Švýcarsko /Vatikán. Švýcarsko se připravuje na kanonizaci Marguerity Bays. Tato mystička 19. století dodnes okouzlující svou prostotou, bude svatořečena po boku kardinála Newmana, letos 13. října. Byla švadlenou, každé ráno pracovala na poli, ale především se mnoho modlila, nejčastěji růženec, a starala se o nejubožejší ve svém okolí, zejména o děti. Oblékala je, vařila pro ně, ale také je přiváděla k Bohu. Ve věku 39 let byla zázračně uzdravena z rakoviny. Stalo se to v den ohlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí Panny Marie. O něco později se na jejím těle objevila stigmata. Každý pátek se dostávala do extatického vytržení, v němž spoluprožívala Kristovo umučení.
Během beatifikace Marguerity Bays v roce 1995 poukázal Jan Pavel II. na její mimořádnou prostotu. Vedla skromný život, skrytý v Kristu, řekl tehdy papež. Podobně tomu bylo s jejími extázemi a stigmaty, která se snažila ukrývat před světem. Jak zdůrazňuje její životopisec, otec Martial Python, Margueritin mystický podíl na Kristově utrpení byl potvrzením a zpečetěním lásky, která byla již dříve vtělena do jejího života:
„Pečovala o chudé děti, učila je katechismus a její spiritualita se zakládala na Kristových slovech: Cokoli jste učinili jednomu z těchto nejmenších, mně jste učinili. Marguerite věděla, že každý má právo na svou důstojnost. V jejím okolí bylo mnoho chudých dětí a ona se jim věnovala. Jako švadlena pro ně šila oblečení, ale starala se také o to, aby poznaly svou skutečnou důstojnost, aby věděly, že jsou Božími dětmi. Můžeme tedy říci, že pro ně byla katechetkou. Ráda je přijímala ve svém domě, aby je učila životu, poznání Pána Boha a zbožnosti.“
Jak zdůrazňuje otec Martial Python, tato švýcarská stigmatizovaná katechetka nadále silně ovlivňuje děti a mladé lidi. Právě nejmladší věkové skupiny nejčastěji navštěvují její rodný dům.
„Myslím, že její postava okouzluje svou prostotou. Vědí, že se za svého života věnovala dětem a to k nim promlouvá. Nepřecházejí to lhostejně. Podobně působí ale také na dospělé. Jeden muž mi vyprávěl, že jej manželka přinutila, aby spolu s ní vstupil do domu bl. Marguerite Bays. A návštěva na místě, kde žila a kde se 63 let uskutečňovala její svatost, na něho nesmírně zapůsobila. Řekl mi: vstoupil jsem dovnitř jako nevěřící a vyšel jsem jako věřící. Na takové působení svatých poukazoval již Jan Maria Vianney: „Kudy prošli světci, tudy přichází Bůh." V domě Marguerity Bays to lze zakusit.“
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
