Nový portál Vatikánského rozhlasu

Řím. 260 milionů křesťanů bylo v minulém roce vystaveno nátlaku a násilí kvůli své víře. Píše o tom výroční zpráva evangelické nevládní organizace Open Doors.

Na světě žijí v současné době asi 2 miliardy křesťanů. Z raportu organizace působící v 70 zemích vysvítá, že téměř každý osmý z nich zažil persekuci pro svou víru. Oproti 245 milionům v roce 2018 uvádí zpráva za uplynulý rok o 15 milionů pronásledovaných více. Nárůst souvisí s trendy v některých velkých zemích jako je Indie a Čína a s džihádismem v subsaharské Africe, který dnes rozsévá nejvíce obětí, podotýká ředitel italské sekce Open Doors Cristian Nani:

„Celá subsaharská oblast je destabilizovaná. Džihádismus se šíří, můžeme rozlišit asi 27 radikálních islamistických skupin, mezi jejichž hlavní cíle patří eliminace křesťanů. Uvedl bych malý příklad: přijedou do vesnice na severu Burkina Faso a vyhlásí třídenní ultimátum, během něhož mají křesťanské rodiny možnost odejít. Pokud neuposlechnou, zavraždí je.“

Open Doors vypočítává 11 států, v nichž dochází „k extrémnímu pronásledování“. Už od roku 1993 vypracovává závěry na základě informací o náboženské svobodě v soukromé i veřejné sféře (všímá si možností modlit se a číst Bibli, uzavírat mezikonfesní manželství, konvertovat k jiné víře, ale také nátlaků na dodržování předepsaného oblečení, pracovní diskriminace, respektování lidských práv, kontroly občanů nebo ničení kostelů) a systematizuje informace o obětech nábožensky motivovaného násilí na křesťanech (vraždy, znásilnění, věznění bez procesu, agrese, sexuální zneužívání).

V čele smutné klasifikace se už od roku 2002 objevuje Severní Korea. Open Doors odhaduje, že 300 tisíc křesťanů v této zemi žije pod pohrůžkou odsouzení k smrti nebo nuceným pracím, pokud by jejich víra vyšla najevo. Následuje Afgánistán, Somálsko, Libye, Pákistán, Eritrea, Súdán, Jemen, Írán, Indie a Sýrie.

„V oblastech konfliktu na Blízkém východě musíme konstatovat de facto vymýcení křesťanských komunit. V roce 2003 žilo v Iráku 1,5 milionu křesťanů. Dnes se mluví o 202 tisících, tzn. úbytek o 87%. Dochází k postupné eliminaci křesťanské přítomnosti, přiživované pronásledováním, které činí křesťanské komunity velmi zranitelné. Jestliže tedy v regionu dochází ke konfliktům mezi různými frakcemi islámu, je také pravda, že jednu věc mají společnou: shodují se na tom, že křesťané mají z této oblasti zmizet. Podobně ze Sýrie zmizelo od počátku občanské války 66% křesťanů.“

Podle zprávy Open Doors bylo v minulém roce zabito kvůli víře 2983 křesťanů. Oproti předchozímu roku jejich počet klesl díky menšímu počtu vražd v Nigérii, ačkoli tato země stále zůstává na prvním místě (1350), následovaná Středoafrickou republikou (924) a Sri Lankou (200), kde došlo v dubnu k teroristickému útoku na tři kostely. Raport nicméně uvádí, že údaje jsou podhodnocené, protože mnoho případů média zamlčují a na veřejnost také nepronikají zprávy o úmrtích způsobených dlouhodobou diskriminací, jako například omezení přístupu k pitné vodě nebo lékařské péči.

Nově se na seznamu 50 zemí, v nichž se křesťanům žije obtížně, objevuje v souvislosti s atentáty teroristů z Boko Haram Kamerun a Niger, a Burkina Faso, kde se rovněž rozmáhá islamistický terorismus. Do první desítky se dostala nově Indie, kde je křesťanská menšina považována za hrozbu pro národní identitu. Například ve státu Himáčalpradéš na severu země byl v srpnu loňského rodu zostřen zákon proti konverzím, trestající jakékoli nabádání ke změně náboženství pěti lety vězení.

Na vyšší příčku v míře pronásledování postoupila také Čína, kde žije asi 90 milionů křesťanů. Zpráva Open Doors mluví o zničení více než pěti a půl tisíce kostelů (5576) pouze za uplynulý rok a upozorňuje na stále rafinovanější omezování náboženských svobod za užití biometrických technologií a umělé inteligence.

Na tiskové konferenci předložila Open Doors také zprávu o násilí páchaném na křesťanských ženách:

„Uvědomujeme si, že nejsme o všem dokonale informováni, nicméně shromáždili jsme 8 a půl tisíce případů sexuálního násilí namířeného proti křesťanským ženám. Jde o ženy, které byly uneseny, znásilněny a někdy bohužel zavražděny. Víme ovšem, že je to pouhá špička ledovce. Je tady také celá velká oblast nucených sňatků, které zatím nejsme schopni dobře sledovat,“ říká pro Vatikánský rozhlas Cristian Nani, ředitel italské sekce Open Doors.