Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. 22 svědků evangelia pro současný svět bylo dnes představeno Janu Pavlu II. Prefekt Kongregace pro svatořečení v Klementinském sále apoštolského paláce ohlásil 3 dekrety o zázracích ke kanonizaci, 8 dekretů o zázracích pro beatifikaci, 1 dekret o mučednictví a 10 dalších o heroických ctnostech Služebníků Božích.

Mezi budoucí světce byl připočten lvovský arcibiskup, Josef Bilczewki (1860-1923), profesor dogmatické teologie, který se vyznamenal především v době I. světové války a za složité poválečné situace jako osobnost spojující katolíky, pravoslavné i židy. V téže době žil ve Lově také další z budoucích světců, P. Zikmund Gorazdowski (1845-1920), iniciátor mnoha charitativních děl a zakladatel Kongregace sester sv. Josefa, které se věnují chudým a nemocným. Poslední z příštích svatých je italský kněz, Gaetano Catanoso (1879?1963). Působil na různých místech Kalábrii, kde také založil sestry Veroniky od svaté Tváře.

Z 19. a 20. století je také všech 9 kandidátů blahořečení. Za trn v Hitlerově patě bývá označován kardinál Klement August von Galen. Pius XII. ho označil za hrdinu kvůli odvaze, s níž riskoval život, když se otevřeně stavěl na obranu židů v nacistickém Německu.

Mezi blahoslavené bude brzy patřit také Charles de Foucauld (1858-1916), rodem ze Štrasburku, svědek Boží lásky mezi křesťany, ale také židy a muslimy v Alžírsku. Aby následoval Krista v jeho skrytém životě, odešel žít na Saharu, kde byl také zavražděn. Dále sestra Maria Anna Cope (1838-1918), Američanka německého původu a členka třetího řádu sv. Františka, která 30 let pracovala mezi malomocnými na ostrově Molokai v havajském souostroví.

Dekret o mučednické smrti patří polskému knězi, Vladislavu Findyszovi (1907-1964), z Rzeszowské diecéze. Jeho pastorační činnost nebyla komunistům pochuti. Roku 1963 byl uvězněn, trýzněn bez přístupu k lékařské péči. Se zničeným zdravím byl propuštěn a krátce na to zemřel.

Další polský kandidát blahořečení, P. Bronislav Markiewicz, pečoval zejména o chudou mládež a sirotky. založil mužskou a ženskou kongregaci sv. Michaela Archanděla. Italský kněz Luigi Biraghi, z milánské arcidiecéze, je zakladatelem Kongregace sester sv. Marcellina. Zázraky nutné k beatifikaci byly přiznány také třem řeholnicím, zakladatelkám. Portugalka, Matka Rita Amata od Ježíše, položila základy Institutu Sester Ježíše, Marie a Josefa; Italka Marie od Ukřižovaného Curcio založila kongregaci karmelitánek misionáře sv. Terezie od Dítěte Ježíše a konečně Španělka, Matka Asumpta od Ježíšova Srdce, která spolu s biskupem Ramónem Zubietou založila dominikánské sestry od svatého růžence v Peru.

Dekrety o heroických ctnostech se týkají deseti Služebníků a Služebnic Božích. Jsou mezi nimi dva Italové, salesián z milánské arcidiecéze a později biskup Sutri, Luigi Maria Olivares a kněz arcidiecéze Cagliari, P. Virgilio Angioni, který se celý život věnoval výchově chudých dětí. V jeho díle pokračuje Kongregace Dcer P. Marie ? Matky Boží Prozřetelnosti a Dobrého Pastýře. Německý dominikán, P. Tito Horten, který zemřel ve vězení v době tažení nacistů proti katolické církvi. Španělský augustinián, P. Mariano de la Mata Aparicio, strávil kněžský život v Brazílii, kde se stal také superiorem augustiniánské komunity. Lotyšský biskup Boleslav Sloskans působil jako apoštolský administrátor Mohyleva a Minsku. Pro víru trpěl celý život pronásledování, prošel několika koncentračními tábory až na Sibiř. Od roku 1947 do smrti žil v Belgii. P. Michael Sopoćko, rodem z Vilniusu, učitel teologie, ale také zpovědník sestry Faustiny Kowalské a spoluzakladatel Sester Milosrdného Ježíše.

Také další čtyři dekrety o heroických ctnostech patří Polákům. Kněz z Lublina, P. Ignazio Kłopotowski rozvíjel charitativní činnost v praxi a podporoval ji i jako žurnalista. Ve Varšavě založil Sestry bl. P. Marie z Loreta. Dominikánka Matka Marie Kolumba Białecka, narozená ve lvovské arcidiecéczi, založila Kongregaci sester třetího řádu sv. Dominika. Matka Maria Merkert z vroclavské arcidiecéze byla spoluzakladatelkou a první generální představenou sester sv. Alžběty. Poslední z Božích služebnic je sestra Marta Wiecka z kongregace dcer milosrdné lásky sv. Vincence z Pauly, pracovala jako zdravotní sestra. Dobrovolně zastoupila mladého otce rodiny při desinfekci pokoje pacientky trpící tyfem. Nakazila se a po několika dnech zemřela.

(job)