Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Církev se dostává do krize, když přestává být prorocká, aby se zalíbila světu a působila „přijatelně“, říká kardinál Robert Sarah pro italský deník Corriere della Sera. V obsáhlém rozhovoru se prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti také důrazně ohrazuje proti těm, kdo ho vykreslují jako oponenta papeže Františka.

„Pravda je taková, že církev je na zemi reprezentována Kristovým vikářem, tedy papežem. A kdo je proti papeži stojí ipso facto mimo církev,“ říká kardinál Sarah. Jeho nová kniha nese dedikaci oběma žijícím papežům: „Benediktu XVI., nedostižnému architektovi obnovy církve, a Františkovi, věrnému a oddanému synu sv. Ignáce. Kněžím na celém světě s díkuvzdáním u příležitosti zlatého jubilea kněžství“. Přestože právě papež František jmenoval kardinála Saraha do čela vatikánského úřadu pro otázky liturgie a svátostí, mnozí se snaží interpretovat jeho pronikavý pohled na duchovní krizi v církvi jako antitezi k postojům současného papeže.

„Mnozí totiž nepíší proto, aby svěčili o pravdě, ale aby stavěli lidi proti sobě, aby ničili lidské vztahy. Těmto lidem nejde o pravdu,“ říká kardinál Sarah. „Ve skutečnosti ti, kdo mne staví do protikladu ke Svatému otci, nemohou uvést jediné mé slovo, jedinou větu nebo postoj, který by podpořil jejich absurdní, řekl bych ďábelské vývody. Ďábel rozděluje a staví lidi proti sobě,“ dodává vatikánský kardinál. Na druhou stranu připouští, že intelektuální svět potřebuje formulovat protiklady, aby definoval pozice. Ovšem porozumění odehrávající se pouze v kategoriích „my“ a „oni“ se dopouští hrubé chyby, konstatoval dále. Připomněl, že dějiny církve jsou dlouhé, najdou se v nich nesnáze a rozdělení, avšak vždy směřují k hledání jednoty v Kristu. „Dějiny církve se zakládají na víře v Boha, který se stal člověkem, aby sdílel s každým z nás životní cestu a tíži utrpení. Všechno ostatní, jsou absurdní spekulace,“ řekl kardinál Sarah.

Každý papež je ten „správný“ pro svou dobu, vždyť Boží prozřetelnost vidí dobře, pokračoval. Otázky, které si musíme klást, znějí, zda to, co jsme obdrželi od našich otců, je platné také pro naše děti? A pokud ano, co máme dělat, aby to přijaly do své zkušenosti. Právě tyto věci se snažíme znovu objevit, jak prostřednictvím Benediktových nedostižných myšlenkových analýz, tak ve Františkově velké a optimistické činorodosti, podotkl kardinál Sarah, s poukazem na kontinuitu obou pontifikátů. „Slova papeže Františka je vždy nutné interpretovat v hermenutice kontinuity… Dějiny církve jsou velmi krásné a redukovat je na politickou karikaturu typickou pro televizní show je marketingový tah, nikoli cesta hledání pravdy,“ zdůraznil kardinál Sarah.

Ohledně probíhající zvláštní synody biskupů pro Amazonii, které se z titulu svého úřadu rovněž účastní, znovu zopakoval varování před ideologickým zneužíváním bídy přírodních národů. „Slyšel jsem, že někteří chtějí z této synody učinit laboratoř pro celou univerzální církev, jiní prohlašují, že po této synodě nebude již nic jako dřív. Je-li tomu tak, je to nepoctivé a zavádějící,“ komentoval výroky kolující v médiích. Guinejský kardinál, který se sám dostal k víře díky působení misionářů v odlehlé vísce uprostřed divočiny, s rozhořčením označil za zavrženíhodné prosazovaní plánů typických pro zesvětštělý západní svět pod záminkou pomoci chudým obyvatelům Amazonie. „Pokusy o zavádění ideologických plánů by byly nedůstojnou manipulací, nepoctivým klamem, urážkou Boha, který vede svou církev a svěřuje jí svůj plán spásy,“ řekl kardinál Sarah, který vybízí k odvaze navrátit se „na cesty duchovního boje, boje víry, jehož zbraní je modlitba“; vybízí kněze k opuštění „tekutého ateismu“, který mate jazyk církve a činí z ní pouze lidskou, horizontální společnost. „Církev je zajímavá jenom proto, že nám dovoluje setkat se s Kristem,“ a jediná pravá reforma proměňující dějiny je reforma svatosti, zdůrazňuje kardinál Sarah.