Vatikán. Papež František se před polednem vydal do Vatikánské baziliky k hrobu Jana Pavla II. Pomodlil se krátce před relikviemi svého předchůdce a pozdravil věřící, kteří dnes v obzvláště hojném počtu putují do kaple sv. Sebastiána, k hrobu svatého papeže. Na 22. října totiž připadá jeho liturgická připomínka. Slaví se na výročí oficiálního zahájení tohoto velkého pontifikátu, od něhož dnes uplynulo 40 let. Vraťme se tedy na chvíli k těmto památným událostem.
Na své první papežské mši pronesl Jan Pavel II. památná slova: „Nebojte se“, která se stala programem jeho pontifikátu. Ještě předtím však odkázal ke slovům, kterými zahájil své působení sv. Petr: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha“.
Vy všichni, kterým se dostalo nedocenitelného štěstí víry, vy všichni, kteří ještě hledáte Boha, a také vy, v kterých se ozývají pochybnosti, přijměte ještě jednou – dnes, na tomto svatém místě – slova vyřčená Šimonem Petrem. V těchto slovech je víra církve, právě v těchto slovech je nová pravda, totiž nejvyšší a poslední pravda o Člověku, Synu živého Boha. „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha.“
Jan Pavel II. připomněl také životní cestu sv. Petra, kterého Kristus přivedl do Říma. Odvolal se na příběh vylíčený v románu Quo Vadis, o tom, jak se Petr, rozhodnutý opustit město kvůli Neronovu pronásledování, vrací zpět do Říma po setkání s Kristem.
„Na římský Petrův Stolec dnes vstupuje biskup, který není Říman. Biskup, který je synem Polska. Ale v tuto chvíli se rovněž on stává Římanem. Ano, Římanem! Také proto, že je synem národa, jehož historie od raných dob a tisíciletá tradice se vyznačuje živou, silnou, nikdy nepřerušenou, prožitou a hlubokou vazbou k Petrovu stolci. Národa, který tomuto Stolci zůstal vždy věrný.“
Rok 1978 byl dobou hluboké studené války. V komunistikcých zemích byla víra v Krista zakazována, na Západě se šířila sekularizace. Právě do tohoto světa vstoupil Jan Pavel II. s apelem na nové otevření se Kristu.
„Nebojte se, otevřete, otevřete dokořán brány Kristu. Otevřete Jeho spásonosné vládě hranice národů, ekonomických a politických systémů, široké oblasti kultury, civilizace a rozvoje! Nebojte se! Kristus ví, co člověk nosí ve svém nitru. On jediný to ví! Dnes člověk často neví, co se skrývá v jeho nitru, v hloubi jeho duše a srdce. Často je nejistý ohledně smyslu života na této zemi, je pln pochybností, které se mění v beznaděj. Dovolte tedy, prosím vás, snažně vás prosím s pokorou a důvěrou, dovolte Kristu, aby promlouval k člověku! On jediný má slova života, ano, života věčného.“
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
