VaticanNews.va

   13. 8. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7742
Poslechem z webových stránek.4827
Četbou textů na webových stránkách.7388
Poslechem i četbou.4540


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Ježíš je podaná ruka Otcova


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

2.11.2019 

Místem křesťana jsou Boží ruce

Homilie papeže při mši za všechny zesnulé, katakomby sv. Priscily

Česká sekce RV

 

Bohoslužba ze vzpomínky na všechny zemřelé, konaná v katakombách - já navštěvuji katakomby v životě vůbec poprvé - je pro mne překvapením. A říká nám mnohé. Můžeme přemýšlet o životě těchto lidí, kteří se museli skrývat. Měli tuto kulturu pohřbívání mrtvých a slavení eucharistie tady uvnitř.... Je to nepěkný historický okamžik, který však nebyl překonán. Jsou i dnes a je jich mnoho. Mnoho katakomb je v jiných zemích, kde musejí předstírat, že slaví narozeniny nebo nějaký svátek a přitom slavit eucharistii, protože je to tam zakázáno. I dnes je mnoho křesťanů pronásledováno, více než v prvních staletích. Tato skutečnost – katakomby, pronásledování křesťanů – a dnešní čtení mi přivádějí na mysl tři slova: identita, místo a naděje.

Identita lidí, kteří se zde scházeli, aby slavili eucharistii a chválili Pána, je stejná jako těch našich bratří v mnoha zemích, kde být křesťanem je zločin, je to zakázáno. Nemají práva. Identitou je ta, kterou jsme slyšeli v blahoslavenstvích. Totožností křesťana jsou blahoslavenství. Neexistuje jiná. Jednáš-li takto, žiješ-li takto, jsi křesťan. Někdo řekne: »Já patřím do toho a toho sdružení a k onomu hnutí..«. Ano, to je krásné. Je to však jen tušení ve srovnání s touto realitou. Tvůj průkaz totožnosti je toto, a pokud ho nemáš, je k ničemu příslušnost ke sdružením či hnutím. Buď takto žiješ nebo nejsi křesťan. Jednoduše, tak to řekl Pán. Někdo řekne, že »není snadné tak žít... Nevím, jak na to«. Pomáhá nám to chápat jiný evangelní úryvek, který je jakýmsi naším soudním protokolem. Je to 25. kapitola Matouše. S těmito dvěma úryvky – blahoslavenstvími a tímto protokolem – ukážeme životem svoji křesťanskou identitu. Jinak tato identita neexistuje. Je to předstírání, že jsme křesťané, ale nikoli identita.

Druhé slovo: místo. Sem se lidé přicházeli ukrýt, aby byli v bezpečí, a také pohřbívat svoje mrtvé. Dnes také lidé slaví eucharistii v úkrytu, v zemích, kde je to zakázáno. Vzpomínám na řeholní sestru  v Albánii, která byla v převýchovném táboře v časech komunismu, kdy měli kněží zákaz vysluhovat svátosti, a tato sestra křtila ve skrytu. Lidé o této sestře věděli, že křtí, a matky k ní přicházely s dětmi. Ona však neměla ani čím nabrat vodu, takže použila třeba botu, do níž nabrala z řeky vodu, kterou křtila. Místo křesťana je tak trochu všude. Nemáme v životě nějaké privilegované místo. Někteří by si jej přáli, jsou to kvalifikovaní křesťané. Ti se však vystavují riziku, že zůstanou kvalifikovanými, ale přestanou být křesťany. Jaké je místo křesťanů? »Duše spravedlivých jsou v Boží ruce« (Mdr 3,1). Místem křesťana jsou Boží ruce; je tam, kde je chce Bůh. Božíma rukama jsou probodené ruce Božího Syna, který si odnesl rány, aby je ukazoval Otci a přimlouval se za nás. Místem křesťana je Ježíšova přímluva před Otcem. V rukou Božích jsme bezpeční, ať se děje, co se děje, včetně kříže. Také naše identita říká, že budeme vděční, budou-li nás pronásledovat a vylhaně nám připisovat každou špatnost. Jsme-li však v Božích rukou, které jsou z lásky raněné, jsme v bezpečí. To je naše místo.

Můžeme si dnes položit otázku: Kde se cítím nejbezpečněji? V rukou Božích nebo s jinými věcmi, jinými jistotami, které si pronajímáme, ale které nakonec padnou a nemají soudržnost? Tito křesťané s tímto průkazem totožnosti, kteří žili a žijí v rukou Božích, jsou muži a ženami naděje. A to je to třetí slovo, které mne dnes napadá: naděje.

V druhém čtení jsme slyšeli o vidění závěru, až všechno bude učiněno znovu, bude znovu stvořena vlast, kam všichni dojdeme. A ke vstupu nebude zapotřebí ničeho zvláštního, nebudou se po nás chtít sofistikované postoje. Jenom ukážeme svůj průkaz totožnosti. V pořádku, jdi dál. Naše naděje je v nebi, naše naděje je zakotvena tam, a my držíme v rukou provaz, podporujeme se a hledíme k břehu řeky, kterou musíme přejít.

Identita: blahoslavenství a 25. kapitola Matouše. Nejbezpečnější místo: Boží ruce, zraněné z lásky. Naděje: budoucnost. Kotva je na druhém břehu, ale já se pevně držím provazu. To je důležité. Stále lnout k tomu provazu. Někdy vidíme jenom provaz, ani kotvu, ani druhý břeh. Chop se tedy provazu, abys bezpečně dorazil.

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
2.11.18 Papež František: Paměť, cesta a naděje
2.11.18 Papež František na Laurentinském hřbitově navštíví „Zahradu andělů“
2.11.17 Naděje, že se všichni setkáme s Bohem, neklame
2.11.16 Papež sloužil zádušní mši za všechny zemřelé
1.11.15 Obtížné je chápat cestu ke svatosti, protože jde proti proudu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Kardinál Brandmüller: Vyhýbat se hermeneutice podezřívání

Papež: Víra nás nabádá odporovat lhostejnosti

Jen modlitba a dialog může odvrátit občanskou válku, říká arcibiskup Minska

Papež pokřtil dvě děvčátka ze Středoafrické republiky

Nebýt němými hlasateli, říká nový misijní biskup Mongolska

Nestyďme se křičet jako Petr: Pane zachraň mě!

Náš život je milostí Ducha svatého povolán stát se modlitbou

Papež: Hume byl ušlechtilá duše ve službách míru

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papežský reskript o jurisdikci východních katolických patriarchů pro Arábii

 Nově na webu
Svatý otec: Uzdravit svět – 2. Víra a lidská důstojnost

Publicistika: Čeho se bát a čeho ne

Publicistika: Druhý vatikánský koncil: úskalí interpretace

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv srpen 20
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása