VaticanNews.va

   3. 4. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6776
Poslechem z webových stránek.4147
Četbou textů na webových stránkách.6613
Poslechem i četbou.3898


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Pán nás volá ze svého kříže, abychom opět nalezli život

Mimořádná pobožnost v čase epidemie – Urbi et Orbi

O neomylnosti lidu ve víře


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

8.7.2019 

Slabším a zranitelnějším je třeba pomoci

Homilie při liturgii za migranty, uprchlíky a záchranáře, Vatikánská bazilika, 8. července 2019

Česká sekce RV

Boží Slovo k nám dnes promlouvá o spáse a vysvobození.

Spása. Jakub se během své cesty z Beršeby do Charánu rozhodne přenocovat na osamělém místě. Ve snu vidí žebřík, který se opírá o zem a jehož vrchol se dotýká nebe (Gn 28, 10-22a). Žebřík, po kterém vystupují a sestupují Boží andělé, znázorňuje spojitost božského a lidského, která se v dějinách uskutečnila Kristovým vtělením, jímž nám Otec láskyplně nabídl zjevení a spásu. Žebřík alegoricky ztvárňuje Boží iniciativu, která předchází každému lidskému hnutí. Je protikladem Babylonské věže, postavené lidmi, kteří svými vlastními silami chtěli dosáhnout nebe, aby se z nich stali bohové. V tomto případě naopak Bůh „sestupuje“, Pán se zjevuje, Bůh zachraňuje. A Emanuel, Bůh s námi, naplňuje příslib vzájemné sounáležitosti mezi Pánem a lidstvem a činí tak znamením vtělené a milosrdné lásky, která dává život v hojnosti.

Jakub se po tomto vidění svěřuje Pánu a tento úkon důvěry se tlumočí do závazku uznání Boha a jeho adorace, který označuje podstatný moment v dějinách spásy. Žádá Pána, aby jej chránil na obtížné cestě, v níž má pokračovat, a prohlašuje: „Hospodin bude mým Bohem“ (Gn 28,10).

Patriarchova slova se ozývají v žalmu, ve kterém jsme opakovali: „Bože můj, v tebe doufám“. On je naším útočištěm a naší tvrzí, naším štítem a pavézou, kotvou v čase zkoušky. Pán je útočištěm věřících, kteří ho vzývají v soužení. Ostatně právě v nesnázích se naše modlitba tříbí, neboť si všímáme, že jistoty, nabízené tímto světem, jsou málo platné a že nezbývá než Bůh. Jedině Bůh otevírá brány nebes tomu, kdo žije na zemi. Jedině Bůh zachraňuje.

Tato bezvýhradná a krajní důvěra sbližuje rovněž představeného synagogy a nemocnou ženu z dnešního evangelia (Mt 9,18-26). Jsou to příběhy o vysvobození. Oba tito lidé přistupují k Ježíši, aby od něj obdrželi něco, co jim nikdo jiný nemůže dát – vysvobození z nemoci a smrti. Na jedné straně je tu dcera jednoho z mětských předáků, na druhé žena sužovaná nemocí, která z ní činí zavrženého, marginalizovaného, nečistého člověka. Ježíš však mezi nimi nijak nerozlišuje a v obou případech velkoryse uděluje vysvobození. Žena i dívka se svými nesnázemi patří k oněm „posledním“, které je třeba milovat a pozvednout.

Ježíš tak svým učedníkům vyjevuje nezbytnost přednostní volby chudých, kteří mají být v milosrdné lásce kladeni na první místo. Dnešek poznamenávají mnohé druhy chudoby. Jak napsal sv. Jan Pavel II., »„Chudí“, kteří jsou utlačováni, se vyskytují ve všech oblastech života: ti, kdo žijí na okraji společnosti, staří, nemocní, děti, všichni, kdo jsou společností považováni za „nejnižší“ a ubohé« (Vita consecrata, 82).

O tomto šestém výročí návštěvy na Lampeduse se v myšlenkách vydávám za těmi „nejnižšími“, kteří denně volají k Pánu a žádají od vysbození z těžkostí, které je sužují. Jsou to oni „poslední“, kteří byli oklamáni a potom ponecháni, aby zemřeli na poušti; ti, kteří jsou mučeni, zneužíváni a znásilňováni v detenčních táborech; ti, kteří zápolí s vlnami na rozbouřeném moři; ti, kteří jsou ponecháni v přijímacích táborech po dobu natolik dlouhou, že ji nelze nazývat „dočasným pobytem“. To jsou pouze někteří z nejposlednějších, pro které od nás Ježíš žádá lásku a pozvednutí. Existenciální periferie našich měst jsou bohužel hustě obydleny odepisovanými, marginalizovanými, utlačovanými, diskriminovanými, zneužívanými, vykořisťovanými, opuštěnými, chudými a trpícími lidmi. V duchu blahoslavenství jsme povoláni, abychom je těšili v souženích, zahrnuli je milosrdenstvím, utišili jejich hlad a žízeň po spravedlnosti, dali jim zakusit starostlivé Boží otcovství a ukázali jim cestu do Božího království. Jsou to lidé, nejedná se pouze o sociální či migrační otázky. „Nejde jenom o migranty“ – ve dvojím smyslu slova. Migranti jsou v prvé řadě lidé a dnes symbolizují všechny odepisované lidi v globalizované společnosti.

Samovolně se tak vracíme k obrazu Jakubova žebříku. Spojení mezi zemí a nebem v Ježíši Kristu je zajištěno pro všechny a je každému přístupné. Stoupání po schůdcích onoho žebříku ovšem vyžaduje úsilí, námahu a milost. Slabším a zranitelnějším je třeba pomoci. Potěšila by mne tedy představa, že bychom mohli být těmi vystupujícími a sestupujícími anděli, kteří berou v podpaží ony nepatrné, chromé, nemocné a vyřazované; ony poslední, kteří by jinak zůstali pozadu a viděli pouze na pozemskou bídu, aniž by tu a tam zahlédli světelný záblesk z nebe.

Obnáší to, bratři a sestry, značnou odpovědnost, jíž se nikdo nemůže zprostit, pokud chceme naplnit spásonosné a  osvobozující poslání, na němž nás Pán přizval spolupracovat. Vím, že mnozí z vás, kteří přijeli teprve před několika měsíci, již pomáhají svým bratrům a sestrám, kteří dorazili v nedávné době. Chci vám poděkovat za toto překrásné znamení lidskosti, nezištnosti a solidarity.

Přeložila Jana Gruberová



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
2.4.20 Nikdo si nevybírá křesťanství jako jednu z možností na trhu religiozity
1.4.20 O svobodě v Duchu
31.3.20 Hleďte na Ukřižovaného ve světle vykoupení
30.3.20 Nestyďme se, že jsme v církvi, styďme se, že jsme hříšníci
29.3.20 Ježíš nemůže vidět lidi a nemít soucit



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: V těžkostech se projeví duše národa

Nikdo si nevybírá křesťanství jako jednu z možností na trhu religiozity

Papež: Osvojme si eucharistické vnímání Krista

Kardinál Comastri: Bolest osvícená vírou může být ozdravným řezem egoismu a banalit

K modlitbě za zahojení závislostí vybízí papež v dubnovém úmyslu

Mše v čase pandemie a nová přímluva na Velký pátek

Papež povzbudil mladé účastníky “virtuální pouti”

Kardinál Koch: Koronavirus učí, že člověk není všemohoucí

O svobodě v Duchu

Čisté srdce je výsledkem procesu, zahrnující osvobození i odříkání

Převor z Taizé: Neplýtvejme energií v polemikách

Hleďte na Ukřižovaného ve světle vykoupení

 Nově na webu
Svatý otec: O blahoslavenstvích – Blahoslavení čistého srdce

Publicistika: Požehnání, které rozčísá temnoty strachu

Publicistika: Koronavirus dnes a zítra

Rozhovory: O Janu Pavlu II. , vyhaslosti víry a možnosti jiné cesty

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv duben 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu