Vatikán. Dnešní svátek sv. Josefa dělníka ustanovil v roce 1955 papež Pius XII. s cílem odkázat ke křesťanskému smyslu práce. Předznamenal jej však již v 19. století papež Pius IX., když sv. Josefa prohlásil za patrona všeobecné církve. Tato druhá připomínka Ježíšova pěstouna v církevním kalendáři vyzdvihuje svědectví prostého tesaře a ukazuje, že prostá a poctivá práce činí z člověka účastníka Božího plánu spásy. Písmo nazývá Josefa přízvizkem “Spravedlivý”, což v biblickém jazyce znamená, že miluje a ctí zákon, jako výraz Boží vůle. Jeho práce a námahy se v evangeliu nepřipomínají, zato však vyniká jeho heroismus v přijetí Boží vůle a uznání jejího primátu nad vůlí vlastní.
Papež František opakovaně upozorňuje, že k tomuto zjevení Boží vůle dochází ve chvíli odpočinku. Při setkání s rodinami v Manile 16. ledna 2015 mluvil právě o chvíli odpočinku jako o momentu vyhrazeném pro Pána:
Odpočinek Josefovi ukázal Boží vůli. V této chvíli spočinutí v Pánu, kdy se zastavujeme uprostřed svých každodenních povinností a aktivit, mluví Bůh také k nám. Mluví k nám ve čteních, která jsme slyšeli, v modlitbách a svědectvích, v tichu našeho srdce.
Sen sv. Josefa, ve kterém jej anděl vybídl k odchodu do Egypta, odkazuje podle papeže Františka ke třem aspektům: totiž v Pánu odpočívat, vstát s Ježíšem a Marií a být prorockým hlasem. Papež se také netají svou úctou ke sv. Josefu a již několikrát mluvil o jeho sošce, kterou kterou má na svém stole:
Velice miluji svatého Josefa, protože je to silný a tichý muž. Mám na stole sošku sv. Josefa, který spí, a zatímco spí, pečuje o církev.
(job)