Vatikán. Falešné a účelové vztahy, jež jsou projevem nalíčené kultury ulpívající pouze na zevnějšku, nevedou ke štěstí. Zapomínají totiž na základní pravdu, o níž nás ujišťují životy svatých: blaženější je dávat než brát – reagoval papež František na první z šesti otázek, které mu včera v podvečer kladli mladí i staří při prezentaci knihy Moudrost času (La saggezza del tempo, Marsilio 2018). Bohatě ilustrovaná publikace na křídovém papíře obsahuje 250 příběhů z celého světa na téma mezigeneračních vztahů. Papež František během setkání hovořil o předávání víry, ale připomněl také jak vznikaly diktatury minulého století a vybízel k ponaučení z této historické lekce.
Jít a riskovat
První vystoupila s dotazem šestadvacetiletá Italka. Zajímalo jí, jak být šťastný v dnešním světě individualismu a konkurenčního přístupu. Být otevřený a nebýt statický, jít dál, protože k lidskému dozrávání vždy dochází na cestě, odpovídal papež. Proti soutěživosti, ochotné pošlapávat druhé, stojí Ježíšova logika služby, ale také odvaha riskovat: „Pokud v životě neriskuješ, nikdy nedozraješ, nikdy nevyslovíš proroctví a budeš žít pouze v iluzi zabezpečování svých jistot,“ dodal papež. Ve skutečnosti je však konkureční kultura krátkozraká, protože vidí pouze k cíli, který si bezprostředně postavila, a jde bezohledně za ním. Kultura bratrského soužití je oproti tomu kulturou služby, která se otevírá a neváhá přiložit ruku k dílu.
Prarodiče jako živá škola víry
„Co můžeme dělat jako rodiče a prarodiče, abychom sdíleli víru s našimi dětmi a vnoučaty?“ – ptala se manželský pár z Malty. Víra se předává v rodinném nářečí, zopakoval papež svůj oblíbený výrok a poukázal na zásadní význam prarodičů v těžkých chvílích dějin:
„Právě prarodiče v nejtěžších chvílích dějin dokázali předávat víru. Pomysleme na náboženská pronásledování minulého století, na diktatury a genocidy, které všichni známe. Tehdy to byli právě prarodiče, kteří ve skrytosti učili vnoučata modlitbě, víře a přinášeli je ke křtu (...) Víra se předává v domácím nářecí, ale také v nářečí přátelství a blízkosti. Víru není možné předávat prostřednictvím katechismu. Říkat, čti katechismus a budeš mít víru, tak tomu není!“
Víra se předává spolu s celým životem, pokračoval papež. Na obavy při pohledu na to, jak se dnešní mladí lidé církvi a víře vzdalují, reagoval povzbuzením k modlitbě a vnitřnímu pokoji. Nikdy se nesnažte přesvědčovat, protože víra roste jedině skrze přitažlivost vyvolanou osobním svědectvím. Často může pomoci jedině mlčení na správném místě, dodal František.
Lekce historie
Obavy nad tím, jak snadné je živit v lidech pocity nenávisti a poštvávat je proti sobě, vyslovila třiaosmdesátiletá paní z Itálie. František v odpovědi připomněl, že je důležité seznámit mladou generaci s výsledkem a průběhem obou světových válek:
„Je to poklad – sice negativní, avšak poklad – který je zapotřebí předat, aby formoval svědomí. Je třeba, aby ho znali a vyvarovali se stejných chyb, aby věděli, jak populismy začínají rozséváním nenávisti. Vezměme si například Hitlera v letech 1922-23… Rozsévání nenávisti není k životu. Rozsévání nenávisti je cestou zmaru, sebevraždy a vede ke třetí světové válce, která již rozkouskovaně probíhá. (…) Je možné schovávat se za různé věci, za svobodu nebo za rasovou čistotu, nebo jako dnes za otázku migrantů.“
S empatií šířit nenásilí
Poslední otázku po zlu prostupujícím světem položil známý americký režisér Martin Scorsese. „Je zapotřebí objevit moudrost slz a dar pláče. Důstojně plakat tváří v tvář násilí a zmaru je křesťanské,“ odpověděl papež a vybídl k šíření nenápadných lidských ctností odporujících násilí:
„Blízkost dělá divy. Je zapotřebí s empatií šířit nenásilí, mírnost a vlídnost. Tyto lidské ctnosti, které se zdají být nepatrné, ale jsou schopné překonávat i nejkrutější konflikty. A také být nablízku těm, kdo trpí, nablízku tam, kde jsou problémy, pěstovat blízkost mezi mladými a starými. Není to nic zvláštního, ale právě tak se předává zkušenost, která pomáhá dozrát nejen novým generacím, ale nám samým a celému lidstvu.“
Řekl papež František při na včerejším mezigeneračním setkání v římském Augustinianu.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
