Vatikán. Svatý otec František dnes kanonizoval sedm světců. Jde o pět mužů a dvě ženy; šest duchovních a jednoho laika, čtyři jsou z Itálie a po jednom ze Salvadoru, Španělska a Německa. Nejznámější je Giovanni Battista Montini (1897-1978), tedy papež Pavel VI. (1963-1978); potom mučedník Óscar Arnulfo Romero y Galdámez (1917-1980), arcibiskup San Salvadoru, a dva italští kněží Francesco Spinelli (1853-1913) a Vincenzo Romano (1751-1831). Následují dvě řeholnice: německá sestra Maria Catharina Kasper (1820-1898) a španělská sestra Nazaria Ignazia od sv. Terezie od Ježíše (1889-1943). Posledním je italský mladík Nunzio Sulprizio (1817-1836).
Petrův nástupce ve své homilii mimo jiné řekl:
„Drazí bratři a sestry, naše srdce je jako magnet, nechává se přitahovat láskou, avšak může přilnout jen částečně a musí volit: buď bude milovat Boha anebo světské bohatství (srov. Mt 6,24); buď bude žít pro lásku nebo pro sebe (srov. Mk 8,35). Ptejme se, na jaké straně jsme. Ptejme se, v jakém bodě jsme s naší láskou k Bohu. Spokojíme se s nějakým předpisem anebo následujeme Ježíše jako zamilovaní, opravdu ochotní se pro Něho něčeho zříci? Ježíš se ptá každého z nás a nás všech jakožto putující církve: jsme církví, která jenom káže dobrá přikázání anebo církví-nevěstou, která se nechává strhnout láskou k svému Pánu? Následujeme Jej opravdu anebo se vracíme na cesty světa jako onen člověk? Zkrátka, stačí nám Ježíš anebo hledáme světské jistoty? Prosme o milost, abychom uměli z lásky opustit, opustit bohatství, opustit stesk po hlavních rolích a moci, opustit struktury, které již neodpovídají evangelní zvěsti, břemena, která brzdí misijní poslání, a nástrahy, které nás váží k tomuto světu. Neposkočíme-li v lásce kupředu, pak se náš život a naše církev roznemůže „egocentrickým zalíbením“ (Evangelii gaudium, 95), bude vyhledávat radost z pomíjivého potěšení a uzavírat se do sterilního tlachání; a uvelebí se v monotonii křesťanského života, postrádajícího rozmach, kde se trochou narcismu zastírá smutek z nedosaženého naplnění.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE
Dnešní kanonizační liturgie se na Svatopetrském náměstí účastnilo 70 tisíc lidí. V jejím závěru, před mariánskou modlitbou Anděl Páně, papež přítomné znovu oslovil:
„Děkuji bratřím kardinálům a mnoha biskupům a kněžím ze všech částí světa. Moje uznalá vděčnost patří oficiálním delegacím z mnoha zemí, které přijely vzdát hold novým světcům. Zdravím zvláště Její Veličenstvo královnu Sofii, prezidenta Italské republiky, prezidenty Chile, Salvadoru a Panamy. Zvláště myslím na Jeho Milost Rowana Williamse a na delegaci arcibiskupa z Canterbury, kterým jsem hluboce vděčný za jejich účast.
Můj pozdrav patří vám všem, drazí poutníci, jakož i těm, kdo nás sledují pomocí rozhlasu a televize. Zdravím zejména početnou skupinu z Křesťanského sdružení italských pracujících (ACLI), kteří chovají velkou vděčnost k papeži Pavlu VI.
A nyní se obraťme v modlitbě k Panně Marii, první a dokonalé učednici Páně, aby nám pomohla následovat příklad nových svatých.“
Po společné modlitbě Anděl Páně papež všem požehnal.
(mig)