VaticanNews.va

   19. 4. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5597
Poslechem z webových stránek.3564
Četbou textů na webových stránkách.5626
Poslechem i četbou.3364


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Církev a skandál zneužívání

Papež k požáru pařížské katedrály

Papež: Když Bůh vychází do boje, je třeba nechat jednat Jeho


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Promluvy 

26.1.2019 

Via Crucis pokračuje ve společnosti, jež ztratila schopnost plakat při pohledu na bolest

Promluva papeže při pobožnosti Křížové cesty 25. ledna 2019, Panama – Cinta Costera

Česká sekce RV

Pane, Otče milosrdenství, zde na Cinta Costera, spolu s mnoha mladými z celého světa, jsme doprovázeli tvého Syna na cestě kříže; na cestě, kterou chtěl projít, aby nám ukázal, jak nás Ty miluješ a jak Ti záleží na našem životě.

Ježíšova cesta na Kalvárii je cestou utrpení a samoty, která pokračuje i v našich dnech. On kráčí a trpí v mnoha tvářích trpících uprostřed samolibé a znetečňující lhostejnosti naší společnosti, která stravuje a stravuje sebe sama, opomíjí a opomíjí sebe sama v bolesti svých bratří.

Také my, tvoji přátelé, ó Pane, podléháme apatii a nečinnosti. Nejednou nás přemohl a ochromil konformismus. Bylo obtížné rozpoznat Tě v bratru, který trpí; odvrátili jsme zrak, abychom neviděli, utekli jsme se do hluku, abychom neslyšeli, ucpali jsme si ústa, abychom nekřičeli.

Stále stejné pokušení! Je snažší a výhodnější být přáteli v okamžiku vítězství a slávy, úspěchu a potlesku. Je snažší být nablízku tomu, kdo je považován za populárního a vítězícího.

Jak snadné je podlehnout kultuře šikany, obtěžování a zastrašování!

Ty jsi však jiný, Pane; na kříži ses ztotožnil s každým utrpením, se všemi, kdo se cítí být zapomenutí.

Ty jsi však jiný, Pane, protože jsi chtěl obejmout všechny ty, které často považujeme za nehodné obejmutí, pohlazení, požehnání – anebo ještě hůře, ani si nepovšimneme, že ho mají zapotřebí.

Ty jsi však jiný, Pane, ve svém kříži se připojuješ ke Křížové cestě každého mladého člověka, v každé jeho situaci, abys ji proměnil v cestu vzkříšení.

Otče, Křížová cesta tvého Syna dnes pokračuje:

v utlumeném pláči dětí, jejichž narození bylo zabráněno, a mnoha dalších, kterým se upírá právo na dětství, na rodinu a vzdělání, dětí, které si nemohou hrát, zpívat a snít…;

v týraných, zneužívaných a opuštěných ženách, které byly zbaveny své důstojnosti a přehlíženy;

ve smutných očích mladých lidí, kterým byla vyrvána naděje na budoucnost pro nedostatek vzdělání a důstojné práce;

v úzkosti mladých tváří našich přátel, kteří upadli do tenat lidí bez skrupulí – mezi nimiž najdeme také ty, kdo tvrdí, že Ti slouží, Pane – do sítí zdírání, kriminality a zneužívání, které cizopasí na životě mladých.

Křížová cesta Tvého Syna pokračuje v mnoha mladých a v rodinách, které pohltily spirály smrti roztáčené drogami, alkoholem, prostitucí a obchodem s lidmi, a kteří se tak ocitli nejen bez budoucnosti, ale i přítomnosti. Právě tak, jako byl rozdělen tvůj oděv, Pane, tak byla rozdělena a ztýrána jejich důstojnost.

Křížová cesta tvého Syna pokračuje v mladých se zachmuřenou tváří, kteří se již neumějí usmát, tvořit a představovat si zítřek a „odcházejí do penze“ odsouzeni k rezignaci a konformismu, jenž je jednou z nejběžnějších drog naší doby.

Pokračuje ve skryté a rozhořčené bolesti těch, jimž se od společnosti plné blahobytu dostává namísto solidarity odmítnutí, bolest a bída - a navíc se na ně ukazuje jako na ty, kdo přinášejí a mají na svědomí veškeré sociální zlo.

Pokračuje v odevzdané samotě opuštěných a odepsaných starých lidí.

Pokračuje v domorodých národech zbavených vlastní země, kořenů a kultury, jejichž moudrost, kterou mohou nabídnout, je umlčována a zhášena.

Křížová cesta tvého Syna pokračuje v žalozpěvu naší matky země, jejíž lůno je zraněno znečištěním vzduchu, neplodností jejích polí, zanesením jejích vod, a která je udolávána pohrdáním a bláznivým konzumismem vymykajícím se každému rozumnému uvažování.

Pokračuje ve společnosti, která ztratila schopnost plakat a dojmout se při pohledu na bolest.

Ano, Otče, Ježíš nadále přichází, aby na sebe vzal utrpení vepsané ve všech těchto tvářích, zatímco netečný svět je stravován dramatem své vlastní lehkovážnosti.

