každý z nás žije v husté síti vztahů poslušnosti (...) Avšak poslušnost Bohu je vláknem shůry, právě na ní je všechno založeno. V opačném případě se všechno zhroutí do sebe a nebude už možné rozumět, proč je potřeba poslouchat.

Základem křesťanské poslušnosti je poslušnost Ježíše, který „byl poslušný až k smrti“ (Fil 2,8). Klíčovým místem k jejímu pochopení je 5. kapitola listu Římanům „poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými“ (v. 19b), kde se ukazuje Ježíšova poslušnost jako antiteze Adamovy neposlušnosti Bohu. Ježíš přichází plnit vůli Otce (Jan 4,34; 8,29), překonává pokušení na poušti odkazem na autoritu Písma a jeho poslušnost se završuje, když na kříži svěřuje svého ducha do Otcových rukou (Lk 23,46).

Papežský kazatel pak poukázal na dva rozměry křesťanské poslušnosti, totiž poslušnost jako milost zpečetěnou křtem a poslušnost jako povinnost následování Krista.

Křesťané svobodně vstupují pod Kristovu jurisdikci v den svého křtu, kdy ho přijímají za svého Pána. Ve křtu dochází ke změně pána, k přechodu do druhého tábora: od hříchu ke spravedlnosti, od neposlušnosti k poslušnosti, od Adama ke Kristu. Liturgie to všechno vyjadřuje skrze protiklady: „zříkám se – věřím“.

V křesťanském životě je tedy poslušnost konstitutivním prvkem, praktickým přijetím Kristovy vlády nad svým životem. Má však ještě další zvláštní rys, spíše než vztahem poddanství má být vztahem připodobnění. Máme následovat Ježíše, který díky své poslušnosti až k smrti získal jméno Pán, které je nad každé jiné jméno (srov. Fil 2, 8-9).

„Zjišťujeme tak, že poslušnost spíše než ctnost je darem, a spíše než zákonem je milostí. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že zákon přikazuje, kdežto milost dopřává jednat určitým způsobem.“

Podobně jako v církvi institucionální dimenze nestojí v protikladu k dimenzi tajemství neustále odkrývaného pod vedením Ducha svatého, nýbrž jsou propojeny, stejně tak v člověku duchovní poslušnost Bohu není bez souvislosti s poslušností viditelné a institucionální autoritě. Také Ježíš se podřizoval lidem, např. Pilátovi nebo Kajifášovi, kteří - aniž si to uvědomovali - byli nástrojem k naplnění Boží vůle.

„Ani toto pravidlo však není absolutní. Nemám tu na mysli pozitivní povinnost neposlouchat, když autority – jako v případě jistých diktátorských režimů – přikazují věci prokazatelně nemorální a zločinné. Abychom však zůstali v náboženské oblasti, Boží vůle a Jeho svoboda může od člověka vyžadovat – jako tomu bylo s Petrem před veleradou – aby byl poslušný spíše Bohu než lidem (srov. Sk 4, 19-20). Kdo se však vydá na tuto cestu, musí jako každý pravý prorok, zemřít sám sobě (a často také fyzicky) dříve než dojde k uskutečnění jeho slov.“

V katolické církvi provázela vždy pravé proroctví poslušnost papeži, dodal o. Cantalamessa. Pokud totiž posloucháme představené pouze tehdy, když přesně odpovídají našim představám, neposloucháme Boha, nýbrž sebe, nečiníme vůli Boží, nýbrž svoji. A pokud v případě názorové neshody nezpochybňujeme nejdříve sebe, nýbrž představeného, jeho rozlišování a kompetenci, nejsme již poslušní, nýbrž namítající.

Zatímco však skutečně významných projevů poslušnosti viditelným autoritám je zpravidla za život jen málo, poslušnost Bohu můžeme projevovat velmi často.

„Když Bůh najde duši odhodlanou poslouchat, začíná vést její život za ruku, jako kormidlo loďky nebo otěže vozu. Stává se skutečně a nejen teoreticky „Pánem“, tím, kdo jej drží v ruce a „vládne“ každou chvílí, gesty a slovy takového člověka, způsobem jaký využívá čas, vším.“

Poslušnost Bohu je úkolem pro nadřízené i podřízené. Když člověk rozhoduje ve vnitřním dialogu s Bohem a nezištně, stává se skutečnou autoritou, podpíranou Bohem. Cesta k takovému jednání je otevřená pro každého, spočívá v předkládání Bohu všech otázek našeho života. Naše činy se pak stávají projevem poslušnosti Bohu, dáváme Bohu možnost zasahovat – bude-li chtít – v mém životě. 

Takto předáváme otěže svého života Bohu! Boží vůle tímto způsobem proniká stále významněji do tkaniva naší existence, zhodnocuje ji a činí z ní „oběť živou, svatou a Bohu milou“ (Rm 12, 1).

To bylo shrnutí čtvrtého postního kázání o. Raniera Cantalamessy pro papeže a římskou kurii.



(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.12.20 Cantalamessa: Klíč k pochopení Vtělení dává pokora
14.12.20 Cantalamessa: Naším pevným bodem je věčnost
5.12.20 Cantalamessa: Memento mori - S pandemií přišel čas znovu mluvit o smrti
30.11.20 Otec Raniero Cantalamessa – kardinál, který zůstává kapucínem
27.11.20 Adventní meditace pro římskou kurii tentokrát o “věčných pravdách” v čase pandemie



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti