VaticanNews.va

   27. 1. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6464
Poslechem z webových stránek.3967
Četbou textů na webových stránkách.6379
Poslechem i četbou.3749


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Vyvarujme se červotočivé závisti, která je bublinou bez konzistence

Často preferujeme svoji interpretaci evangelia před evangeliem

Prosme o milost vděčnosti za to, že jsme křesťané


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

12.4.2019 

Otec Cantalamessa o Kříži

Vatikán. Otec Raniero Cantalamessa dnes pronesl k papeži a jeho spolupracovníkům z římské kurie poslední postní kázání před Svatým týdnem. Meditoval o tajemství Krista a nejprve předeslal:

V Novém zákoně a v dějinách teologie jsou místa, která nejsou pochopitelná, nevezme-li se v úvahu jedna základní skutečnost, kterou je existence dvou odlišných, byť komplementárních přístupů k tajemství Krista, jak se objevují u Pavla a u Jana.“

Autor čtvrtého evangelia přistupuje k tomuto tajemství z hlediska vtělení. Slovo, Boží Syn zjevuje u Jana živého Boha, zatímco Pavel neklade do středu pozornosti ani tak osobu jako spíše činnost Krista, tedy velikonoční tajemství Jeho smrti a vzkříšení.

Bylo by fatální chybou spatřovat v samotných počátcích křesťanství nějakou dichotomii. Čte-li se Nový zákon bez předsudků, je zřejmé, že Jan nazírá vtělení vzhledem k velikonočnímu tajemství, kdy Ježíš sesílá lidstvu svého Ducha (srov. Jan 7,39); a že také Pavel předpokládá a zakládá velikonoční tajemství na Vtělení. Ten který se stal poslušným až k smrti na kříži je roven Bohu (srov. Flp 2,5).“

Papežský kazatel pak rozvíjel, jak se toto vše promítá v našem hledání živého Boha. Vyšel přitom od Pavla, který v prvním listě Korinťanům (1 Kor 1,21-25) ukazuje, jak ukřižovaný Kristus změnil úděl lidstva: »A protože svět pro samou „moudrost“ nepoznal v projevech Boží moudrosti Boha, uznal Bůh za dobré, že ty, kdo věří, zachrání „pošetilým“ kázáním. Židé si totiž přejí zázraky, Řekové zase hledají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Židy to uráží a pohané to pokládají za hloupost. Ale pro ty, kdo jsou povoláni, ať jsou židé nebo pohané, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť „pošetilá“ Boží věc je moudřejší než lidé a „slabá“ Boží věc je silnější než lidé«.

Apoštol mluví o novosti Božího jednání téměř jako o změně směru či metody. Svět nedovedl poznat Boha v kráse a moudrosti stvoření, Bůh tedy rozhodl zjevit se v opaku, tedy skrze bezmoc a pošetilost kříže. Toto Pavlovo tvrzení však nelze chápat separovaně od Ježíšových slov: »Velebím Tě Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým« (Mt 11,25).“

Otec Cantalamessa potom zmínil, jak toto zdánlivé převrácení hodnot, vedlo u Lutera a jeho následovníků v první polovině dvacátého století do extrémů dialektické teologie, která stavěla  dva zmíněné a po sobě následující způsoby Božího zjevení do ontologické opozice, totiž Starý zákon proti Novému a stvoření proti milosti. To by však bylo nedorozumění. Ve stvoření nás Bůh zahrnul dary a ve vykoupení pro nás trpěl. Obojí spolu souvisí láskou, která obdarovává a snáší utrpení.

„»Zjevení Boha jakožto lásky, napsal Henri de Lubac, zavazuje svět k přehodnocení všech idejí o Bohu« (Histoire et esprit, Paris 1950, ch.5). Myslím, že teologie a exegeze z toho ještě zdaleka nevyvodily všechny důsledky. Jeden z nich je následující. Ježíš krutě trpí na kříži nikoli proto, aby zaplatil za lidi jejich nesplatitelný dluh. Nikoli. Ježíš umírá na kříži, aby mohla Boží láska dosáhnout člověka v tom nejvzdálenějším bodě, kam zahnal sám sebe svojí vzpourou proti Bohu, tedy ve smrti. Nyní také ve smrti přebývá Boží láska.“

Otec Cantalamessa v návaznosti na to pak citoval z knihy Ježíš Nazaretský od Benedikta XVI.: »Bezpráví, zlo jako realita nemůže být prostě ignorováno, ponecháno tak, jak je. Musí být zpracováváno, poráženo. Jen to je pravé milosrdenství. A to, že to teď dělá Bůh sám, protože lidé toho nejsou schopni – to je ona „bezpodmínečná“ Boží láska« (Ježíš Nazaretský, 2. díl, Barrister & Principal, Brno 2011, str.89).

„Tradiční motiv odčinění hříchů, řekl dále papežský kazatel, si tedy ponechává svoji platnost, ale není tím nejzazším motivem. Tím je bezpodmínečná Boží láska. Opravdovou Všemohoucností je naprostá bezmoc Golgoty.“

Jaká bude naše odpověď na tajemství, o kterém rozjímáme a které nám dá prožít liturgie Svatého týdne? První a základní odpovědí je víra. Ne jakákoli víra, nýbrž víra, kterou si přisvojíme to, co nám vydobyl Kristus. Víra »uchvacuje« Boží království (srov. Mt 11,12).“

Tady to však nekončí – řekl dále otec Cantalamessa. Od přisvojení musíme přejít k napodobení. Kristus – jak upozornil Kierkegaard svoje luterské přátele – není pouze »Boží dar, který je třeba přijmout vírou«, nýbrž také »vzor, který je třeba napodobovat v životě« (Diario, X,A,154 – rok 1849).

Jednou Matka Tereza z Kalkaty mluvila ke skupině žen a povzbuzovala je, aby se usmívaly na svoje manžely. Jedna z nich jí namítla: »Matko, vy tak mluvíte proto, že nejste vdaná a neznáte mého manžela«. A Matka Tereza odpověděla: »To se pleteš. Já jsem také vdaná a ujišťuji tě, že někdy není ani pro mne snadné usmívat se na svého Ženicha«. Teprve po smrti Matky Terezy se zjistilo, nač těmito slovy narážela. Následovala povolání sloužit nejchudším z chudých s nadšením pro svého božského Ženicha a dala vznik dílům, nad nimiž celý svět žasnul. Velmi záhy však radost a nadšení zmizely, snesla se na ni temná noc, která ji provázela po zbytek života. Došla až k tomu, že začala pochybovat, zda má víru, takže po zveřejnění jejích deníků kdosi, kdo neměl ponětí o duchovních věcech, mluvil dokonce o »ateismu Matky Terezy«.Mimořádná svatost Matky Terezy spočívá v tom, že toto všechno prožívala v absolutním mlčení a svoji vnitřní bezútěšnost skrývala za ustavičným úsměvem. V ní se ukazuje, co to znamená přecházet od skutků konaných pro Boha k utrpení pro Boha a církev.“

Řekl otec Raniero Cantalamessa v závěru své postního kázání pro papeže a jeho spolupracovníky z římské kurie.

 

 



(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
20.12.19 Otec Cantalamessa: Kdo následuje Marii, uskutečňuje Boží slovo
13.12.19 Magnifikat je skvostnou školou evangelní moudrosti – kázal o. Raniero Cantalamessa
6.12.19 Mariánský advent
19.4.19 Cantalamessa: Největší nebezpečím pro člověka je iluze všemohoucnosti
5.4.19 Otec Cantalamessa: Při adoraci se stáváme autentickými v nejhlubším smyslu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Novým papežovým osobním sekretářem se stává kněz-streetworker

Pokračuje návštěva ad limina biskupů USA

Papež upozornil na neřešenou tragédii v brazilském Brumadinhu

Evropští biskupové: Modleme se za oběti všech vyhlazovacích táborů

„Mladí a vzdělaní“ – vykresluje průzkum nové řeholníky a řeholnice v USA

Prezident USA poprvé na pochodu Pro život

Petrův nástupce sloužil mši svatou z neděle Božího slova

Papež: Přilnutí k Pánu nelze redukovat na naše osobní úsilí

Papež k Římské rotě: Svatá křesťanská manželství nevytvářejí pastýři, nýbrž Duch svatý

Svatý otec: Naší povinností je plnit přednostní přání Boha spasit všechny

Prezident Iráku na audienci u papeže Františka

Zvolen nový děkan a víceděkan kardinálského kolegia

 Nově na webu
Svatý otec: Dejme v sobě prostor Božímu Slovu

Publicistika: Krajem františkánských prvomučedníků v jubilejním, osmistém roce

Publicistika: Příspěvek do diskuse o kněžském celibátu v synovské poslušnosti papeži

Rozhovory: Eucharistie a evangelická Večeře Páně nejsou totéž,

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv leden 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu

Admirabile signum