VaticanNews.va

   20. 8. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5974
Poslechem z webových stránek.3718
Četbou textů na webových stránkách.5992
Poslechem i četbou.3522


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kardinál Pell: Rozsudek odvolacího soudu bude vynesen 21. srpna

Papež: Bůh se nenudí, nýbrž raduje

Papež o zřícení janovského mostu: Pohroma, které se dalo zabránit


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

25.4.2019 

Náboženská svoboda pro dobro všech – nový dokument Mezinárodní teologické komise

Vatikán. Mezinárodní teologická komise dnes zveřejnila rozsáhlou studii na téma: „Náboženská svoboda pro dobro všech. Teologický přístup k výzvám současnosti“. Dokument shrnuje čtyřletou práci skupiny teologů, kteří představují problematiku chápání náboženské svobody v katolické církvi a přelom, který nastoupil s koncilní deklarací Dignitatis Humanae. Tato deklarace mluví o čtyřech důvodech, ukazujících náboženskou svobodu jako právo zakotvené v důstojnosti lidské osoby. Prvním je celistvost člověka, díky níž není možné oddělit vnitřní svobodu od jejích veřejných projevů. Druhým je člověku uložená povinnost hledat pravdu. Právě náboženská svoboda zůstává podmínkou hledání pravdy hodné člověka, aniž by jej zbavovala jeho společenských vazeb, neboť – jak čteme v úvodu Dignitatis Humanae – „pravda nevznáší svůj nárok jinak než silou pravdy samé, která proniká do lidské mysli jemně a spolu mocně“ (DH 1c). Třetím důvodem je podle koncilní deklarace přirozenost člověka, který je homo religiosus, tedy náboženský ze své podstaty, a proto občanské a politické autority nemají právo zasahovat do sféry osobní náboženské svobody ani do jejích veřejných projevů, pokud nenarušují spravedlivý řád (srov. DH 1, 2, 5). Čtvrtý bod se týká lidských, občanských a právních limitů náboženské svobody, založených na principu obecného dobra.

Učení koncilní deklarace rozvinulo magisterium posledních tří papežů. Jan Pavel II. ukazuje, že náboženská svoboda není jednou ze svobod mezi jinými. Považuje ji za základ všech dalších svobod, jakožto nezcizitelný nárok kladený důstojností každého člověka. Jako taková je také garentem všech dalších svobod, zajišťujících  společné dobro lidí a národů (encyklika Redemptoris missio, 7. 12. 1990, č. 30). Benedikt XVI. v poselství k Mezinárodnímu dni míru v roce 2011 tuto ideu náboženské svobody dále precizuje, když ukazuje, že nejde o právo vyhrazené pouze věřícím, nýbrž o právo všech, jež je syntézou a vyvrcholením dalších základních práv. Pokud je totiž ctěna všemi, je znamením politické a právní civilizace zaštiťující integrální lidský rozvoj, podporuje spravedlnost, jednotu a mír lidské rodiny, hledání pravdy zakotvené v Bohu, v etických a duchovních, univerzálních a sídlených hodnotách, a konečně podněcuje společenský dialog ve prospěch společného dobra. Papež Benedikt XVI. proto vybízel k pozitivně koncipované laickosti státních institucí, která by podporovala náboženskou výchovu, jako privilegovanou cestu vzájemného poznání mezi lidmi.

Papež František v apoštolské exhortaci Evangelii gaudium zdůrazňuje, že náboženská svoboda není nástrojem k zachování určité „subkultury“, jak to sugerují některé sekulární teorie, nýbrž základní zárukou každé další svobody, obranou proti totalitarismům a rozhodujícím přínosem pro lidské bratrství.

V návaznosti na učení posledních papežů dokument poukazuje na antropologické základy náboženské svobody, její individuální, ale také společenský rozměr. Zvláštní kapitola se věnuje vztahu státu k náboženské svobodě. Všímá si zejména liberální redukce náboženské svobody tam, kde se koncept rovnosti občanů před zákonem přenesl do oblasti etiky a kultury. „Na základě tohoto rozšíření pojmu se pouhá možnost, že by odlišné morální nebo jiné hodnocení kulturních praktik mohlo být nadřazenější ostatním nebo přispívat k obecnému dobru větší měrou než jiné, stala téměř kontroverzní politickou otázkou, čteme v dokumentu. Podle této ideje neutrality musí být celá oblast lidské morálky a sociálního vědění demokratizovaná. (č. 62)“  Tato rovnostářská a antihodnotící ideologie má za následek kulturní vyprázdněnost a nemůže nevyvolávat obavy, konstatuje vatikánský dokument. Pokud totiž stát přistoupí na tuto „morální neutralitu“ a následně začne „kontrolovat oblast veškerých lidských úsudků, začíná nabývat povahu státu „autoritářského po etické stránce“.

Dokument poukazuje také na pozivitní vliv náboženské svobody na pokojné soužití, oceňuje význam konkrétního a konstruktivního mezináboženského dialogu, aniž by popíral napětí, do nichž může individuální svědomí přivádět úsilí o věrnost svému náboženskému krédu. Schopnost udržet pohromadě péči o integritu společné víry, úctu ke konfliktu svédomí a úsilí o zachování sociálního míru vyžaduje osobní dozrálost a moudrost, o niž je třeba prosit jako o milost a dar shůry, čteme v dokumentu. Nechybí v něm ani zmínka o křesťanském mučednictví, označeném za „svrchované nenásilné svědectví věrnosti své víře“, v situaci, kdy se stala předmětem nenávisti, zastrašování a pronásledování. Mučedníci „zrušili ducha pomsty a násilí silou odpuštění, lásky a bratrství. A tímto způsobem učinili pro všechny zřejmou velikost náboženské svobody jako zárodku kultury svobody a spravedlnosti.“ Křesťanské mučednictví ukazuje světu, co se děje, když je náboženská svoboda ohrožována a zabíjena: „Mučednictví je svědectvím víry, která zůstává věrná sobě samé a zároveň až dokonce odmítá pomstu a vraždu,“ vysvětluje dokument a upřesňuje, že takovéto mučednictví nemá zhola nic společného se sebevrahy vraždícími v Božím jménu (č. 82).

Závěrečné pasáže pak konfrontují náboženskou svobodu s nárokem evangelizace. „Náboženská svoboda může být skutečně zaručena jedině na horizontu humanistické vize otevřené spolupráci a soužití, hluboce zakotvené v úctě k důstojnosti člověka a svobodě svědomí (č. 75)“, konstatuje dokument Mezinárodní teologické komise. Varuje před veškerým přizpůsobováním náboženství různým formám světské moci jako před trvalým pokušením  a rizikem. Církev totiž musí zkoumat sama sebe a hledat „cestu pravé adorace Boha v duchu a pravdě“ (Jan 4, 23).

Mezinárodní teologická komise má v církvi poradenský status. Její dokument tedy není součástí magisteria, ačkoli byl potvrzen jejím předsedou, jímž je z úřadu prefekt Kongregace pro nauku víry, a jeho vydání schválil papež František.



(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svatý otec se modlí, aby rekonstrukce pařížské katedrály oživila víru Francouzů

Papež napsal list posádce plouvoucí nemocnice na Amazonce

Papež do Rimini: Existujeme jen na základě vztahu

Benedikt XVI. hostí svého bratra Georga

Mons. Hoser: Počet poutníků přibývá

Nový Gibsonův film „Vzkříšení“ vyjde na Velikonoce

Odcizená Pinturicchiova Madona se vrátila do Perugie

Papež: Je třeba nežít pokrytecky, ale mít ochotu platit za svá rozhodnutí

Kardinál Pell: Rozsudek odvolacího soudu bude vynesen 21. srpna

Papež: Bůh se nenudí, nýbrž raduje

Bdít nad dětskými srdci, vzkazuje papež na chilskou Katolickou univerzitu

Kardinál Turkson v Kongu, zápasícím s ebolou

 Nově na webu
Svatý otec: Ježíš přišel oddělovat dobro od zla

Publicistika: O alternativních dějinách člověka

Publicistika: Nevinná krev vylitá na cesty světa

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv srpen 19
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru