VaticanNews.va

   12. 12. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6307
Poslechem z webových stránek.3899
Četbou textů na webových stránkách.6258
Poslechem i četbou.3675


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kardinál Michael Czerny: Vzpomínky na rodinu za II. světové války

Papež: Svět ruší křesťanské symboly Vánoc a ponechává jen komerční banálnost

Maria – celá svatá, bez nejmenšího stínu samolibosti


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Cesty mimo Itálii 

24.1.2019 

Papež na Světovém setkání mládeže v Panamě – 1. den

1.Právo na budoucnost je také lidským právem,“ řekl papež František v promluvě k představitelům politického života Panamy. 2. O smýšlení a cítění s lidem Božím a sebezřeknutí církve, podle svatého mučedníka Oskara Romera, mluvil Petrův nástupce na setkání s biskupy Střední Ameriky. 3. „Nepřišli jsme vytvářet zábavnější církev, ale otevřít se novým Letnicím,“ řekl papež František na zahajovací ceremonii 34. Světových dnů mládeže.

Letadlo italské společnosti Alitalia s papežem Františkem na palubě přistálo ve 22.16 středoevropského času na letišti Tocumen v Panamě. Po téměř třinácti hodinovém letu vstoupil Svatý otec opět na svůj rodný kontinent, tentokrát u příležitosti 34. Světového dne mládeže.

V panamském pozdním odpoledni přivítal Petrova nástupce pestrobarevný dvoutisícový zástup mladých, jejichž zpěvy a tance od prvních chvil naplnily atmosféru laškovnými rytmy a jižním temperamentem. I velký transparent hlásá, že Panama přijímá Františka s veselím. Papeže přišel přivítat osobně panamský prezident Juan Carlos Varela s manželkou, který už ohlásil, že bude Františka osobně doprovázet po celou dobu jeho pobytu. Přestože přivítání probíhalo podle protokolu, dýchalo spíše rodinnou než oficiální atmosférou. Papež František opětoval pozdravy a prezident osobně mu podával děti k objetí a požehnání.

Skupiny mladých lidí lemovaly také 28 km dlouhou cestu dělící letiště od apoštolské nunciatury, kam se papež František odebral k odpočinku. Mezi více než 100 tisícem registrovaných účastníků tvoří největší skupinu Poláci. Přijelo jich do Panamy 3,5 tisíce (mezi nimi také posádka trojstěžníku „Dar mládeže”, který zvolil Panamské setkání za jednu ze svých zastávek na cestě kolem světa).

Přesto ale na ulicích převládají místní – podotýká náš korespondent o. Marek Raczkiewicz. „Na ulicích je víc Panamanů než cizinců,” s radostí konstatuje taxikář Juan. „Jsem šťastný, že mohu poznat současného papeže, zatím jsem žádného neviděl. Jsem hrdný na to, že papež je v mé zemi.” dodává.

Ad 1. Zahajovací ceremonie papežské návštěvy v Panamě proběhla až dnes dopoledne v prezidentském známém jako „Las Garzas”, tedy doslova „Volavky”, podle vodních ptáků, které jsou v této oblasti běžně k vidění. Budova pocházející původně z druhé poloviny 17. století se stala v roce 1875 sídlem guvernátorů a posléze prezidentů. Mezi rarity paláce v typicky koloniálním stylu patří balkón obrácený do panamského zálivu a salón projektovaný po vzoru granadské Alhambry.

Panamský prezident Juan Carlos Varela s manželkou, novinářkou Lorenou Castillou, přivítal Svatého otce u hlavního vstupu do paláce. Po společné fotografii prezident doprovodil papeže Františka do reprezentačních místností. Svatý otec krátce vyhlédl z vyhlášeného balkónu, a pak se odebral k soukromému rozhovoru do prezidentské pracovny. Poté proběhla protokolární výměna darů a prezidentský pár představil papeži své tři syny, Gian Carla, Adriána a Stefana.

Z prezidentského paláce zamířil papež do přilehlého Bolívarova paláce. Tento původně františkánský konvent postavený v roce 1673 je od roku 2003 sídlem Ministerstva zahraničních věcí. Jeho jméno se odvozuje od významné historické události, Panamského kongresu v roce 1826, který svolal „Osvoboditel” Simón Bolívar v rámci svého projektu integrace latinskoamerických národů. A připomíná také vypracování první ústavy Panamské republiky v roce 1904. Kromě toho je dnes zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO jako jedinečná památka koloniální architektury.

Za přítomnosti prezidentského páru a asi sedmi sest představitelů politického a kulturního života papež František předesl svoji první oficiální promluvu na panamské půdě. Svatý otec se inspiroval geografickou polohou země a její historicky danou multikulturností.

Vaše země je díky své privilegované pozici strategickým místem nejem pro tento region, ale pro celý svět. Most mezi oceány a místo pro setkání – Panama – je nejužší zemí celého amerického kontinentu, symbolem udržitelnosti, jež povstává ze schopnosti vytvářet svazky a spojenectví. Tato schopnost tkví v srdci panamského lidu.”

Země svolávající a snící – tyto dvě dimenze duše panamského lidu vyzdvihl papež ve své promluvě. Historický sněm latinskoamerických národů jej inspiroval k připomínce respektu k jedinečnosti jednotlivých národů, včetně domorodých, ale také k zahlédnutí ideálů, které jsou oprávněně vlastní především mladé generaci.

Nové generace svou radostí a svým nadšením, svou svobodou, vnímavostí a kritickým myšlením vyžadují od dospělých, ale zvláště od všech těch, kteří mají ve veřejném životě vedoucí roli, aby jejich jednání odpovídalo důstojnosti a pravomoci, která jim byla svěřena. Je to pozvání žít střídmě a transparentně, v konkrétní odpovědnosti za druhé a za svět, aby svým jednáním dokazovali, že veřejná služba je synonymem cti a spravedlnosti, opakem jakékoli formy korupce.”

Panama v těchto dnech není pouze středem a strategickým dopravním uzlem, ale stává se místem setkání mladých lidí všech kontinentů, kteří se chtějí spolu vidět, modlit a utvrzovat v odhodlání vytvářet lidštější svět, dodal papež František. Naznačil také, že tento svět by měl odolávat krátkozrakým vizím „uvězněným v technokratickém paradigmatu” a řídících se zákonem silnějšího.

Jiný svět je možný, víme to, a mladí nás vybízejí, abychom se zapojili do jeho budování a jejich sny se tak nestaly pomíjivými či cizorodými, nýbrž daly podnět k sociální úmluvě, ve které všichni budou moci mít příležitost přát si zítřek, neboť také právo na budoucnost je lidským právem.

- řekl papež František při setkání s politickými a kulturními představiteli Panamy.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY na uvítanou je ZDE

Ad 2. Po rozloučení s palácem Simona Bolívara se papež František vydal do přilehlého kostela sv. Františka z Assisi, kde jej očekávali středoameričtí biskupové. Pastýři tohoto regionu byli prvními, kdo v Americe vytvořili společný organismus, sdružující biskupské konference z Panamy, Salvadoru, Kostariky, Guatemaly, Hondurasu a Nikaraguy. Tento Sekretariát episkopátů Střední Ameriky (SEDAC) sídlí v kostarickém San José a jeho nynějším předsedou je panamský arcibiskup José Domingo Ulloa Mendieta.

Papežovu obsáhlou promluvu ke středoamerickým biskupům protkávaly citace z homilií salvadorského mučedníka sv. Oskara Romera, jehož papež označil za „prorocký plod církve ve střední Americe“. Na základě Romerova života a biskupského hesla – „smýšlet s církví“ – papež František v obsáhlé promluvě načrtl portrét pastýře a poskytl interpretační klíč k současné církevní situaci. Mimo jiné řekl:

„Když svatý Ignác podává pravidla o smýšlení s církví, snaží se pomoci exercitantovi překonat jakýkoli typ falešných dichotomií či antagonismů, jež mohou redukovat duchovní život na obvyklé pokušení přizpůsobovat Boží Slovo vlastním zájmům. Umožňuje tak exercitantovi zakusit milost pocítit a vědět, že je součástí apoštolského těla většího než on, a zároveň si uvědomit reálnost svých sil a svých možností bez ochabování, ale také bez selekce či obav. Cítit se součástí celku, který bude vždycky víc než součtem částí (srov. Evangelii gaudium, 235) a bude doprovázen Přítomností, která jej neustále přesahuje (srov. Gaudete et exsultate, 8).(...) Romero se mohl s životem církve sladit a osvojit si jej, protože niterně miloval ty, kteří jej zrodili ve víře. Bez této niterné lásky bude velmi obtížné porozumět jeho příběhu a jeho konverzi, poněvadž tato láska jej přivedla k sebedarování v mučednictví. Tato láska se rodí z přijetí zcela nezištného daru, který nám nepatří a osvobozuje nás od každého nároku a pokušení myslet si, že jsme jeho vlastníky či jedinými interprety. Nevynalezli jsme církev, nezrodila se s námi a bude pokračovat bez nás. Tento postoj, který je dalek upadnutí do apatie, vzbuzuje bezednou a nepředstavitelnou vděčnost, která všemu dává pokrm. Mučednictví není synonymem ustrašenosti či postoje někoho, kdo nemiluje život a nedovede uznat jeho hodnotu. Naopak, mučedník je ten, který umí toto díkůvzdání ztělesnit a tlumočit životem“.

