VaticanNews.va

   14. 10. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6120
Poslechem z webových stránek.3783
Četbou textů na webových stránkách.6127
Poslechem i četbou.3603


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kardinál Sarah: Kdo mne staví proti papeži, následuje ďábelskou logiku

Synoda pro Amazonii: „Ekologické hříchy“, ženatí kněží, ale také docenění celibátu

Vatikán dementuje Scalfariho šokující „citace“


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

19.4.2019 

O křížovou cestu (nejenom) v Koloseu se zasloužil františkán sv. Leonard

Vatikán. Každoročně na Velký pátek vedou novodobí papežové, počínaje Pavlem VI., večerní křížovou cestu v římském Koloseu (na foto loňská Via Crucis). Její zastavení dal v amfiteátru vystavět františkánský misionář, sv. Leonard z Porto Maurizio, městečka v italském kraji Ligurie. Psal se rok 1750.

Tento světec a šiřitel pobožnosti křížové cesty žil ve františkánském klášteře s kostelem sv. Bonaventury na římském Palatinu, jen pár kroků od Kolosea, vysvětluje bratr Jürgen Neitzert z generální kurie františkánského řádu.

„Leonard z Porto Maurizio žil v osmnáctém století, zemřel roku 1751. Zdejší klášter byl jeho stálým bydlištěm. Byl velkým ctitelem křížové cesty, která se jako forma františkánské zbožnosti postupně dostala ze Svaté země přes Španělsko do Itálie. Za svého života založil asi sedm set křížových cest, a to nejprve ve františkánských kostelech.“

Pobožnost, při níž se fyzicky putovalo po Ježíšových pašijových stopách, byla přístupná obyčejným lidem, a právě proto na ní františkánům, Leonarda nevyjímaje, tolik záleželo. Jako známý kazatel své doby měl Leonard přímý přístup k papeži. Přesvědčil Benedikta XIV., že by bylo smysluplné rozšířit křížovou cestu také mimo františkánské kostely, které jako jediné měly v oné době toto privilegium.

„Papež v reakci napsal list (breve), podle něhož se křížová cesta mohla zřizovat ve všech kostelech po celém světě. Dnes ji najdeme víceméně všude, což je jednou ze zásluh sv. Leonarda z Porto Maurizio“.

Také na cestě vedoucí k římskému kostelu sv. Bonaventury dal františkánský řeholník vystavět čtrnáct pašijových zastavení, což je dnes jediná část Palatinu, přístupná bez vstupenky. V samotném kostelíku pak sv. Leonarda z Porto Maurizio připomíná moderní vitráž, na které je zobrazen spolu s Koloseem. Právě ve Flaviovském amfiteátru totiž na papežovu žádost založil Via Crucis v jubilejním roce 1750.

„Vycházeli z toho, že křesťané byli za dob římského pronásledování v Koloseu mučeni. Pravděpodobně to není pravda, ale tehdy se tomu pevně věřilo.“

Vysvětluje bratr Jürgen. Sv. Leonard se v jednom dopise zmiňuje dokonce o 440 tisících křesťanských mučedníků. Největší stavba, kterou po sobě Římané zanechali, se sice v barokní době považovala za posvátné místo a svým způsobem za relikviář, ovšem to nebránilo tomu, aby se její části nevyužívaly jako stavební materiál. Založení křížové cesty v roce 1750 proto znamenalo žádoucí obrat:

„Koloseum to zachránilo, protože se téměř schylovalo k tomu, že se z něj budou stavět další římské paláce poté, co z jeho materiálu vznikl Benátský palác, Kancléřský palác i vatikánské schody. Koloseum bylo lehce poškozeno zemětřesením a částečně se bortilo. Vytvořila se přístupová cesta, kudy se dalo vejít jako do kamenolomu. Když Leonard z Porto Maurizio založil křížovou cestu na památku umučených křesťanů, papež Benedikt XIV. dal tento přístup zazdít a vyhlásil Koloseum za posvátný prostor, čímž znemožnil odnos stavebního materiálu. Za tuto záchranu amfiteátru by mu vlastně Řím měl být vděčný...“

Čtrnáct zastavení z bílého mramoru původně opisovalo oblouk někdejší arény, do jejíhož středu byl umístěn kříž. Věřící Věčného města a poutníci touto křížovou cestou procházeli plných sto dvacet let, až do sjednocení Itálie, kdy tato tradice skončila. Teprve roku 1926, když se dojednávaly podrobnosti konkordátu mezi církví a italským státem, se kříž do Kolosea vrátil, ovšem nikoli do jeho středu, nýbrž po straně, kde zůstal až dosud. Papež Jan XXIII. se vrátil ke křížové cestě v amfiteátru, avšak na jediný rok, 1959. Novodobou tradici velkopátečních pobožností tak zahájil až jeho nástupce Pavel VI. v roce 1965, kdy se vůbec poprvé uskutečnil italský televizní přenos. Vysílání do světové televizní sítě na sebe nechalo čekat ještě dalších jedenáct let (1977). Jan Pavel II. jako první papež svěřil meditace ke křížové cestě rovněž osobnostem ze světa kultury či laikům. V roce 1999 je napsal italský básník Mario Luzi, o tři léta později (2002) čtrnáct novinářů, akreditovaných v Tiskovém středisku Svatého stolce. Papež Wojtyla také vůbec poprvé pozval k tvorbě rozjímání ženy – roku 1993 nedávno zesnulou italskou benediktinku Annu Marii Canopi a následujícího roku sestru Minke de Vries ze švýcarské protestantské komunity v Grandchamp.



(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
18.4.19 Sestra Eugenia Bonetti: Mé druhé obrácení přišlo skrze prostitutku
6.4.19 Autorkou textů ke křížové cestě v Koloseu je sestra Eugenia Bonetti ze sdružení “Slaves no more”
5.3.18 Rozjímání ke Křížové cestě v Koloseu připravil laický učitel náboženství a jeho žáci
14.4.17 Rozjímání Křížové cesty u Kolosea
31.3.17 Meditace ke Křížové cestě napsala francouzská teoložka



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Děkování není záležitost zdvořilosti či slušnosti, nýbrž víry

Papež jmenoval svého legáta na intronizaci nového japonského císaře

Papežský vyslanec v OSN: Poučení o lidské pohlavnosti je povinnost rodičů, nikoli institucí

Pět nových světců všeobecné církve

Radost ať je vaší silou, řekl papež italským kapucínům

Synoda: Církev nemůže posvěcovat ani démonizovat každou domorodou praktiku

Polští biskupové chtějí zahájit beatifikační proces Karola a Emilie Wojtylových

Otec Lufti: Sýrie na pokraji nového dramatu

Synoda o Amazonii: Obchod s narkotiky, evangelizace a inkulturace

Kardinál Sarah: Kdo mne staví proti papeži, následuje ďábelskou logiku

Vatikán dementuje Scalfariho šokující „citace“

Zemřel brazilský kardinál Fernandes de Araújo

 Nově na webu
Svatý otec: Víra přibývá rozdáváním a roste rizikem

Publicistika: Naplňovat proroctví

Publicistika: Fungující zákony a mediální lynč

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv říjen 19
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru