Vatikán. „Světla na cestách za nadějí“ a „Pastorační obeznámenost s obchodem s lidmi“ – to jsou názvy dvou nových dokumentů, které vydala Sekce pro migranty a uprchlíky vatikánského Úřadu pro laiky, rodinu a život. V tiskovém středisku Svatého stolce je dnes představili skalabrinián P. Fabio Baggio, C.S., a jezuita P. Michael Czerny, S.I., podsekretáři zmíněného odboru, který předloni (1. ledna 2017) založil a osobně vede papež František.
Oba nové dokumenty jsou dostupné v různých jazycích a formátech na webu vatikánského úřadu, kde budou postupně rozšiřovány o nové aktualizace. Připomínají, že papež František věnuje zvláštní pozornost migrantům, uprchlíkům, žadatelům o azyl, vysídlenům a obětem obchodu s lidmi a od počátku svého pontifikátu navštěvuje místa, která se stala symbolem lidských přesunů, jako ostrovy Lampedusa či Lesbos.
Pastorační příručka o obchodování s lidmi přináší výklad tohoto politováníhodného jevu, který papež nazval „krutou pohromou“, „zvrhlou metlou“ a „ranou na těle současného lidstva“, a poskytuje podněty ke konkrétnímu zásahu na úrovni místních církví. Druhý svazek shrnuje dosavadní učení papeže Františka o migrantech, uprchlících a obchodu s lidmi. Obdobně jako Kompendium sociální nauky církve chce být „nástrojem pro morální a pastorační rozlišování složitých skutečností, které (v případě lidského přemísťování) charakterizují naši dobu, a vodítkem, které by na individuální i kolektivní rovině inspirovalo rozhodování a postoje, díky nimž by bylo možno hledět do budoucnosti s důvěrou a nadějí“ (Kompendium sociální nauky církve, 10).
Dokument „Světla na cestách za nadějí“ opatřil papež František předmluvou, kterou vám přinášíme v plném znění:
„Abrám a Sára ve vysokém věku opustili svou vlast, aby uposlechli Božího příslibu (Gn 12,1-3). Odejít a usadit se někde jinde v naději, že najdeme lepší život pro sebe i svou rodinu. Právě tato hluboká touha v běhu staletí podnítila k pohybu miliony migrantů. Putování migrantů pokaždé není šťastným zážitkem. Stačí pomyslet na hrůzy, které na cestě prožívají oběti obchodování s lidmi. Také v tomto případě ovšem nechybějí možnosti vykoupení, jako se to stalo malému Josefovi, synu Jákobovu, kterého v Egyptě prodali do otroctví jeho žárliví bratři a který se poté stal faraonovým důvěrníkem (Gn 37). Dále se můžeme setkat s dramatickým exodem uprchlíků, což je zkušenost, kterou zakusil sám Ježíš Kristus spolu se svými rodiči na počátku pozemského života, když museli uprchnout do Egypta, aby se zachránili před Herodovým vražedným běsněním.
Bůh ve svém nekonečném milosrdenství za každých okolností svobodně udílí svou milost. Dosvědčují nám to podnětné příklady našich předků ve víře, kteří museli utéci před pronásledováním, anebo poslechli Pánův hlas a vycestovali jako misionáři do dalekých zemí. Také dnešní pohyb lidí, byť vyvolává problémy a utrpení, obohacuje naše společenství, místní církve a společnosti na každém kontinentu. „Z milosrdné lásky našeho Boha“, prorokoval Zachariáš, nás Pán navštíví, „aby uvedl naše kroky na cestu pokoje“ (Lk 1,79-79). Přeji si, aby tento soubor církevního učení a reflexí vnášel světlo do našich kroků na cestách naděje a dodával podněty k modlitbě, kázání a pastorační akci“,
píše papež František v novém dokumentu Sekce pro migranty a uprchlíky, který představil dnešní brífink v Tiskovém středisku Svatého stolce.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
