VaticanNews.va

   19. 7. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5883
Poslechem z webových stránek.3683
Četbou textů na webových stránkách.5914
Poslechem i četbou.3488


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kartuziáni zavírají dva ze svých třiadvaceti klášterů

Papež o zesnulém kardinálu Sardim: Byl dobrým a věrným služebníkem

Kanonizace stigmatizované Švýcarky oslovuje děti


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

7.3.2019 

Láska, radost, střídmost – trojice ctností ke každodenní svatosti

Papež František

Křesťanský život spočívá v odhalení, že nás Bůh miluje bezpodmínečnou a nezištnou láskou. To je ona dobrá zpráva, evangelium, které nám Ježíš ohlásil a dosvědčil „až do krajnosti“ (Jan 12,1), ale která se pro každého z nás stala realitou v den letnic – a při osobních letnicích, tedy křtu – když naše srdce zaplavil Duch svatý, nekonečná Láska Otce k jeho Synu.

Přijetí tohoto nezištného daru mění život a především proměňuje pohled na život, nás samotné, druhé lidi, přítomnost, minulost a zejména na čas, který nás ještě čeká. Veliká láska, kterou nás Bůh miloval (srov. Ef 2,4), se ukazuje jako ono teplé a silné světlo, jímž se odívá život, realita a vztahy. Stejně jako za slunečného dne zkrásní příroda a dokonce též naše města, stejně tak víra a přijetí Pánovy lásky odkrývají, natolik je každičká podrobnost našeho bytí cenná, jedinečná a neopakovatelná, navzdory nesnázím, obtížím a naší nedůslednosti. I z tohoto důvodu jsem svoji apoštolskou exhortaci o svatosti uvedl následující výzvou, vyňatou z Matoušova evangelia: Radujte se a jásejte (5,12). Radost, která se samozřejmě odlišuje od euforie, je pocitem srdce zavlažovaného láskou a rovněž v čase životních zkoušek je jedním z ryzích rysů pravé svatosti, a to i té „odvedle“.

Je to autentická, prostá radost, která nám umožní cenit si příležitostí ke konání dobra, poskytovaných životem, ať již je to sdílení chutného jídla, pozorný pohled, vyjadřující podporu a – proč ne? – také přípitek při nějakém výročí anebo na počest příteli, který dosáhl nějakého cíle...Míním onu radost, která se prožívá společně, za vzájemného sdílení a účasti, neboť „blaženější je dávat než dostávat“ (Sk 20,35). Bratrská láska násobí naši schopnost radovat se, protože nás uschopňuje k radosti nad dobrem druhých lidí.

Občas se nicméně také my, křesťané, ještě nedokážeme skutečně radovat z běhu života. Buď se totiž vydáváme za příležitostným a prchavým potěšením, anebo se stáváme obětí určitého rigorismu, kdy nechceme dopustit jakoukoli změnu a volíme strnulou nehybnost, čímž bráníme Duchu svatému, který s sebou přináší radostnou novost. Radost je tedy výsledkem rozlišování v Duchu svatém a spočívá v neustálém upřednostňování celku před vlastním já a lidí před věcmi, navzdory mnoha klamům, které nám zlo i náš egoismus staví do cesty.

O takovouto radost, která je skutečnou milostí, je nutné pečovat a chránit ji stejně jako víru, přátelství, vztahy – stručně řečeno vše, co je v životě důležité. Potvrzuje to náš moudrý, bezprostřední postoj, který zaujímáme, když se vyskytne něco vzácného, ať již citově či ekonomicky. Výjimečně o to pečujeme, a tak je to správné.

Radost z Boží lásky, vlitá do srdce Duchem svatým, se uchovává prostřednictvím střídmosti, což je schopnost podřídit naši touhu po osobní potěše a uspokojení správné míře a mezilidským vztahům. Nikdo se totiž nespasí sám o sebe, jako osamělý jedinec. Když nás Bůh přitahuje, přihlíží ke složitému tkanivu mezilidských vztahů, které se navazují v lidském společenství.

Tato kniha obsahuje krátkou homilii sv. Jana Zlatoústého, církevního otce ze 4. století, proslaveného rétorickým umem a pochovaného zde ve Vatikánu, v bazilice sv. Petra. Komentuje krátký úryvek z prvního listu sv. Pavla Timotejovi, v němž apoštol vyzývá svého žáka, aby se napil také trochy vína kvůli žaludečním potížím a častému stonání (1 Tim 5,23). Svatý Jan Zlatoústý v tomto kázání učí věřící, že stvoření je dobré, ovšem musí se umět vychutnat, abychom odkryli, že bylo učiněno právě pro nás, naše dobro, a to jako vzácný dar, díky němuž odhalujeme, že jsme milováni a můžeme se společně radovat.

Také sv. František z Assisi, když jednou trpěl žaludečními obtížemi a bratři v klášteře neměli víno, požehnal sklenku vody, z níž se zázrakem stalo vynikající víno, které mu navrátilo sílu. Střídmost a radost je tudíž dvojice postojů, které nám mohou pomoci v prožívání postní doby, a dovést nás k Velikonocím, při kterých oslavujeme své vzkříšení s Kristem, svůj nový život, provždy daný ve křtu a přesto obnovovaný zejména při každé velikonoční vigilii. Co jiného je totiž život v Kristu, než vítězství lásky nad naším strachem a starostmi o sebe samé, které nám povoluje, abychom se v maličkostech stávali prostým a každodenním darem pro Pána a bratry? „Společenství, které si uchovává maličkosti lásky, kde se jeho členové starají jeden o druhého a vytvářejí otevřený a evangelizační prostor, je místem přítomnosti Vzkříšeného, který toto společenství posvěcuje podle Otcova plánu“, psal jsem v exhortaci Gaudete et exsultate, kde jsem připomínal úryvek ze spisů svaté Terezie od Dítěte Ježíše: „Jednoho zimního večera jsem jako obvykle konala svou malou službu. [...] Pojednou jsem zaslechla v dálce ladný zvuk hudebního nástroje. Představila jsem si jasně osvětlený salón, celý se třpytil zlatem. Elegantně oblečené mladé dívky si vyměňovaly navzájem poklony a světské zdvořilosti. Pak se můj pohled svezl na ubohou nemocnou, kterou jsem podpírala. Místo melodie jsem slyšela občas naříkavé zasténání [...] Nedovedu vyjádřit, co se odehrálo v mé duši. Jenom vím, že Pán ji osvítil paprsky své pravdy, které tolik převyšovaly temný lesk pozemských slavností, že jsem nemohla věřit svému štěstí“ (Dějiny duše, rukopis C, 29 v-30r).

Přeložila Jana Gruberová



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
7.3.19 Střídmost a radost pomáhají v prožívání postní doby
16.1.19 Svatý otec: Devatenáct století antijudaismu tíží, avšak nastává změna
10.1.19 Papež: Salesiáni mě vychovali k práci, vnímání krásy a veselosti
10.1.19 Don Bosko – „skrytý přenašeč“ evangelní radosti
10.12.18 Papež podpořil vznik knihy o hudbě v jezuitských redukcích



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Matteo Bruni novým ředitelem Tiskového střediska Svatého stolce

Z Vatikánu do konce roku zmizí plasty

Papežská nadace Kirche in Not vyzývá k solidaritě se syrskými křesťany

Matku Mariam Thresiu, budoucí světici, uctívají též hinduisté

Požár katedrály probudil víru Francouzů

Svatý stolec: Lidstvo nedostálo svým povinnostem vůči hladovějícím

Kanonizace stigmatizované Švýcarky oslovuje děti

Bílý Dům: Média cenzurují pro-life aktivity

Bergoglio je mystik v akci, přibližuje filosof Borghesi novou výstavu o papeži Františkovi

Vatikán proti pronásledování a diskriminaci křesťanů

Vatikánský rozhlas obnoví krátkovlnné vysílání pro Amazonii

Syrský františkán: Máme podíl na Kristově kříži a spáse světa

 Nově na webu
Svatý otec: Kdo je můj bližní?

Publicistika: Nečekaný „Boží dar“ pro Konstantinopol

Publicistika: Plečnikovy kalichy ve Vatikánských muzeích

Rozhovory: Ježíš před rozlíceným davem mlčel

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv červenec 19
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru