Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   14. 10. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty



O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

5.10.2019 

Soucit je podstatná náležitost Ježíšových učedníků

Promluva papeže na konzistoři 5. října, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Jádrem evangelia, které jsme vyslechli (Mk 6,30-37), je Ježíšův »soucit« (srov. v.34). Soucit – klíčové slovo evangelia – je vepsán v Kristově srdci, odjakživa je vepsán v Božím srdci.

V evangeliích nezřídka vidíme Ježíše, jak soucítí s trpícími lidmi. A čím více čteme a rozjímáme, chápeme, že Pánův soucit není nahodilý, sporadický, nýbrž trvalý pocit, který je patrně vlastní Jeho srdci a ztělesňuje Boží milosrdenství.

Marek kupříkladu podává, jak k Ježíši, který začal chodit po Galileji, kázat a vyhánět zlé duchy, »přišel jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“ Ježíš s ním měl soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: „Chci, buď čistý!“« (Mk 1,40-42). V tomto gestu a v těchto slovech tkví poslání Ježíše, Vykupitele člověka: Vykupitele v soucitu. On ztělesňuje Boží vůli očistit lidskou bytost trpící malomocenstvím hříchu; On je „podanou rukou Boha“, který se dotýká našeho churavého těla a tak překlenuje propast rozdělení.

Ježíš jde a hledá odepsané lidi, takové, kteří už nemají naději. Jako onen osmatřicet let ochrnulý muž, který leží na břehu rybníka Bethzatha a marně čeká, že mu někdo pomůže dostat se do vody (srov. Jan 5,1-9).

Tento soucit nenastal až v určité chvíli dějin spásy, nýbrž vždycky byl v Bohu, vtištěn do Jeho otcovského srdce. Vidíme to v popisu Mojžíšova povolání, když k němu promluví Bůh z hořícího keře a řekne: »Viděl jsem utrpení svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek [...] znám jejich bolesti« (Ex 3,7). Takový je soucit Otce!

Láska Boha k Jeho lidu je zcela prostoupena soucitem, a to až do té míry, že božství je  v tomto smluvním vztahu soucitné, zatímco lidství se bohužel jeví jako soucitu zbavené či velice vzdálené. Říká to Hospodin sám: »Což bych se tě Efraime mohl vzdát, mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat? [...] Obrací se ve mně moje srdce, rozněcuje i soucit. [...] neboť jsem Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe, a nevzplanu hněvem« (Oz 11,8-9).

Ježíšovi učedníci často dokazují, že nemají soucit jako v tomto případě, před problémem hladovějícího zástupu. V podstatě říkají: „Ať se postarají sami...“. Tento postoj je nám lidem společný, i když jsme zbožní nebo dokonce určení k bohoslužbě. Myjeme si nad tím ruce. Role, kterou zastáváme, nás nedokáže učinit soucitnými, jak je patrné na chování kněze a levity, kteří vidí polomrtvého člověka ležet u cesty, ale přejdou kolem něho a jdou dál (srov. Lk 10,31-32). Řekli si: „Mě se to netýká.“ Vždycky existuje nějaká záminka, nějaký důvod, abychom se dívali jinam. Je to hořký důsledek toho, když se muž církve stane funkcionářem. Vždycky existují důvody, někdy také kodifikované, které vytvářejí „institucionálně odepsané“ lidi jako v případě malomocných: „Jistě, musejí zůstat mimo, tak je to správné.“ Tak se uvažovalo, tak se uvažuje. Z tohoto velmi, ba příliš lidského postoje se vyvozují i určité struktury bezcitnosti.

V tomto bodě se můžeme ptát: jsme si vědomi – my jako první – že jsme předmětem Božího soucitu? Obracím se zejména k vám, bratři kardinálové, a k těm, kteří se jimi stanou: je ve vás toto vědomí živé? Tedy že jste byli a vždycky budete předcházeni a doprovázeni Jeho milosrdenstvím? Toto vědomí bylo trvalým stavem neposkvrněného srdce Panny Marie, která chválí Boha jako »svého spasitele«, jenž »shlédl na svou nepatrnou služebnici« (Lk 1,48).

Mně velice pomáhá pohlédnout na sebe slovy, jimiž Ezechiel popisuje Boží lásku k nevěstě Jeruzalému a končí takto: »Uzavřu s tebou smlouvu novou a poznáš, že já jsem Hospodin, aby ses rozpomenula a zahanbila a nemohla již otevřít ústa pro hanbu, až ti odpustím všechno, co jsi udělala« (Ez 16,62-63). Anebo jiný Ozeášův výrok: »Zavedu ji na poušť a budu mluvit k jejímu srdci. [...] Bude poslušná jak ve dnech své mladosti, jako když vycházela z egyptské země« (Oz 2,16-17).

Jsme si vědomi tohoto soucitu, který k nám chová Bůh? Nejde o něco volitelného, ba ani o „evangelní radu“. Nikoli. Jde o podstatnou náležitost. Pokud nevnímám, že jsem předmětem Božího soucitu, nechápu Jeho lásku. Není to skutečnost, kterou lze vysvětlit. Buď to cítím nebo necítím. A pokud necítím, jak ji mohu sdílet, dosvědčovat a dávat? Konkrétně: mám soucit s tím či oním bratrem biskupem či knězem?... Anebo ho stále ničím svým odsuzováním a lhostejností? Můžeme si položit otázku: cítím nad sebou Boží soucit? Vnímám na sobě bezpečí z toho, že jsem synem soucitu.

Na tomto živém vědomí závisí také schopnost věrnosti nás všech vlastnímu pověření. I pro vás, bratři kardinálové. Slovo „soucit“ mi vyvstalo na srdci právě ve chvíli, kdy jsem vám 1. září psal dopis. Ochota kardinála prolít krev, symbolizovaná rudou barvou hábitu, je jistá, pokud je zakořeněna ve vědomí, že se mi dostalo soucitu, a ve schopnosti soucit projevit. Jinak nelze být poctivým. Mnohé věrolomné chování mužů církve plyne z nedostatečného vnímání obdrženého soucitu a z návyku dívat se jinam, z navyklé lhostejnosti.

Prosme dnes na přímluvu apoštola Petra o milost soucitného srdce, abychom byli svědky Toho, který nás miloval a miluje, milostivě na nás shlédl, vyvolil nás, posvětil a poslal, abychom všem přinášeli Jeho evangelium spásy.

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
28.11.20 Ze scestí přejít na Boží cestu
28.6.18 Autorita v církvi roste schopností prosazovat důstojnost druhého
28.6.17 Mějte oči upřené ke skutečnosti, Kříži a Vzkříšení
19.11.16 Virus polarizace a nevraživosti proniká naším myšlením, cítěním a jednáním
14.2.15 Láska roste tam, kde je pokora a něha



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv říjen 24
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti