Vatikán. Muž ticha, který dokáže procitnout uprostřed noci a kráčet temnotou okamžiků, jimž zcela nerozumí; muž spravedlivý, nenápadný a starostlivý ochránce – tak charakterizoval papež František svatého Josefa, kterého si církev dnes připomíná jako dělníka, při audienci pro vedení a zaměstnance deníku Avvenire. Tento list financovaný Italskou biskupskou konferencí byl založen před padesáti lety v Miláně a v klasifikaci nejrozšířenějších italských periodik se umísťuje na sedmé místo.
Zdravím ve vás laiky činné ve význačné a náročné oblasti, jakou je komunikace, řekl papež František hned v úvodu své promluvy. Jmenovitě pak pozdravil nejvyšší představitele Italské biskupské konference: jejího předsedu, kardinála Bassettiho; generálního sekretáře, biskupa Galantina, a předsedu administrativní rady, biskupa Semerara.
„Josef je mužem ticha. Na první pohled bychom ho mohli považovat dokonce za protiklad komunikátora. Ve skutečnosti však pouze tehdy, když umlčíme hluk světa i svého klábosení, je možné naslouchat, což je první předpoklad každé komunikace. V Josefově mlčení přebývá Boží hlas a vychází z něho ona poslušnost víry, jež nastavuje existenci tak, aby se nechala vést jeho vůlí. Nikoli náhodou je Josef mužem, který dokáže procitnout a vstát v noci, nenechat se odradit tíhou nesnází. Dokáže kráčet temnotou jistých okamžiků, jimž tak docela nerozumí, neboť jeho silou je povolání, jež ho staví před tajemství. A on mu přitakává a bezvýhradně se mu odevzdává.“
Josef je mužem spravedlivým, který se svěřuje Bohu a slouží jeho příslibu, je opatrovníkem a vychovatelem, který se stará o ty, kdo mu byli svěřeni, doprovází je v životě a předává své řemeslo – pokračoval papež František v charakeristikách svého oblíbeného světce. Načrtl pak paralelu mezi tesařskou dílnou v Nazaretě a redakcí deníku Avvenire. Připomněl, že nové technologické nástroje hluboce proměňují novinářskou profesi a vedou k větší spolupráci mezi tradičními a novými prostředky komunikace. Jak zmínil, v případě Avvenire jde zejména o další komunikační prostředky italských biskupů, totiž agenturu Sir, televizní stanici Tv2000 a rádio InBlu.
„Rovněž církev je vystavena dopadu a vlivu kultury shonu a povrchnosti. Více než na zkušenost se sází na to, co je bezprostřední, na dosah ruky a může být okamžitě kozumováno. Nedostává-li se kritického srovnání a hlubšího pohledu, hrozí, že budeme vystaveni „pastoraci aplausů“, zploštěnému myšlení a rozšířené názorové dezorientaci, jež nenalézá styčné body. Nazaretský tesař nám připomíná naléhavou nutnost znovu objevit smysl zdravé pomalosti, poklidu a trpělivosti.“
Tichost svatého Josefa v sobě nese ještě další dva rozměry, pokračuje papež. Jednak vybízí k zachování našich kulturních kořenů, o něž nejlépe pečujeme tehdy, když jsme zaměřeni k Pánu Ježíši a bereme za svou jeho pokoru, jemnost, nezištnost a soucit. Církev kontemplující Kristovu tvář ji bez potíží dokáže rozpoznávat v lidské tváři a překonávat krákozraké, deformované a diskriminující pohledy, pokračoval papež v promluvě k novinářům z deníku Avvenire. Vyzval je pak, aby uchovávali dědictví otců:
„Neúnavně a pokorně hledejte pravdu, počínaje častým čerpáním z Radostné zvěsti evangelia. To nechť je vaší redakční linií, k níž se váže vaše kohorentnost. Právě to od vás vyžaduje vaše profese, takto vysoká je její důstojnost. Pak totiž budete mít světlo k rozlišování a pravá slova, jež skutečnost vystihují, nazývají ji pravým jménem a neredukují ji na karikaturu. Nechte si klást otázky tím, co se děje. Naslouchejte, zkoumejte a diskutujte o problémech. Držte se daleko od slepých uliček, v nichž se zmítá ten, kdo má zato, že už pochopil všechno.“
Papež novináře vyzval, aby usilovali o překonání sterilních a škodlivých sporů, a naopak doprovázeli na cestě ty, kdo se zasazují o spravedlnost a mír, všímali si chudých a trpících s vědomím, že periferie není koncem, nýbrž začátkem města. Slovy papeže Pavla VI. dále připomněl, že katolické noviny se nemají nechat vést tím, co budí dobrý dojem nebo získává nové předplatitele, nýbrž mají vychovávat k myšlení a kritickému úsudku. (Promluva k pracovníkům sdělovacích prostředků, 27. 11. 1971).
„Nemějte strach z angažovanosti. Slova – totiž pravá slova – mají váhu, unese je však jedině ten, kdo je vtěluje v život,“ loučil se papež František s novináři z italského deníku Avvenire.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