A my, Pane, co činíme?

Jak reagujeme na Ježíše, jenž trpí, kráčí či emigruje ve tvářích tolika našich přátel, tolika neznámých, které jsme se naučili činit neviditelnými?

A my, Otče milosrdenství,

těšíme a doprovázíme Pána, bezbranného a trpícího v těch nejmenších a opuštěných?

Pomáháme mu nést tíhu kříže, jako Šimon Kyrénský, stáváme se tvůrci pokoje, spojenectví a kvasem bratrství?

Setrváváme u paty kříže jako Maria?

Rozjímáme nad Marií, ženou silnou. Od Ní se chceme učit setrvávat při kříži; s odhodlaností a odvahou, jakou měla ona, bez úniků a iluzí. Ona dokázala doprovázet bolest svého Syna, tvého Syna, doprovázet ho svým pohledem a ochraňovat ho citem. Trpěla bolestí, ale bolest ji nezlomila. Byla ženou mocného „ano“, které podpírá a doprovází, ochraňuje a objímá. Ona je velkou ochránkyní naděje.

Také my chceme být církví, která podpírá a doprovází, která umí říci: „Tady jsem!“ -  v životě a křížích mnoha Kristů, kteří kráčejí po našem boku.

Od Marie se učíme říci „ano“ před silnou a stálou vytrvalostí mnoha matků, otců a dědů, kteří nepřestávají podporovat a doprovázet své děti a vnuky, když se ocitnou v nesnázích.

Od Ní se učíme říci „ano“ umíněné trpělivosti a kreativnosti těch, kdo nemalomyslnějí a začínají vždy znovu v situacích, kdy se zdá všechno ztracené,  a snaží se vytvářet rodinný prostor a prostředí, centra zájmu, která jsou rukou podanou v obtížích.

V Marii se učíme síle říkat „ano“ těm, kdo nemlčeli a nemlčí o kultuře týrání a zneužívání, nactiutrhání a násilí, a pracují proto, aby mohli nabídnout příležitost, bezpečí a ochranu.

V Marii se učíme přijímat a hostit všechny ty, kdo trpěli opuštěností, kdo byli nuceni opustit nebo ztratit svou zemi, své kořeny, rodinu a práci.

Jako Maria chceme být církví, která podporuje kulturu schopnou přijetí, ochrany, rozvoje a integrace, která nestigmatizuje a už vůbec nezevšeobecňuje  a nedopouští se nejabsurdnějšího a nejnezodpovědnějšího odsouzení, jež ztotožňuje každého migranta s nositelem sociálního zla.

Od Ní se chceme naučit stát vedle kříže, nikoli s obrněným a uzavřeným srdcem, nýbrž se srdcem, které umí doprovázet, které zná vlídnost a zbožnost, které jedná s úctou, jemností a porozumění, se srdcem, které zná slitování. Přejeme si být církví, která má paměť, která ctí a doceňuje staré lidi a nachází pro ně prostor.

Jako Maria se chceme naučit „stát“.

Nauč nás, Pane, stát u paty kříže, u paty křížů; otevři dnes večer naše oči, naše srdce; vysvoboď nás z ochromenosti a zmatku, ze strachu a ze zoufalství. Nauč nás říkat: zde jsem - spolu s Tvým Synem, spolu s Marií a s mnoha milovanými učedníky, kteří si přejí přijmout Tvé Království ve svém srdci.

 

Přeložila Johana Bronková



Další články z podrubriky Promluvy

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
28.1.19 Papež zakončil cestu do Panamy
27.1.19 Papež na Světovém setkání mládeže v Panamě - 4. den
26.1.19 Papež na Světovém setkání mládeže v Panamě - 3. den
26.1.19 Jedině láska nás polidšťuje
25.1.19 Bůh svoje děti nenálepkuje



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Cantalamessa: Největší nebezpečím pro člověka je iluze všemohoucnosti

Papež: Nejsme distributoři oleje v nádobách

Papež František se vydal sloužit památku Večeře Páně mezi vězně ve Velletri

Donald Trump zatelefonoval papeži Františkovi

Sestra Eugenia Bonetti: Mé druhé obrácení přišlo skrze prostitutku

Papež: Slávou Boží je láska

Obraz česko-rakouského malíře ve Vatikánském pavilónu na pekingském Expo

Papež František zatelefonoval prezidentu Macronovi

Rektor Notre Dame: Naše Paní bděla nad záchranářskou akcí

Papež k požáru pařížské katedrály

Petrův nástupce popřál Benediktovi XVI. k 92. narozeninám

Kniha dialogů Benedikta XVI. s rabínem Folgerem

 Nově na webu
Svatý otec: Když pomazáváme, jsme znovu pomazáváni vírou svého lidu

Publicistika: Pravé smíření nelze uskutečnit verbálně

Publicistika: Gesto Služebníka Božích služebníků

Rozhovory: Plody ještě nejsou, ale vidíme mnoho květů

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv duben 19
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru