VaticanNews.va

   2. 12. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8440
Poslechem z webových stránek.5210
Četbou textů na webových stránkách.7997
Poslechem i četbou.5039


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Křesťané v Anglii sestupují do podzemí

Tituly a diakonie nových kardinálů

Purpur a čísla: rekordy a kuriozity církevního senátu


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

23.2.2020 

Jediným křesťanským extremismem je láska

Homilie papeže z nedělní mše svaté, 23. února v Bari

Česká sekce RV

Ježíš cituje starozákonní předpis: »Oko za oko, a zub za zub« (Mt 5,38; Ex 21,24). Víme, co znamenal: kdo ti něco vezme, tomu učiníš totéž. Ve skutečnosti to byl velký pokrok, protože se tak zamezovalo horší odplatě. Pokud ti někdo učinil něco zlého, odplatíš mu stejnou měrou, nesmíš mu udělat něco horšího. Uzavření sporu remízou byl krok vpřed. Ježíš jde však mnohem dál: »Ale já vám říkám: neodporujte zlému« (Mt 5,39). Ale jak, Pane? Jestli o mně  někdo smýšlí špatně, jestli mi někdo ublíží, nemohu mu splatit stejnou mincí? Ne, říká Ježíš: ne násilí, žádné násilí.

Můžeme si myslet, že Ježíšovo učení sleduje určitou strategii: zlý nakonec přestane. To však není důvod, proč Ježíš požaduje lásku i vůči těm, kdo se dopouštějí zla. Co je oním důvodem? Že Otec, náš Otec, chová lásku vždycky ke všem, i když není opětována. »On dává vycházet svému slunci  pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým« (Mt 5,45). A dnešní první čtení říká: »Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý!« (Lv 19,2). Tedy: „Žijte jako já, usilujte o to, oč usiluji já.“ Ježíš tak jednal. Neukázal prstem na ty, kdo jej nespravedlivě odsoudili a nelítostně zabili, nýbrž otevřel jim náruč na kříži. A odpustil těm, kdo mu vráželi hřeby do zápěstí (srov. Lk 23,33-34).

Chceme-li tedy být Kristovými učedníky, chceme-li se nazývat křesťany, toto je cesta. Jsme milováni Bohem, povoláni milovat; je nám odpuštěno, abychom odpouštěli; pohnuti láskou, abychom lásku dávali a nečekali, až začnou druzí; jsme spaseni zdarma, abychom nepožadovali žádný zisk z dobra, které učiníme. Můžeš si třeba říci, že Ježíš přehání! Říká dokonce: »Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují« (Mt 5,44); mluví tak, aby vzbudil pozornost, ale zřejmě ani to nemá v úmyslu. Ježíš tady nevyjadřuje nějaký paradox, neužívá okřídlené úsloví; je přímý a zřetelný. Cituje starozákonní předpis a slavnostně prohlašuje: »Ale já vám říkám: milujte své nepřátele.« Jsou to promyšlená a cílená slova.

Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. To je křesťanská novost.  To je křesťanská odlišnost. Modlit se a milovat. To je to, co máme dělat, a to nejenom vůči těm, kteří nás mají rádi, nejenom vůči přátelům, nejenom vůči svému lidu. Ježíšova láska totiž nezná hranice ani bariéry. Pán od nás žádá odvahu milovat bez vypočítavosti. Ježíšovou mírou je totiž nezměrnost lásky. Kolikrát jen jsme opomenuli jeho požadavky a chovali se jako všichni! A přece toto přikázání lásky není pouhou provokací; je jádrem evangelia. Láska ke všem nepřipouští výmluvy, nekážeme pohodlnou obezřetnost. Pán nebyl obezřetný, nepřistupoval na kompromisy, požadoval extrémismus lásky. Jediným křesťanským extrémismem je láska.

Milujte svoje nepřátele. Prospěje nám opakovat si tato slova, aplikovat je ve vztahu k lidem, kteří s námi jednají špatně, vadí nám, příčí se nám je přijímat, připravují nás o klid. Milujte svoje nepřátele. Prospěje nám také, položíme-li si otázky: „Čím se v životě zaobírám? Nepřáteli? Těmi, kdo mne nemají rádi? Anebo láskou?“ Nezaobírej se špatností druhých, těch, kdo o tobě špatně smýšlejí. Z lásky k Ježíši začni odzbrojovat svoje srdce. Kdo totiž miluje Boha, nemá v srdci nepřátele. Bohoslužba je opak nevraživosti. Proti nevraživosti se bojuje potíráním kultu hořekování. Kolikrát jen bědujeme nad tím, čeho se nám nedostává a co se nedaří! Ježíš ví, že se mnohé nedaří a že vždycky bude někdo, kdo na nás nevraží, i někdo, kdo nás bude pronásledovat. Od nás však žádá jen modlit se a milovat. To je Ježíšova revoluce, ta největší v dějinách: od nenáviděného nepřítele k milovanému, od kultu hořekování ke kultu darování. Taková je cesta, jsme-li s Ježíšem!

