Berlín. Kardinál Reinhard Marx a Thomas Sternberg očekávají v rámci synodální cesty německé církve otevřenou a objasňující diskusi všech věřících. Předseda Německé biskupské konference a Ústředního výboru německých katolíků to píší ve společném dopise, který zveřejnili tuto středu. Proces obrácení a obnovy německé církve, zvaný „synodální cesta“, začíná oficiálně o první adventní neděli, kdy se spustí doprovodné webové a facebookové stránky (www.synodalerweg.de), které se mají stát „otevřenou plaformou“ v sociálních médiích. Pisatelé listu se obracejí na všechny věřící, aby k očekávané výměně názorů přispěli „zaujetím vlastního postoje a modlitbou, aby tak doprovodili práce synodálních shromáždění a synodálních fór, při kterých se konkrétně bude jednat o moci a její dělbě v církvi, partnerství a sexualitě, životě kněží a roli žen“. Výslovně jsou k debatě vybízeni lidé, kteří „mají potíže s církví a vírou, ztratili v ně důvěru anebo jsou na cestě jako hledající“, čteme dále v dopise. „Zveme vás, abyste s námi po této synodální cestě kráčeli ve svobodě a mnohotvárnosti“, uzavírají kard. Marx a křesťanský demokrat Sternberg (foto).
Debata o moci, sexuální morálce, kněžích a ženách v církvi se v Německu vede již několik měsíců a různorodá mínění na sebe častokrát ostře narážejí. Církevně vzato je ovšem „synodální cesta“ především duchovní proces, papež František ji popsal jako „společnou pouť pod vedením Ducha svatého“, poukazuje německý jezuita o. Bernd Hagenkord. Tento dlouholetý vatikanista je nyní představeným mnichovské jezuitské komunity při tamní Vysoké škole filosofie (Berchmanskolleg) a spolu s řeholnicí Marií Boxbergovou ze Společenství křesťanského života byl německými biskupy požádán o duchovní doprovázení synodální cesty.
„Duchovní doprovázení má vlastní perspektivu a dynamiku, která přesahuje to, co čem diskutují lidé sedící v sále. Víme, že když se pracuje na nějaké textové práci, smlouvě, či obchodní záležitosti, rychle dochází ke střetům. Je proto důležité, aby existoval ještě vnější úhel pohledu, který zastupuje zásadní linie celého procesu, a sice skutečnost, že to má být duchovní proces.“
Duchovní doprovázení může do debaty vnést naslouchání a uvažování, přitom se ale nejedná o psychoterapii, supervizi nebo moderaci, pokračuje německý jezuita.
„Máme k dispozici zcela klasické nástroje jako čas vyhrazený modlitbě, mši svatou na úvod jednání, duchovní slovo. Jde ale také o to, abychom hájili reflexi a otázky o tom, kam nás Bůh vede, jaký pohyb to vyvolává, kde v mých názorech zaznívá Boží vůle, kde se mohu od druhého poučit a změnit? Rád bych vytvořil takové momenty a duchovní prostor, kde by tato část synodálního procesu mohla probíhat a byla zajištěna“.
Uzavírá o. Bernd Hagenkord.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
