Vatikán. Zatímco v Římě dnes začal třídenní seminář italských vězeňských kaplanů, papež František opětovně obrátil pozornost k lidem, kteří si za mřížemi odpykávají trest za spáchané zločiny. „Pokračujte ve snaze o změnu a pozitivně hleďte do budoucnosti“, napsal vězňům na italském ostrově Gorgona. Papežův list předal nevšední posel – kardinál Ernst Simoni, který v albánských komunistických vězeních nespravedlivě strávil více než dvacet let.
Římský biskup svým listem odpovídá na dopis, který mu před časem adresovali vězni, umístění v toskánské věznici. Papež František děkuje za „krásné psaní“, ve kterém mu vězni otevřeně popsali své životní zkušenosti a zároveň jej informovali o probíhající resocializaci, kterou uskutečňují skrze důstojnou práci, díky níž si mohou trochu vydělat. „Znám nelehkou situaci ve věznicích“, poznamenává papež, „a proto trvale vybízím místní církevní společenství, aby konkrétně prokazovala mateřskou přítomnost církve na těchto místech, kde se soustřeďuje bolest i vykoupení“. František připomíná, že „všichni se v životě dopouštíme chyb a všichni hřešíme. Současně všichni prosíme o odpuštění za své omyly a vydáváme se cestou opětovného začlenění, abychom již příště nechybovali. Když přicházíme za Pánem a žádáme odpuštění“, zdůrazňuje Svatý otec, „můžeme se být jisti tím, že nám vždy odpustí. Neochabuje v odpouštění a pozvedá nás z prachu našich hříchů“.
Ostrov Gorgona, vzdálený asi 34 km od města Livorno, je součástí Toskánského souostroví, k němuž náleží rovněž ostrůvek Montecristo, známý z Dumasova slavného románu s vězeňskou tematikou. Stejně jako Gorgona je veřejnosti přístupný pouze na zvláštní povolení a nejezdí na něj trajekty. Většina ostrovů z Toskánského soustroví tvoří národní rezervaci s přísně chráněnou faunou i flórou, typickou pro Středomoří. Věznice, či původně trestanecká kolonie, na ostrově Gorgona existuje již 150 let, od roku 1869. Dnes v ní žije 88 vězňů (z toho 51 cizinců) a 25 zaměstnanců vězeňské služby, za kterými se o víkendu vypravil jedenadevadesátiletý albánský kardinál Ernst Simoni. Právě tohoto čestného kanovníka florentské katedrály papež František požádal o osobní předání listu a bývalý komunistický vězeň se navzdory vysokému věku nedal dlouho prosit. Minulou sobotu nejenom přetlumočil papežovy pozdravy, nýbrž také za účasti vězňů koncelebroval mši svatou s vězeňským kaplanem, o. Didiem Okitou. Poté s vězni, mezi nimiž byli také jeho krajané, poobědval, vyslechl jejich příběhy a vyprávěl jim o svých pětadvaceti letech v albánských komunistických lágrech. „Vaše věznice je v porovnání s nimi pětihvězdičkový hotel“, poznamenal kard. Simoni ironicky, ale nijak nezlehčoval situaci vězněných: „Chápu vaše utrpení, sdílím ho a, jak řekl papež, vybízím vás, abyste důvěřovali v Krista. Učiňte vše proto, abyste napravili zlo, které jste spáchali sami jak na sobě a své lidské důstojnosti, tak na bratrech, kterým jste svým chováním ublížili“, prohlásil stařičký kardinál, který poté navštívil pracoviště gorgonských vězňů – vinice, stáje a zemědělskou farmu.
Byl to pro nás důležitý den, a to z několika důvodů, uvedl pro naše mikrofony ředitel livornské a gorgonské věznice, Carlo Mazzerbo:
„Jednak protože vězni očekávali papežovu odpověď, která jim už sama o sobě přinesla velkou útěchu. A jednak jsem zaznamenal skutečně nebývalou lidskou účast, a to nejenom ze strany vězňů, ale i ze strany personálu, při setkání s kardinálem Simonim. Má za sebou zkušenost, která se samozřejmě silně dotýká člověka, který si odpykává trest. Naše věznice je určitým druhem komunity pro vězně, kterým dobíhají poslední léta trestu a kteří se mají skrze práci opětovně zapojit do společnosti. Vězeň, u kterého dobře proběhne resocializace, který se vrátí do života, pak přispívá k bezpečnější společnosti. U nás tento proces umocňuje pocit, že patříme do jednoho společenství, což ostrovní prostředí silně zvýrazňuje. Všichni řešíme tytéž obtíže a to boří mnohé předsudky a protiklady. Vězni pracují na statku, ale také jako údržbáři, zedníci, elektrikáři nebo instalatéři. Navíc se naší vězeňské kolonii snažíme dodat trochu modernější ráz – spolupracujeme se zemědělskou univerzitou, která u nás založila banku původního zemědělského osiva. Spojovat výzkum a kulturu s vězením považuju za velmi důležité, protože to přispívá k lidskému růstu a uvědomění.“
Komentuje vstřícné gesto papeže Františka a kardinála Simoneho ředitel toskánské věznice.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