Romerovo „smýšlení s církví“ spočívá ve zpřítomnění Kristovy kenoze ve vlastním nitru, pokračoval papež František. Totéž sebezřeknutí (kenoze), jež vede k pokoře a chudobě (protože arogantní, domýšlivá a soběstačná církev není podle Romerových slov církví kenoze), Petrův nástupce požadoval také od dnešních pastýřů:

„Je důležité, bratři, abychom neměli strach přistoupit a dotknout se ran našeho lidu, které jsou také našimi ranami, a činit tak v Pánově stylu. Pastýř nemůže být vzdálen od utrpení svého lidu; ba dokonce bychom mohli říci, že srdce pastýře se měří podle schopnosti dojmout se tváří v tvář raněným a ohroženým životům. Činit tak v Pánově stylu znamená dovolit, aby toto utrpení zasáhlo a poznamenalo naše priority a naše gusta, využití času a peněz a také způsob modlitby, abychom mohli všechno a všechny pomazávat útěchou Ježíšova přátelství ve společenství víry, která obsahuje a otevírá stále nový horizont, dávající životu smysl a naději (srov. Evangelii gaudium, 49). Kristova kenoze vyžaduje rozchod s virtuálností života i proslovů, abychom naslouchali ustavičnému lomozu a volání reálných lidí, kteří vybízejí k navazování vztahů. A dovolte mi říci, že sítě slouží k vytváření kontaktů, ale nikoli kořenů; nejsou s to nám dát přináležitost a umožnit nám cítit, že jsme součástí téhož lidu. Bez tohoto cítění bude veškeré naše mluvení, shromažďování, setkávání a psaní znamením víry, která nedovedla provázet Pánovu kenozi, polovičaté víry“. 

Další části rozsáhlé promluvy věnoval papež František různým charakteristikám Kristovy kenoze – její mladosti, chudobě a kněžství – což mu umožnilo rozvinout pastorační indikace zaměřené na tyto kategorie věřících. Kristova kenoze je však také zároveň výrazem maximálního soucitu Otce, podotkl, a proto výsledky pastorační práce, evangelizace v církvi a její misijní poslání nestojí na bohatství prostředků a materiálních zdrojů nebo na kvantitě událostí a aktivit, které realizujeme, nýbrž na ústředním postavení soucitu: jedné z velkých charakteristik, kterou můžeme jako církev nabízet svým bratřím, připomenul Petrův nástupce mimo jiné středoamerickým biskupům.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY k biskupům Střední Ameriky je ZDE

Ad 3. Vyvrcholením prvního dne apoštolské cesty do Panamy byla uvítací ceremonie připravená účastníky 34. Světových dní mládeže. Akce probíhala v půlnočních hodinách středoevropského času.

Ceremonie se odehrála na bulváru Cinta Costera spojujícím staré město Casco Viejo s moderní částí metropole, jejíž siluety připomenou Dubaj nebo Manhattan. Podél bulváru je mnoho parků, hřišť a vyhlídek, odkud můžete pozorovat lodě vplouvající do Panamského průplavu. Mladí lidé se už od poledních hodin začali shromažďovat na prostranství Panny Marie La Antigua, tedy doslova starobylé, jak je titulována patronka Panamy podle sošky přivezené v roce 1510 ze Sevilly španělskými dobyvateli. Během více než tříhodinového koncertu se na scéně vystřídaly skupiny z mnoha zemí, mimo jiné „La voz del desierto“ ze Španělska nebo řeholní sestry známé jako „rockerky z Ekvádoru“. Mladí lidé se dělili o svědectví své víry.

Kolem 17 hodiny místního času přijel na prostranství papež František. Za všeobecných projevů nadšení projel beze spěchu všemi sektory, roztroušenými poněkud nepřehledně mezi parčíky bulváru. Uprostřed žertů a pozdravů pobaveně přijímal spontánní dárky.

Slavnostní přivítání zahájila hymna panamských Světových dní mládeže. Na scénu doprovodili papeže mladí představitelé pěti kontinentů, kteří jej převedli přes symbolický Panamský průplav. Jménem hostícího města pak pozdravil Svatého otce místní arcibiskup José Domingo Ulloa:

Milovaný papeži Františku, mnoho jsme se modlili za tuto historickou chvíli. „Petr“ je přítomen na této malé středoamerické šíji, aby obnovil a utrvdil naši víru v Ježíše Krista, který je Cesta, Pravda a Život. (…) Touto volbou jsi dal příležitost mnoha mladým ze Střední Ameriky, zejména těm, kdo byli poznamenáni vyloučením a bídou, aby mohli prožít nezapomenutelné setkání s jinými mladými z celého světa, podělit se o své touhy, plány a výzvy, které jim dovolí objevit, že jsou skutečnými protagonisty v obnově církve a společnosti.“

Na pódium byly přineseny symboly mládežnických setkání, tedy kříž a ikona Panny Marie. Pak nadešla chvíle představení mladých z pěti kontinentů, v nichž se dostaly ke slovu bolesti i naděje různých regionů dnešního světa. Za potlesků a skandování vešel na pódium barevný průvod s vlajkami 156 států, které jsou zastoupeny. Nakonec na scénu vstoupili místní sportovci s velkou panamskou vlajkou, fotbalista Felipe Baloy a paraolympijský plavec Cesar Barria, a mladý pár v místním kroji předal papežovi dárek od mladých: bílou štolu s výšivkou stylizovaného kříže a ryby, kterou věnovali indiáni z kmene Gunas.

Mladí ze Salvadoru, Peru, Haiti a Mexika pak v působivých zkratkách představili osm patronů Světových dní mládeže. V případě sv. Jana Pavla II. a sv. Oskara Romera nechali dokonce zaznít hlas těchto světců naší doby.

Po přečtení evangelijní perikopy o svatbě v Káni promluvil k mladým papež František: Nejsme tady proto, abychom vytvořili nějakou paralelní církev, která je zábavnější nebo „cool“. Naopak, chceme si uvědomit trvalou novost a mladost církve a otevřít se novým Letnicím, kázal Svatý otec. Připomněl také úsilí a odříkání mnoha mladých, kteří si museli na dalekou cestu vydělat:

Mnoho dnů práce, setkávání, reflexí a modlitby působí, že sama pouť je z větší částí odměnou. Učedník není pouze ten, kdo na místo dorazí, nýbrž ten, kdo rázně vykročí, nemá strach riskovat a vydat se na cestu. Být na cestě je ta největší radost! Nebáli jste se riskovat a jít. Dnes můžeme slavit, protože tento svátek začal již mnohem dříve ve vašich společenstvích.“

František vysvětloval mladým význam „kultury setkávání“. Ten se naplňuje ve vstřícných gestech a postojích, které mají mladí příležitost zakusit i předávat a které vyvracejí slova těch, kdo chtějí vyvolat roztržky a „vyhošťují“ ty, „kdo nejsou jako my“.

 „A to proto, že cítíte a umíte vytušit, že „pravá láska neanuluje legitimní rozdíly, nýbrž je harmonizuje ve vyšší jednotě“ (Benedikt XVI., Homilie, 25. ledna 2006)

papež František dvakrát zopakoval tuto větu a dodal, že jejím autorem je papež Benedikt XVI. Vyzval proto mladé lidi, aby mu svým potleskem vyjádřili sympatie a pozdravili ho. „Pozdrav od celé Panamy papeži Benediktovi!

Papež připomněl, že oproti tomu ďábel, otec lži, má zájem na rozhádanosti mezi lidmi a bojí se těch, kdo dokáží pracovat společně. Vybídl proto mladé, aby byli staviteli mostů a nikoli zdí.  Setkávání neznamená splynutí s davem ani nespočívá v tom, že všichni myslí a žijí stejně. Kultura setkávání má obsah a tím obsahem je Ježíš, který vydal život na kříži a který vybízel, abychom se milovali navzájem tak jako on miluje nás, pokračoval František a připojil citaci z homilie sv. Oskara Romera:

Jeden světec z těchto krajů rád říkával: „Křesťanství není celek pravd, v které se má věřit, zákonů, které je třeba dodržovat, nebo zákazů. Z tohoto pohledu vůbec nepřitahuje. Křesťanství je Někdo, kdo mne má tolik rád, že si přeje a žádá moji lásku. Křesťanství je Kristus“ (Sv. Oskar Romero, Homilie, 6. listopadu 1977); a znamená nést dále sen, pro který dal život: mít rád toutéž láskou, jakou On má rád nás.

K setkání nás tedy podněcuje vědomí, že jsme milováni láskou tak hlubokou, že nemůžeme mlčet, láskou Kristovou, která nás nutí k opětování:

Láska, která se nevnucuje a nedeptá, láska, která neodsouvá stranou a neumlčuje, láska, která neponižuje a nepodmaňuje. Je to Pánova láska, každodenní, diskrétní a ohleduplná láska, svobodná a osvobozující láska, jež uzdravuje a pozvedá. Je to Pánova láska, která zná spíše výstupy než pády, smíření než zákazy, nové příležitosti než odsouzení, budoucnost než minulost. Je to láska ruky podané ve službě a sebedarování bez holedbání.“

Maria zaslechla Boží povolání a uměla přisvědčit, řekla: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“, citoval František motto Setkání mládeže a tázal se mladých: Chceš, aby ti Otcova láska otevřela nové horizonty a vedla nevídanými a netušenými, nepředstavitelnými a nečekanými stezkami, které rozradostňují srdce, takže zpívá a tančí?

Drazí mladí, z tohoto Dne nebude čerpat naději nějaký závěrečný dokument, dohodnuté poselství či akční program. Toto setkání předává naději díky vašim tvářím a modlitbám. Každý se vrátí domů s novou silou, která se rodí vždycky, když se setkáme s druhými a s Pánem, abychom naplněni Duchem svatým připomínali a uchovali při životě ono přání, které z nás činí bratry a které skrze naše povolání nesmí v srdci světa přestat. Ať jsme kdekoli a děláme cokoli, můžeme vždycky pohlédnout vzhůru a říci: „Pane, nauč mne milovat tak, jako jsi nás miloval ty.

Povzbuzoval papež František zástupy shromážděné na Cinta Costera. Po jeho promluvě se mladí modlili na úmysl církve a světa v různých jazycích, vedle hlavních světových také arabsky a korejsky.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY na zahájení SDM je ZDE

Po uvítací ceremonii se papež vrátil na nunciaturu. Podle odhadů se setkání účastnilo asi 250 tisíc mladých a desetitisíce dalších obyvatel panamského hlavního města přišly pozdravit papeže na trasu jeho cesty.



Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
28.1.19 Papež zakončil cestu do Panamy
27.1.19 Papež na Světovém setkání mládeže v Panamě - 4. den
26.1.19 Via Crucis pokračuje ve společnosti, jež ztratila schopnost plakat při pohledu na bolest
26.1.19 Papež na Světovém setkání mládeže v Panamě - 3. den
26.1.19 Jedině láska nás polidšťuje



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Svatost je pravým světlem církve

Dekrety o mučednictví z pronásledování ve Španělsku: 26 duchovních a jeden novinář

Svatý otec: Bratrství, smíření a ekologická konverze jako cesty k míru

Lidé zbohatli, ale ráno se nebudí šťastnější – říká profesor soudobých dějin Miroslav Vaněk na okraj římské konference o Sametové revoluci

Papež: Všechno chápat očima víry

Papež poděkoval ukrajinským katolíkům za výmluvné svědectví víry

Paliativní léčba v mezináboženském pojetí

Bůh vždycky poskytuje útěchu, i když kárá

Papež František navštívil vatikánskou výstavu jesliček

Svatý stolec představil velvyslancům globální edukativní pakt

V materialistické švýcarské společnosti chybí naděje, hořce konstatuje biskup Morerod

Papež o svém spirituálovi: Otec Fiorito bojoval proti jedinému nepříteli, zlému duchu

 Nově na webu
Svatý otec: O Skutcích apoštolů - »Málem mě chceš přesvědčit, abych se stal křesťanem!«

Publicistika: O ztracené a nalezené navigaci

Publicistika: Duchovní rozlišování je odvaha vidět v našich lidských tvářích božské rysy

Rozhovory: Křesťanské kořeny jsou jasná věc

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv prosinec 19
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Admirabile signum

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství