Vatikán. „Modlitba za zkažené lidi znamená vyprosit zemětřesení, které by jimi otřáslo natolik, aby si uvědomili, že jimi svět nezačal, ani neskončí“, prohlašuje papež František v dalším dílu televizního rozhovoru s italským knězem a padovským vězeňským kaplanem, o. Markem Pozzou, během něhož komentují modlitbu Zdrávas Maria.
Každá část televizního vysílání (na kanále Italské biskupské konference Tv 2000) se věnuje nějakému aspektu mateřství. Po úvodním rozhovoru s papežem Františkem, který vyšel rovněž knižně ve 22 jazycích pod titulem Ave Maria, následují příběhy matek, otců i dětí spolu s úvahami osobnostní z církevního a uměleckého světa. Hostem úterního vysílání je italská režisérka a spisovatelka Cristina Comencini spolu s Antoniem, vězněm padovské věznice.
Papež František tentokrát uvažuje nad invokací „Pros za nás hříšné“ a vysvětluje rozdíl mezi hříšným a zkaženým člověkem. „Kdybych řekl, že nejsem hříšník, byl bych nejzkaženější ze všech“, podotýká a dodává: „Maria nemůže být matkou zkažených, protože takoví lidé jsou schopni matku prodat, stejně jako prodávají příslušnost k rodině či národu. Hledí si pouze svého hospodářského, intelektuálního a politického prospěchu. Podstupují sobeckou, řekl bych až satanskou volbu. Zavírají dveře zevnitř, a Maria tak nemůže vstoupit. Brání tomu, aby k nim maminka vešla...“
„Tito lidé“, pokračuje římský biskup, „totiž nepotřebují matku ani otce, sounáležitost s národem, vlastí, rodinou. Žijí ve svém sobectví, jehož otcem a učitelem je ďábel. Proto modlitba za zkažené lidi obnáší prosbu za zemětřesení, které by jimi zalomcovalo do té míry, aby si všimli, že na nich svět nestojí, ani s nimi nepadá.“
Navzdory tomu, zdůrazňuje Petrův nástupce, „Matka Boží přijímá naprosto všechny. Doprovází na cestě nás, hříšníky, a to každého s jeho osobními hříchy, a modlí se za nás hříšné. Měli bychom se Marii svěřovat slovy: Jsem hříšník, přesto mne opatruj...A ona nás chrání“. V závěru se papež František opět vzpomínkami vrací do svého dětství: „Když moje maminka hovořila o nás, svých pěti dětech, říkávala: Mé děti jsou jako prsty na ruce. Jsou rozdílní, ale když mne píchnou do jednoho prstu, bolí stejně jako kterýkoli jiný“.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
