Francie. Po Brexitu je Francie jedinou evropskou zemí vlastnící jaderné zbraně. Tamní vojenský biskup Antoine de Romanet souhlasí, že jaderné odzbrojení je nutností, avšak praktická realizace tohoto postulátu je běh na dlouhou trať, potřebuje jasná mezinárodní pravidla. Jednostranné odzbrojení by bylo po mnoha stránkách nebezpečné, konstatuje. Narušilo by rovnováhu. Je to jako když se z kupole vytáhne jedna cihla, všechno se zhroutí, říká francouzský vojenský biskup. Skutečnou výzvou je podle něho vytyčení cesty odzbrojení skrze podporu vzájemného dialogu a respektu, budování světa, v němž je více spravedlnosti a bratrství:
„Papež nás vybízí k vykročení na cestu dlouhého dozrávání, které musí doprovázet postupný nárůst uvědomění, abychom v určité chvíli mohli opustit logiku zastrašování a klamného pocitu bezpečí. Odzbrojení se může ukázat jako velmi nebezpečné. II. vatikánský koncil v konstituci Gaudiem et spes v souladu s tradicí církve poukázal na význam oprávněné obrany. Jan Pavel II. v roce 1982 uznal, že dočasné držení atomové zbraně s cílem odstrašení je po morální stránce přípustné. Jde tedy o to, jak směřovat ke světu bez jaderných zbraní, jak ohraničit arsenál zbraní hromadného ničení na minimum, aby se vyloučila možnost nehody a degenerace určitých napětí. To jsou zásadní otázky. V Evropě žijeme už 75 let v míru, což se dříve po věky nestávalo. Do jisté míry lze tento stav míru připisovat také existenci strašlivé zbraně, která odrazuje velké mocnosti od bezprostřední války. Samozřejmě někteří řeknou, že války mezi nimi probíhají, ale nikoliv přímé. V každém případě skutečnost, že velké mocnosti nemají možnost bezprostředního konfliktu, je velmi pozitivní. Pokud zlikvidujeme veškeré jaderné zbraně, vznikne nebezpečí, že je někdo vyprodukuje tajně a převezme vládu totalitním způsobem. Vyjadřuje to známé heslo: pokud postavíme jadernou zbraň mimo zákon, budou ji moci užít pouze ti, kdo stojí mimo zákon. Musela by tedy existovat mezinárodní vláda, dostatečně silná na to, aby zajistila, že žádná země nenapadne svého souseda. To ovšem také budí pochybnosti. Pokud by existovala jediná takováto vláda, cosi na způsob světového strážce, nebude již armáda, nýbrž pouze policie. A kdo bude držet v ruce tuto policii? Vidíme tedy, že existence národních států je na jedné straně nevyhnutelná, ale je třeba nějak je organizovat.“
Biskup Antoine de Romanet připomíná, že díky traktátům o nešíření jaderných zbraní se podařilo omezit počet zemí, které jimi disponují, na devět (USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie, Izrael, Indie, Pákistán, Severní Korea). Spojené státy, Rusko a Francie významně omezily svůj jaderný potenciál. Proces odzbrojení však již dlouho stagnuje. Proto je apel papeže Františka významný, říká francouzský vojenský biskup.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
