Drazí bratři a sestry,
Modlili jsme se za mír slovy inspirovanými sv. Františkem z Assisi, velkým milovníkem Boha Stvořitele a Otce všech lidí. Láska, kterou dosvědčil horlivostí a upřímnými ohledy ke stvoření a každému člověku, s nímž se na své cestě setkal. Láska, která proměnila jeho pohled a z níž vzešlo vědomí, že v každém existuje »paprsek světla, který se rodí z osobní jistoty, že jsme nekonečně a nadevše milováni« (Evangelii gaudium, 6). Láska, která z něj učinila autentického strůjce míru. Také každý z nás je v jeho stopách povolán, aby se stal strůjcem, »činitelem« pokoje. Pokoje, o nějž musíme prosit a pro nějž musíme pracovat, který je obdarováním a úkolem, darem a vytrvalým, každodenním úsilím o to, abychom vybudovali kulturu, v níž je mír základním právem. Mír, který je aktivní a »opevněný« proti všem formám egoismu a lhostejnosti, jež nadřazují nízké zájmy některých lidí nezcizitelné důstojnosti každého člověka. Mír po nás žádá, abychom z dialogu učinili cestu, ze vzájemné spolupráce svůj mravní kodex, ze vzájemného poznávání metodu a kritérium (srov. Dokument o lidském bratrství, Abú Dhábí, 4. února 2019), abychom se setkávali v tom, co nás spojuje, respektovali se v tom, co nás rozděluje, a povzbuzovali se v pohledu do budoucnosti jakožto prostoru příležitosti a důstojnosti, zejména pro pokolení, jež přijdou po nás.
Jsme tu dnes večer, abychom se modlili před těmito pochodněmi, které přinesly naše děti. Symbolizují oheň lásky, který plane v nás, oheň, který se má stát majákem milosrdenství, lásky a míru v prostředích, v nichž žijeme. Přáli bychom si, aby tento maják osvítil celý náš svět. Ohněm lásky chceme roztavit led válek. Prožíváme dnešní setkání za mír na místech kultu různých církví a náboženských vyznání: Svatá Nedelja našich pravoslavných bratří, sv. Josef nás katolíků, synagoga našich starších bratří židů, mešita našich bratří muslimů a nedaleko také arménský kostel.
Na tomto místě se po staletí shromažďovali Bulhaři ze Sofie přináležející k různým kulturám a náboženstvím, aby se setkali a podiskutovali. Kéž toto symbolické místo znázorní svědectví pokoje. V této chvíli se naše hlasy smísily a jednohlasně vyjadřují vroucí touhu po míru: Kéž se mír rozšíří po celé zemi! V našich rodinách, v každém z nás a zejména na místech, kde bylo mnoho hlasů umlčeno válkou, udušeno lhostejností a přehlíženo spoluvinným spojenectvím zájmových skupin. Kéž všichni představitelé náboženství, politiky a kultury spolupracují na uskutečnění této touhy, Každý tam, kde stojí, vykonáváním úkolu, který je mu svěřen, může říci: »Pane, učiň mne nástrojem svého pokoje«. Je to přání, aby se uskutečnil sen svatého papeže Jana XXIII., sen o zemi, v níž bude mír doma. Následujme jeho přání a vyslovujme svým životem: Pacem in terris! Pokoj na zemi všem lidem, v nichž má Pán zalíbení.
Přeložila Johana Bronková
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