Můžeš však namítnout: „Chápu velikost ideálu, ale život je něco jiného! Pokud mám rád a odpouštím, pak nepřežiji ve světě, kde panuje logika síly a patrně každý myslí pouze na sebe.“ Je tedy Ježíšova logika ztrátová? V očích světa je ztrátová, ale v Božích očích je vítězná. Svatý Pavel nám ve druhém čtení říká: »Ať se nikdo neklame! [...] Moudrost totiž, jak ji chce tento svět, je v očích Božích pošetilost« (1 Kor 3,18.19). Bůh vidí dál. Ví, jak zvítězit. Ví, že zlo se přemáhá pouze dobrem. Takto nás zachránil, nikoli mečem, nýbrž křížem. Milovat a odpouštět znamená žít jako vítězové. Jestli budeme svoji víru bránit silou, prohrajeme. Pán by zopakoval i nám slova, která pověděl Petrovi v Getsemanech: »Zastrč meč do pochvy« (Jan 18,11). V Getsemanech dneška, v našem lhostejném a nespravedlivém světě, kde je naděje zdánlivě v agonii, nemůže křesťan jednat jako oni učedníci, kteří nejprve tasili meč a potom se rozutekli. Nikoli, řešením není tasit proti někomu meč, ani utéci před dobou, v níž žijeme. Východiskem je Ježíšova cesta: láska činorodá a pokorná, láska »až do konce« (Jan 13,1).

Drazí bratři a sestry, Ježíš dnes svojí bezmeznou láskou zvedá laťku našeho lidství. Můžeme se nakonec zeptat: „A zvládneme to?“ Kdyby byl cíl nedosažitelný, Pán by po nás nechtěl, abychom jej dosáhli. Nedokážeme to však sami. Je to milost, o niž je třeba prosit. Prosit Boha o sílu milovat, a říci mu: „Pane, pomoz mi milovat, nauč mě odpouštět. Sám to nedokážu, potřebuji Tě.“ Prosit je třeba také o milost dívat se na druhé nikoli jako na překážky či komplikace, nýbrž na bratry a sestry hodné lásky. Velmi často prosíme o milosti pro sebe, málokdy však o to, abychom dovedli mít rádi. Neprosíme dostatečně o to, abychom uměli uplatňovat jádro evangelia v životě a být doopravdy křesťany.  Ale „až nastane večer života, budeme souzeni podle toho, jak jsme milovali“ (srov. sv. Jan od Kříže, Výroky o světle a lásce, 59; v Krátké spisy a korespondence, KN, Kostelní Vydří, 1998). Zvolme dnes lásku, i když něco stojí, i když jde proti proudu. Nenechme se ovlivňovat obvyklým smýšlením, nespokojme se s polovičatostí. Přijměme Ježíšovu výzvu k lásce a budeme opravdovými křesťany a svět bude lidštější.

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
29.11.20 Papež: Víra je opakem prostřednosti, je vroucí touhou po Bohu
22.11.20 Jsme stvořeni, abychom uskutečňovali Boží sny
15.11.20 Věrnosti se podle evangelia nedosáhne bez riskování
20.10.20 Bratrství se zrodilo z Kříže
27.9.20 Svatý otec: Obrácení je vzájemné setkání



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Ať je letošní advent momentem zvláštní milosti

Pokročme v liturgické inkulturaci, vyzval papež při prezentaci studie o zairském misálu

Papež o budování nové sociální spravedlnosti: Neuvažovat v odtržení od reality

Papež František: Srdcem poslání církve je modlitba

Papežovo poselství patriarchu Bartolomějovi: Vzájemná láska a dialog vedou k cíli

Papež František letos uctí Imakulátu při soukromé pobožnosti

Nejvyšší administrativní soud dal za pravdu francouzským biskupům

Uvězněná víra

Otec Raniero Cantalamessa – kardinál, který zůstává kapucínem

Papež: Víra je opakem prostřednosti, je vroucí touhou po Bohu

Doufáme, že se ukáže Bůh, ale také On doufá, že se ukážeme

Papež: Mezi Ježíšem a učedníky je ostrý kontrast

 Nově na webu
Svatý otec: Požehnání

Publicistika: Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?

Publicistika: Zairský ritus jako slibná cesta k amazonskému obřadu

Rozhovory: O “covidových” situacích a trojí životní samotě

Homilie: Čas Božího navštívení

Archiv zpráv prosinec 20
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki