Řím. Sídlo Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) v těchto dnech hostí 31. setkání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatého před bezmála pětatřiceti lety. Zhruba sedmi stům delegátům konference, mezi nimiž je také čtyřicet ministrů životního prostředí, adresoval poselství rovněž papež František. V jeho úvodu upozorňuje na vydařenost této mezinárodní ekologické úmluvy, která jako jedna z mála získala podporu všech členských států OSN, protože byla ratifikována 198 zeměmi. Díky jejímu přísnému dodržování, tedy omezení výroby a spotřeby škodlivých chemických látek, převážně freonů, se skutečně oslabování ozonové vrstvy zastavilo, poukazuje římský biskup a vyjmenovává trojí z toho plynoucí ponaučení.
Za prvé, píše papež František, je třeba vyzdvihnout širokou a plodnou spolupráci různých složek – vědy, politiky, hospodářství, průmyslu i občanské společnosti. To dokazuje, že „v duchu odpovědné solidarity je možné dosáhnout výrazných výsledků, které chrání stvoření, podporují celistvý lidský rozvoj, pečují o obecné dobro a mají kladný dopad na současné i budoucí generace“ (Deklarace Svatého stolce při ratifikaci Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a Montrealského protokolu,2008). Mezinárodní nakládání s ozonem v jistém smyslu ukazuje, že „lidská svoboda je schopna stanovit technice meze, usměrnit ji a zapojit ji do služeb jiného typu pokroku – zdravějšího, lidštějšího, sociálně vstřícnějšího a integrálnějšího“ (Laudato si´,112), pokračuje papež. To nám umožňuje, abychom si uchovali důvěru v to, že se na lidstvo počátku 21. století bude vzpomínat, protože se velkoryse zhostilo své odpovědnosti (ibid., 165). Stojíme před kulturní výzvou, připomíná František, v níž se hraje o obecné dobro. Přítomnost a budoucnost naší planety zajistí jedině poctivý a plodný dialog, nestranné naslouchání různým nárokům a solidární, kreativní duch.
Tuto kulturní výzvu ovšem nelze řešit výlučně na technologickém základě, varuje Svatý otec v souvislosti s druhým bodem. „Technika usiluje o výhradní řešení problémů, však fakticky není schopna vnímat tajemství rozmanitých vztahů mezi vším, co existuje, a proto nezřídka řešením problému vytváří problémy další“ (ibid., 20). Takový vztah existuje kupříkladu mezi narušením ozonové vrstvy a globálním oteplováním, poznamenává papež, jelikož látky poškozující ozonovou vrstvu byly nahrazeny jinými, které ovlivňují oteplování atmosféry. K jejich zákazu vyzývá změna Montrealského protokolu, přijatá před třemi lety ve rwandském hlavním městě Kigali. Papež František v dnešním poselství oznamuje, že Svatý stolec se rozhodl přistoupit k tomuto pozměňujícímu znění úmluvy a morálně tak podpořit státy, kterým záleží na péči o náš společný domov.
A konečně třetím ponaučením, které lze čerpat z Montrealského protokolu, je skutečnost, že péče o společný domov se uskutečňuje na základě vědomí o vzájemné propojenosti. Vyžaduje tudíž dialog a sdílenou odpovědnost, aniž by kdokoli absolutizoval vlastní zorný úhel. Veškerá rozhodnutí naopak mají vycházet z ústředního pojmu, který lze definovat jako „integrální ekologii“, v níž je vše propojeno, doporučuje římský biskup účastníkům 31. setkání smluvních stran Montrealského protokolu v poselství, které dnes v římském sídle FAO přečetl státní sekretář Svatého stolce, kard. Pietro Parolin.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
