VaticanNews.va

   9. 4. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6848
Poslechem z webových stránek.4230
Četbou textů na webových stránkách.6676
Poslechem i četbou.3954


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Italský statistický úřad: Loňského března zemřelo na dýchací potíže více lidí než letos v březnu

Bůh nás zachránil tím, že na Sobě nechal vyřádit naši nepravost

O nákaze, kterou šíří pokušení


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

2.2.2020 

Sbohem celibátu?

Angela Pellicciari

O ženatých kněžích se diskutuje asi pět století. Služebné kněžství, ale i manželství byly společně atakovány největším revolucionářem druhého tisíciletí, Martinem Lutherem, který prohlásil, že ani jedno, ani druhé není svátost. Negoval tak milost manželského i kněžského stavu. Pokud jde však o služebné kněžství, je třeba dodat, že Luther nepožadoval pouze to, aby jeho nositelé byli ženatí, nýbrž ho popírá jako takové pod záminkou údajné rovnosti věřících před Bohem. Stejně tak odmítá hierarchii, tedy biskupy na čele s Petrovým nástupcem a jejich učitelský úřad.

Dnes se nemluví o zrušení služebného kněžství. Uvažuje se o jeho přizpůsobení požadavkům moderního života. Mluví se o připuštění ženatých mužů ke kněžskému svěcení. O tom Luther nemluvil, ale měl na mušce řeholní sliby. Sám byl řeholníkem, augustinánem, který nejen vystoupil z řehole, ale začal hlásat, že samotné řeholní sliby jsou nemravnou ohavností.

Luther a spolu s ním moderní svět relativizují člověka, stvořeného k obrazu a podobě Boha, a upírají člověku schopnost svobodného celoživotního rozhodnutí, tedy volit doživotně čili s absolutní a trvalou platností. Učinit volbu, která za pomoci svátostné milosti, umožňuje svatý život. Skoro celá evropská společnost byla touto luteránskou revolucí postupně strhávána a selhává. A v Německu si začíná razit cestu návrh zrušit kněžský celibát. Proč? Protože kněží je málo a mnozí z nich žijí v konkubinátě. Proto tehdejší  katolický císař Ferdinand I. i jeho syn Maxmilián II. navrhují řešení zdravého rozumu, totiž sanovat situaci konkubinátních kněží a zrušit církevní celibát: „ať je dán ženatým kněžím dispens a je vydáno dovolení, aby v chudých oblastech byli ke kněžství připouštěni také ženatí muži“ – jak o tom referuje známý historik papežství Ludwig von Pastor (1854-1928).

Navzdory krajně svízelné době a nezbytnosti uchovat dobré vztahy s císařstvím byl postoj Říma jasný. Papež má kompetenci zaobírat se celým světem a „nikoli jenom Německem. Nemůže tedy ve snaze pomoci jedné zemi zasazovat vážnou ránu celému církevnímu tělu“. Nemluvě o tom, že „pokud by se to dovolilo Německu“, novota by se bezprostředně rozšířila i na ostatní katolické národy. A nakonec: „dovolit manželství kněžím by bylo rozhodnutí krajně pomýlené, poněvadž by se tak ve snaze povznést náboženství použilo nevhodného prostředku, kterým je ústupek smyslnosti.“

Mezi minulostí a dneškem je mnoho podobností. Počínaje vůdčí rolí Německa, císařského národa, který se pasuje do reformační role, a to poukazováním na tutéž konkrétní zřejmost, jakou je nedostatek kněží. Jediným rozdílem hodným zmínky je skutečnost, že dnes se do reformačních tanečků pouštějí někteří katoličtí biskupové a nikoli státníci.

Postupem doby se o zrušení celibátu začali zajímat nejenom císaři ze sedmnáctého století, kteří se alespoň hlásili ke katolické víře. Dokonce i jakobíni a komunisté se ve svých revolucích starali také o možnost, aby se kněží takzvaně „mohli ženit“. Divide et impera. Válka proti křesťanství je vedena cíleně. Samozřejmostí je fakt, že kněz, nucený starat se o manželku a děti, je mnohem snadněji vydíratelný a ovladatelný než celibátník, který rodinu nemá. Souhrnně lze říci, že ženatých kněží se na jedné straně domáhají křesťané, kteří smlouvají o svatosti křesťanského povolání, a na druhé straně také ti nejzavilejší nepřátelé katolické víry.

 

Z deníku Il Foglio, 23. ledna 2020

přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
4.2.20 Papež František opět potvrzuje význam celibátu
13.1.20 Příspěvek do diskuse o kněžském celibátu v synovské poslušnosti papeži
6.2.16 Celibát není dogma, ale dar
24.10.11 Důvodem celibátu je jeho bezdůvodnost
10.7.11 „Zdobrovolnění“ celibátu a východní tradice



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež jmenoval studijní komisi pro ženský diakonát

O institucionalizovaných Jidáších a Jidáškovi v našem nitru

Papež: Jak prožít Velikonoce doma? S křížem a evangeliem.

Cantalamessa: Maria matka křesťanů

Vytrvat ve službě

Kardinál Pell jednohlasně zproštěn viny

Cantalamessa: Maria pod křížem

Papež ustavil fond pro misijní oblasti postižené koronavirem

Úřad pro laiky, rodinu a život: Neopouštějme seniory!

O chudých, ve kterých je vždycky přítomen Ježíš

Cantalamessa: “Co po mě žádáš, ženo?” - Mariina kénosis

Mimořádný výstav Turínského plátna

 Nově na webu
Svatý otec: Velikonoce – domácí liturgie

Publicistika: Požehnání, které rozčísá temnoty strachu

Publicistika: Koronavirus dnes a zítra

Rozhovory: O Janu Pavlu II. , vyhaslosti víry a možnosti jiné cesty

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv duben 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu