Vatikán. Petrův nástupce při včerejší audienci prefekta Kongregace pro svatořečení, kardinála Angela Becciu, schválil promulgaci dvanácti dekretů různých kanonizačních procesů. Jde o tři ženy a devět mužů, jedenáct duchovních a jednoho laika ze šesti zemí.
Prvním je dekret o mučednictví a týká se německého kněze Richarda Henkese SAC (1905-1945) z řádu pallotinů (Společnost katolického apoštolátu), který byl zavražděn z nenávisti k víře v koncentračním táboře Dachau, kde se přátelil s naším pozdějším, pražským arcibiskupem Josefem kardinálem Beranem, od něhož se učil českému jazyku. Působil také u nás na Hlučínsku.
Zbývající dekrety jsou o hrdinských ctnostech a týkají se Božích služebníků, žijících převážně ve 20. století. Z hlediska národnosti jsou čtyři z Itálie, dva z Polska, a po jednom z Mexika, Španělska, Indie a USA.
Prvním je polský pomocný biskup v Krakově, Jan Pietraszko (1911 – 1988), který proslul jako kazatel a neúnavný zpovědník.
Následuje italský diecézní kněz Giuseppe Codicé (1838-1915) a indický kněz syro-malabarského ritu Augustin Jan Ukken (1880-1956).
Dále španělský diecézní kněz Doroteo Hernández Vera (1901-1991), zakladatel sekulárního institutu Cruzada Evangelica.
Potom polský minorita Melchior Fordon (1862-1927), který byl jistou dobu zpovědníkem sv. Maximiliána Kolbeho.
Následuje italský minorita P. Girolamo Maria Biasi (1897-1929) a mexický augustinián P. Michele Zavala López (1867-1947).
Potom následují tři řeholnice, z nichž dvě jsou z Itálie - Leonarda di Gesù Crocifisso (vl. jm. Angela Maria Boldi, 1908 – 1953) a Ambrogina di San Carlo (vl. jm. Fiomena D´Urso, 1909-1954) - a jedna ze Spojených států amerických - Antonietta Giuliano (1909 – 1960)
a nakonec italský laik Carlo Tancredi Falletti Di Barolo (1782-1838), politik a starosta Turína.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
