VaticanNews.va

   21. 9. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6062
Poslechem z webových stránek.3757
Četbou textů na webových stránkách.6072
Poslechem i četbou.3566


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Vatikánská varování k německé synodální cestě

Papež: Jak porazit zlo? Přijetím odpuštění

Papež: Z odvážné pokory toho, kdo nelže sám sobě, se rodí pokoj


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

16.6.2019 

Trojice není teologická svízel, nýbrž skvostné tajemství Boží blízkosti

Homilie papeže ze slavnosti Nejsvětější Trojice, Camerino – Itálie

Česká sekce RV

„Co je člověk, že na něho myslíš?“ – modlili jsme se v Žalmu (8,5). Tato slova se mi vybavila, když jsem myslel na vás. Vzhledem k tomu, co jste viděli a vytrpěli, vzhledem ke zříceným domům a budovám proměněným na trosky, vyvstává otázka: co je člověk? Čím je, může-li se to, co postaví, zřítit v jediném okamžiku? Čím je, může-li se jeho naděje obrátit v prach? Co je člověk? Zdá se, že odpověď podává druhá část věty: co je člověk, že na něho myslíš? Na nás, tak jsme jsme, ve svojí křehkosti, myslí Bůh. V nejistotě, kterou vnímáme navenek i uvnitř, skýtá jistotu Pán, který na nás myslí. Doslova je psáno pamatuje, to znamená vrací se k nám srdcem, protože mu ležíme na srdci. A zatímco tady se příliš mnoho věcí rychle zapomíná, Bůh nás nenechává v zapomnění. Nikdo není v Jeho očích zanedbatelný, každý má pro Něho nekonečnou hodnotu: jsme maličcí pod nebem a bezmocní, otřásá-li se země, avšak pro Boha jsme cennější než cokoli jiného.

Paměť je klíčové slovo života. Každý den prosme o milost pamatovat, že nejsme zapomenuti Bohem, jehož jsme milovanými dětmi, jedinečnými a nenahraditelnými. Pamatovat na to, dodává sílu, abychom nepodléhali protivenstvím života. Tváří v tvář pokušením zármutku a neustálého jitření toho nejhoršího, co zdánlivě nemá konce, pamatujme, jakou máme hodnotu. Špatné vzpomínky přijdou i bez přemýšlení, avšak nevyplácejí se a zanechávají jenom zádumčivost a stesk. Jak těžké je osvobodit se od tíživých vzpomínek! Výstižné je úsloví, podle něhož bylo pro Boha snadnější vysvobodit Izraele z Egypta než osvobodit srdce Izraele od Egypta.

K osvobození srdce z minulosti, která se vrací, ze špatných vzpomínek, které uvězňují, a z výčitek, které ochromují, je třeba někoho, kdo nám pomůže nést tíži, kterou máme uvnitř. Ježíš nám právě dnes říká, že mnohé »nemůžeme snést« (srov. Jan 16,12). Co dělá s naší slabostí? Neodnímá nám tuto tíži, jak bychom si přáli my, kteří hledáme stále rychlá a povrchní řešení. Nikoli, Pán nám dává Ducha svatého. Jeho potřebujeme, protože je Těšitelem, který nás pod tíží života nenechává samotné. On proměňuje naši zotročenou paměť na svobodnou, minulé rány na památku spásy. Koná v nás to, co konal Ježíš, jehož rány, děsivé rány vyhloubené zlem se působením Ducha svatého stávají přívodem milosrdenství, zářivými ranami, ve kterých se skvěje Boží láska, která pozvedá a křísí. Tak jedná Duch svatý, když jej pozveme do svých ran. Pomazává špatné vzpomínky balzámem naděje, protože Duch svatý je obnovitel naděje.

Naděje. O jakou naději se jedná? Není to přechodná naděje. Pozemské naděje jsou prchavé, vždycky mají lhůtu trvanlivosti, skládají se z pozemských příměsí, které dříve či později zaniknou. Duch skýtá trvanlivou naději, jež nepropadá, protože se zakládá na Boží věrnosti. Naděje Ducha není ani optimismus. Rodí se hlouběji a zapaluje v hloubi srdce jistotu, že jsme drahocenní, protože jsme milováni. Vlévá důvěru, že nejsme sami. Je to naděje, která zjednává pokoj a radost uvnitř, nezávisle na tom, co se děje vně. Je to naděje, která má mocné kořeny a žádná životní bouře je nemůže vyvrátit. Je to naděje, která - jak říká sv. Pavel - »neklame« (Řím 5,5) a dává sílu překonávat každé soužení (vv.2-3). Když jsme zmoženi nebo zraněni, máme tendenci „zahnízdit se“ ve svém smutku a strachu. Duch nás však vysvobozuje z našich hnízd, dává rozlet a otevírá před námi podivuhodný úděl, ke kterému jsme se narodili. Duch nás živí živou nadějí. Pozvěme Jej. Prosme, aby k nám přišel, a přiblíží se. Přijď Duchu Těšiteli! Přijď a daruj nám trochu světla, daruj nám smysl této tragédie a naději, která neklame. Přijď Duch svatý!

Blízkost je třetí slovo, které chci spolu s vámi sdílet. Dnes slavíme Nejsvětější Trojici. Trojice není teologická svízel, nýbrž skvostné tajemství Boží blízkosti. Trojice znamená, že nemáme na nebi Boha samotáře, vzdáleného a lhostejného. Nikoli, je Otcem, který nás obdaroval Synem, jenž se stal člověkem jako my, a aby se nám přiblížil ještě více a pomohl nám nést tíhu života, obdarovává nás svým Duchem. On, který je Duch, vstupuje do našeho ducha a tak nás těší zevnitř, vnáší do nitra Boží laskavost. S Bohem nezůstává tíha života na našich ramenou: Duch, jehož jmenujeme pokaždé, když se při pokřižování dotýkáme svých ramen, nám přichází darovat sílu, povzbudit nás a podpořit. Je totiž specialistou na vzkříšení, pozvedání a obnovu. Více síly je zapotřebí k opravě než ke stavbě, ke znovu započetí než k začátku, k usmíření než ke shodě. Toto je síla, kterou nám dává Duch. Kdo se tedy přibližuje k Bohu, není sklíčen, ale nakročen, aby začal, osvědčil se a stavěl. Trpí rovněž, ale dokáže začínat znovu, osvědčovat se a stavět.

Drazí bratři a sestry, přišel jsem dnes, abych vám byl jednoduše nablízku; jsme zde, abych s vámi prosil Boha, který na nás pamatuje, aby nikdo nezapomínal na ty, kdo jsou v těžkostech. Prosím Boha naděje, aby to, co je nestabilní na zemi, neotřásalo jistotou, kterou nosíme ve svém nitru. Prosím Boha Blízkého, aby vzbudil konkrétní skutky přiblížení. Uplynuly již tři roky a hrozí, že po prvním emotivním a mediálním zainteresování, poklesne pozornost, sliby upadnou do zapomnění, vzroste frustrace těch, kdo sledují, jak se kraj stále vylidňuje. Pán nás však vybízí, abychom pamatovali, opravovali, společně stavěli a nikdy nezapomínali na trpící.

Co je člověk, že na něho myslíš? Bůh, který na nás pamatuje; Bůh, jenž uzdravuje naši raněnou paměť, kterou pomazává nadějí; Bůh, který je nám nablízku, aby nás zotavil zevnitř - kéž nám tento Bůh pomáhá být tvůrci dobra, těšiteli srdcí. Každý může prokázat trochu dobra, aniž by čekal, že začnou druzí. Každý může někoho utěšit, aniž by čekal, až se jeho problémy vyřeší. I když nesu svůj kříž, zkusím se přiblížit a potěšit druhé. Co je člověk? Je Tvým velkým přáním, na něž stále myslíš. Není snadné to chápat za těchto okolností, kdy na nás lidé zapomněli a nepamatují si již tuto tragédii. Avšak Ty, Pane, nezapomínáš. Člověk je Tvým velkým přáním, na něž pamatuješ stále. Učiň, Pane, ať také my pamatujeme na to, že jsme na světě, abychom dávali naději a blízkost, neboť jsme tvými dětmi, »Bože veškeré útěchy« (2 Kor 1,3).

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
20.9.19 Když není biskup blízko lidem, zaplétá se do ideologií
19.9.19 O daru služebného kněžství
17.9.19 Soucit je jazykem Boha
16.9.19 Papež: Za politiky je třeba se modlit a nikoli jim spílat
9.9.19 Misijní rozmach má schopnost omlazovat církev



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež ke karmelitánům: Buďte vnímaví k temným nocím lidstva

Papež k evangelizátorům: I ďábel ví, že Bůh existuje

Když není biskup blízko lidem, zaplétá se do ideologií

Papež: Eutanazie nevyjdařuje lidskou svobodu

Diecéze Albano očekává papežovu návštěvu

František: Zdravotní péče vykonávaná srdcem udravuje na těle i na duchu

O daru služebného kněžství

František: Kanonické právo je pro ekumenický dialog zásadní

Papež vybízí k ochraně oceánů

Arcibiskup Ayuso Guixot hájí křesťansko-islámskou deklaraci o lidském bratrství

Rada kardinálů projednávala revizi apoštolské konstituce Preadicate evangelium

Sv. Terezie z Lisieux v největším skotském vězení

 Nově na webu
Svatý otec: O Skutcích apoštolů - »Nevydávejte se v nebezpečí, že byste bojovali proti Bohu«

Publicistika: Otec Koláček zprostředkovával pocit spojení se srdcem katolické církve

Publicistika: Bez průtahů a zbytečných řečí

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv září 19
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru