Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Po katechezích o křtu nás tyto dny po slavnosti Letnic vybízejí k reflexi nad svědectvím, které v pokřtěných vzbuzuje Duch, když uvádí jejich život do pohybu a otevírá jej dobru druhých. Ježíš svěřil svým učedníkům obrovské poslání: „Vy jste sůl země, vy jste světlo světa“ (srov. Mt 5,13-16). Tato přirovnání nás vedou k zamyšlení nad svým jednáním, protože jak nedostatek, tak přebytek soli činí jídlo nechutným, a stejně tak nedostatek i přebytek světla zabraňuje vidět. Jediný, kdo opravdu může učinit z nás sůl, jež dává chuť a chrání před zkažením, a světlo, jež osvěcuje svět, je Kristův Duch! A tento dar dostáváme ve svátosti biřmování, u níž bych se rád zastavil a uvažoval o ní spolu s vámi. Nazývá se „biřmování“ – z latinského confirmatio – protože dotvrzuje křest a posiluje křestní milost (srov. Katechismus katolické církve, 1289), a poněvadž Ducha přijímáme skrze pomazání křižmem – směsí olivového oleje a vonného balzámu posvěcené biskupem – odkazuje také ke Kristu, tedy Pomazanému Duchem svatým.

Znovuzrození k božskému životu křtem je první krok; potom je třeba chovat se jako Boží děti, totiž připodobňovat se Kristu, který působí ve svaté církvi, a nechat se zapojit do jejího poslání ve světě. Zjednává to pomazání Duchem svatým, „bez něhož jsme na zemi ubozí a ztracení“ (Sekvence na Seslání Ducha svatého). Bez síly Ducha svatého nemůžeme činit nic. Duch svatý nám dává sílu k další cestě. Jako byl celý Ježíšův život oživován Duchem, tak také život církve a každého jejího člena je veden tímtéž Duchem.

Ježíš, počatý Pannou Marií z Ducha svatého, zahajuje svoje poslání po vyjití z vod Jordánu, kdy je pomazán Duchem, který sestoupil a spočinul na Něm (srov. Mk 1,10; Jan 1,32). Prohlašuje to výslovně v Nazaretské synagoze. Jak nádherný je tento průkaz Ježíšovy totožnosti! Slyšme, co říká:  „Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst“ (Lk 4,18). Ježíš se prezentuje v synagoze svojí obce jako ten, který je pomazán Duchem, je naplněn Duchem svatým a je pramenem Ducha přislíbeného Otcem (srov. Jan 15,26; Lk 24, 49; Sk 1,8; 2,33).  Zmrtvýchvstalý totiž večer o Velikonocích dechl na svoje učedníky a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého“ (Jan 20,22); a v den Letnic sestoupila moc Ducha svatého na apoštoly mimořádnou formou (srov. Sk 2,1-4), jak víme.

„Dech“ vzkříšeného Krista plní plíce církve, a v důsledku toho jsou ústa učedníků „naplněna Duchem svatým“ a začínají hlásat všem velké Boží skutky (srov. Sk 2,1-11). Letnice, které jsme slavili tuto neděli, jsou pro církev tím, čím bylo pro Krista pomazání Duchem v Jordánu. Seslání Ducha je misionářským podnětem k životu prožitému v posvěcování lidí ke slávě Boží. Duch působí v každé svátosti, ale speciálně v biřmování „dostávají věřící Dar Ducha svatého“ (Pavel VI., Divinae consortium naturae). Biskup při udělování pomazání říká: „Přijmi pečeť daru Ducha svatého“. Je to obrovský dar, který je v našem srdci, v naší duši a vede nás životem, abychom se stali dobrou solí a dobrým světlem pro lidi.

Křtem nás Duch svatý ponořuje v Krista, a v biřmování nás Kristus naplňuje Duchem svatým a pomazává nás na svědky, účastníky téhož životního principu a poslání, podle plánu nebeského Otce. Svědectví biřmovaných vyjevuje přijetí Ducha svatého a poddajnost Jeho tvořivé inspiraci. Ptám se: jak se pozná, že jsme obdrželi darem Ducha?  Konáme-li skutky Ducha a pronášíme-li slova vnuknutá Duchem (srov. 1 Kor 2,13). Křesťanské svědectví spočívá v uskutečňování pouze toho a všeho toho, co po nás žádá Kristův Duch, kterým nám k tomu dává sílu.

Přeložil Milan Glaser